Na to, že je WeWork firmou zaměřenou na budování komunity, předalo překvapivě velké množství kontroly – a hotovosti – do rukou jednoho člověka.
Z dokumentů, které firma zveřejnila před blížícím se úpisem akcií, vyplývá, že CEO Adam Neumann si podrží nejméně 50 procent akcií s hlasovacími právy, až firma vstoupí letos na burzu. V prospektu je i vysvětleno proč: „Adam je unikátní lídr, který už dokázal, že může současně nosit klobouky vizionáře, inovátora a provozního šéfa a zároveň být úspěšným komunitním a kulturním tvůrcem.“
Forbes naposledy odhadoval, že Neumannův podíl má hodnotu 4,1 miliardy dolarů, a podle burzovních záznamů je faktickým vlastníkem více než 100 milionů akcií. Jeho skutečná moc ovšem vychází ze superhlasovacích práv, která mu svěřili další manažeři a investoři.
Aktuální nastavení dá čtyřicetiletému Neumannovi šanci rozhodnout výsledek jakéhokoli hlasování, které budou mít akcionáři na stole, jako třeba kdo zasedne v představenstvu (dnes to jsou samí muži). Zkrátka bude mít kompletní kontrolu.
To není nic mimořádného v technologických firmách, jejichž zakladatelé zůstávají aktivní, podívejte se na Facebook nebo Amazon. Problém je, že zdaleka ne všichni jsou přesvědčeni, že WeWork je technologická společnost, ačkoli je tak hodnoceno kvůli svému raketovému růstu.
Tento trend už znepokojuje některé experty na korporátní řízení a je to ještě naléhavější uvnitř WeWork, kde mají nezvykle velké množství vnitrofiremních transakcí, v nichž jsou angažovaní Neumann a jeho žena Rebekah (která je spoluzakladatelkou a šéfkou jejich školy WeGrow).
„Když uděláte transakci s nějakou příbuznou firmou, obvykle chcete někomu pomoct,“ říká Drew Bernstein, partner v účetní firmě Marcum Bernstein & Pinchuk. „To, co brání dojmu, že jde o střet zájmů, je, že tyhle transakce neděláte automaticky a jako první volbu.“
Například od roku 2016 zaplatilo WeWork bezmála 21 milionů dolarů za pronájem čtyř budov, v nichž má Neumann majetkový podíl. (Z toho bylo 11,6 milionu využito na renovace.) Budoucí závazky za nájemné dosahují 236,6 milionu dolarů, tedy zhruba půl procenta všech závazků firmy.
Tohle uspořádání vyvolalo velký povyk ještě před vydáním burzovního prospektu, nyní někteří znalci říkají, že vzhledem k tomu, že jde jen o čtyři z 528 lokalit, to není zase tak velký problém. Z dokumentů navíc vyplývá, že převezme správu nemovitostí a že by je mohl i koupit.
Podle Bernsteina je ovšem víc překvapující plán nástupnictví. Pokud by Neumann zemřel nebo se stal invalidou během příští dekády, jeho žena Rebekah by byla jedním ze tří lidí, kteří rozhodnou o novém CEO. Existuje i možnost, že by rozhodovala o tom, kdo bude ve výběrové komisi sedět. „Investoři by tenhle pár měli mít opravdu rádi,“ dodává Bernstein.
Otázkou jsou i finanční odměny a motivace. Adam Neumann dostal 42,47 milionu opcí, z nichž velká část je navázaná výhradně na to, zda tržní hodnota firmy v příštích 10 letech překoná 50, resp. 72 a 90 miliard dolarů. Na rozdíl od ziskovosti nebo poměru hodnoty na akcii lze celkovou kapitalizaci snáze vyhnat nahoru, upozorňuje Bernstein.
Neumann za práci ve WeWork nepobírá žádný plat. Ve skutečnosti tam dokonce nemá ani smlouvu. Místo toho si z firmy vyplatil peníze prostřednictvím dluhu, včetně osobního úvěru na 500 milionů dolarů krytého nezveřejněným množstvím béčkových akcií. Firma mu navíc ve třech půjčkách, z nichž dvě splatil akciemi, poslala 32 milionů dolarů.
Neumann naposledy prodával v říjnu 2017 a neprodává žádné akcie ze svého portfolia při blížícím se IPO.
„Tahle firma bude pod velkým drobnohledem,“ říká Bernstein. „Je to normální pro firmu, jako je ona? Doba je zvláštní. Je to teprve sedm let, co se zavedl termín dolarový jednorožec. A každý z nich je svým způsobem unikátní.“
