Jsou to přesně tři roky, kdy v Evropě naplno propukla energetická krize způsobená odstřižením dodávek od ruského plynu v reakci na rozpoutaný válečný konflikt na Ukrajině.
Česko tak tehdy zimní sezonu zakončilo s téměř prázdnými zásobníky, z čehož současná vláda Petra Fialy vinila předchozí vládu Andreje Babiše, která podle ní nedostatečně naplnila zásobníky před topnou sezonou.
„Nechali jste historicky nejmenší zásoby za posledních několik let,“ hřímal v květnu před třemi lety tehdejší ministr průmyslu a obchodu a dnes eurokomisař Jozef Síkela směrem ke svému předchůdci Karlu Havlíčkovi z dříve vládnoucí ANO. A sliboval nápravu v podobě zajištění vyšší úrovně naplněnosti do dalších let.
Uplynuly dva roky, během nichž podzemní zásobníky plynu určené pro Českou republiku zůstaly naplněné z více než padesáti procent (loni to bylo dokonce téměř šedesát procent). Ministerstvo průmyslu, pod jehož gesci podzemní zásobníky spadají, dnes už řídí ministr Lukáš Vlček. A rezervy plynových zásob se propadly opět na „krizové“ hodnoty z dob před třemi roky.
Podle aktuálních dat Gas Infrastructure Europe (GIE), která sleduje naplněnost zásobníků v evropských zemích, rezervy tuzemských zásobníků, jejichž plyn je určen pro českou spotřebu, v pátek vstoupily do své poslední čtvrtiny, když klesly pod 25 procent.
Jedinou výjimkou je zásobník SPP Gas Storage, jehož plyn je ovšem určený pro Slovensko, které si jej u nás skladuje. Ten ještě ve čtvrtek hlásil naplněnost přesahující osmdesát procent.
Nízká úroveň naplněnosti podzemích zásobníků ovšem není na konci topné sezony ničím neobvyklým. Vzhledem k mrazivým teplotám stoupne v zimním období spotřeba všech zemí nad úroveň objemu trubkami importovaného plynu.
V tomto období, zpravidla od října do dubna, přicházejí na pomoc zásobníky, ze kterých se potřebné plynové manko do celé soustavy dočerpává.
Proč je ovšem letos naplněnost zásobníků o polovinu nižší, než byla v předchozích letech? Vliv počasí na vývoj stavu plynových zásob letos nemá zásadní vliv, jelikož zima se teplotně nijak nevymykala těm předchozím.
Za letošními nízkými úrovněmi tak stojí spíše neochota obchodníků kupovat v zimě dražší plyn, kteří v době vyšších cen raději čerpali plyn z dříve levněji nakoupených zásob a čekali na opětovné cenové tání.
„Nikdo se dnes nestará o základní dodávku plynu,“ říká pro Forbes energetický expert a poradce bývalého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely Vratislav Ludvík, který už několik let volá po vytvoření státního obchodníka s plynem.
Jenže takového obchodníka stát stále nemá. Je tak stále závislý na velkoobchodnících s plynem, tedy soukromých společnostech.
„Zásobníky by dnes mohly být naplněné na vyšší úrovni, pokud by se ale podařila tato základní dodávka zajistit. Jenže to se zatím nepodařilo,“ dodává Ludvík. Česko nyní odebírá plyn jak z USA skrz LNG terminály, tak i potrubím z Norska, nově testuje například i dodávky z Ázerbájdžánu.
Není to ale tak, že by Česko letošní zimu se svými zásobami plynu nezvládlo. Při současných mrazivých nocích a ránech klesá naplněnost zásobníků tempem zhruba o čtyři desetiny procentního bodu.
S postupně se zvyšujícími se teplotami se tempo bude snižovat, až křivka spotřeby plynu opět protne křivku s přítokem trubkami. Tehdy začne docházet k opětovnému plnění podzemních zásobníků a tento zlom můžeme očekávat zhruba za měsíc.
Zdroj: Zasobyplynu.cz
„V rezervách můžeme jít až na takzvanou podušku, tedy plyn, který je v zásobnících pro účely vytlačování vody z prostoru zásobníku, kde voda nesmí být. Poduška tvoří asi patnáct procent celkových zásob, do statistik naplněnosti se ale nezapočítává,“ vysvětluje Ludvík, že i přes podušku zásoby plynu, které vidíme ve statistikách GIE, mohou klesnout až na čistou nulu.
Česko ovšem není jediné, komu letos klesly rezervy plynu hluboko pod úrovně z minulých let. Ještě nižší naplněnost klesající ke dvaceti procentům hlásí Německo, Francie nebo také Nizozemsko.
Evropská unie se obává, že hlad po plynu, který budou chtít během léta ve velkém nakupovat evropské země, aby naplnily své zásobníky před další zimou na co nejvyšší úrovně, zvýší ceny plynu i během teplého počasí, kdy je zpravidla plyn levný.
Jak v uplynulém týdnu informovala agentura Reuters, i proto se v Evropské komisi objevil návrh, který by snížil povinnou kvótu pro naplnění zásobníků ze současných devadesáti na osmdesát procent.
„Země včetně Německa, Francie a Nizozemska varovaly, že závazné termíny EU pro naplnění zásobníků plynu tlačí nahoru ceny, a naznačily, že evropští kupující jsou povinni nakupovat velké objemy plynu v pevně stanovených termínech, což vytváří příležitost pro manipulaci s cenami,“ uvedla agentura.
EU by zároveň do dalších sezon využila i obrovské zásobníky plynu, které se nacházejí zejména v západní části Ukrajiny.
„Využijeme plný potenciál obrovských ukrajinských zásobníků plynu, z nichž se osmdesát procent nachází v blízkosti členských států EU,“ řekla šéfka Komise Ursula von der Leyen během návštěvy svého týmu v Kyjevě minulý měsíc u příležitosti tří let od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
„Všechny tyto snahy povedou k větší energetické bezpečnosti jak pro Ukrajinu, tak pro Evropskou unii,“ doplnila Leyen.
Ceny plynu v Evropě po uklidnění situace po energetické krizi v uplynulém roce opět poměrně výrazně vzrostly.
V pátek dopoledne se v nizozemském hubu TTF, který určuje spotové velkoobchodní ceny plynu v Evropě, tato bezbarvá komodita obchodovala za 43,8 eura za megawatthodinu. Meziměsíčně jde sice o téměř desetinový pokles, v meziročním porovnání jsou ceny o dvě třetiny vyšší.
Z pohledu firem i domácností se tak v tomto roce dá očekávat tlak na pozvolný nárůst ceníků od jejich dodavatelů energií.
