Připravit kávu za pomoci kapslí je mimořádně jednoduché. Jenže tohle pohodlí má svoji daň. Aby se uspokojila stále rostoucí poptávka, vyrobí se jich každou minutu po celém světě 39 tisíc. Pro zákazníky nekonečná zásoba milovaného nápoje, pro planetu balvan odpadu. A tím pádem velká ekologická zátěž.

Ačkoli… Ne až tak velká, jak se všeobecně míní. Nový výzkum, který vedl profesor chemického inženýrství Alf Hill z University of Bath a citoval ho web WIRED, totiž ukázal, že používání kapslí patří ze všech způsobů výroby kávy mezi ty nejšetrnější. Po instantní kávě jde dokonce o druhou nejekologičtější variantu.

Po instantní kávě jde o druhou nejekologičtější variantu přípravy.

Profesor Hill se svým týmem zohlednil všechny fáze výroby kávy – od růstu zrn až po zbavování se odpadu – a hodnotil dopad na ekosystém, klima a na spotřebu vody.

Za instantní kávou a kapslemi se umístila filtrovaná či překapávaná káva a zcela nejhůř dopadla příprava tradičního espressa. Hill totiž upozorňuje, že největší zátěž pro prostředí obecně vzniká při výrobě kávy. A tak zatímco odpad z kapslí je všem na očích, méně už se bere v potaz, že jejich výroba není tak náročná.

Proto si tak špatně vedou espressa od baristů – na výrobu jednoho hrnku je potřeba velké množství energie na ohřev vody, zatímco kávovar na kapsle zpracuje jen to množství, které příprava jednoho nápoje vyžaduje.

Podle výzkumu Královského technologického institutu ve Stockholmu je dokonce nejhorší filtrovaná káva, jelikož na jeden její hrnek se spotřebuje víc zrn než u kapsle (7 gramů oproti 5,7 gramu), a k tomu má vyšší energetické nároky.

Ale zpět ke kapslím, ani s nimi není situace tak jednoduchá. Plastové, které prodává třeba Nestlé, Lavazza nebo Illy, vyžadují méně energie na výrobu, ovšem nejsou tak dobře recyklovatelné jako třeba hliníkové, jejichž nejznámějším výrobcem je Nespresso.

Jenže i samotná recyklace má jeden velký háček. Zákazníci musejí použité kapsle do Nespressa samozřejmě vrátit, aby mohly být zpracovány. Celosvětově tak činí pouze zhruba 25 procent lidí, v Česku asi jeden z pěti zákazníků.

Proto se také různí experimentátoři pouštějí do výroby kompostovatelných kapslí, Veronika Janečková s takovým návrhem uspěla loni v mezinárodní soutěži Model Young Package. I rozložitelné kapsle se ale musejí vyhazovat na kompost, nikoli do běžného odpadu, aby fungovaly lépe než ty plastové či hliníkové.

Samotná volba kapslí tedy pro pomoc planetě nestačí. Beze změny přístupu zákazníků se situace nezlepší. A pochopitelně ani kapsle nejsou vůči životnímu prostředí zcela šetrné – jen jejich dopady nejsou tak vážné, jak se může zdát.