Komodita, která se od ruského vpádu na Ukrajinu skloňuje dnes a denně, představuje jednu z nejpalčivějších otázek i pro Českou republiku, závislou na ruském plynu podle dostupných zdrojů až z devětadevadesáti procent.
Česká pozice nicméně zdaleka není tak přímočará. Plyn většinou nakupujeme v Německu za ceny stanovené na burze, což nám říká jediné: pokud by naši západní sousedé uposlechli výzvy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a na Putinovy podmínky platit v rublech nepřistoupili, budeme muset sáhnout na rezervy komerčních subjektů.
Vláda by v tomto případě musela přijít s opatřeními, které by regulovaly, komu plyn soukromí obchodníci mohou dodat a za kolik. Energetik Jiří Gavor se domnívá, že obchodníci s plynem budou v první řadě uspokojovat dodávky dle svých smluvních závazků – zejména domácnostem. Průmysl by tak přišel na hůl.
Pokud by se situace dlouhodobě a prudce zhoršila, postupovalo by se dle platné energetické legislativy. „Případným vyhlašovatelem stavu nouze je v takovém případě provozovatel přepravní soustavy, společnost Net4Gas, která by za stavu nouze tuzemskou plynárenskou soustavu řídila,“ doplňuje Marek Vošahlík z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu.
Jak uvedl tiskový mluvčí Net4Gas, omezení nebo přerušení dodávek plynu pro jednotlivé zákazníky se provádí v souladu s vyhlášeným odběrovým stupněm. Jedním z nejdůležitějších cílů procesu je zachování dodávek zemního plynu pro provozovatele kritické infrastruktury a chráněné zákazníky po co nejdelší dobu.
Podle vyjádření vlády by se řízené odstávky nejprve dotkly velkých průmyslových podniků, které mohou plyn nahradit z jiných zdrojů. „Takto by to řešil i trh sám, širší koncepce neexistuje,“ kritizuje situaci nejmenovaný partner velké právní společnosti.
„V praxi si nedokážu představit de facto znárodňování plynu a jeho přerozdělování dle havarijních stupňů. Nedodrží-li dodavatelé své smluvní závazky vůči odběratelům, hrozí jim pokuty. Situace by vyžadovala celou sérii zákonů a vyhlášek a stejně by stát neeliminoval riziko případných žalob,“ vysvětluje právník.
Vláda nemá páky, jak v praxi donutit komerční dodavatele navýšit své zásoby. Podle energetika Jiřího Gavora by navýšení bezpečnostního standardu mohlo vést k eskalaci už tak nepříjemné finanční situace dodavatelů. „Jakýkoli přísnější přístup na dodavatele se kvůli jejich finanční tísni může nakonec ukázat buď jako neefektivní, nebo v horším případě kontraproduktivní,“ konstatuje Gavor.
Státní strategická zásoba je nízká a schopnost Česka přímo vyjednávat s ruským protějškem o dodávkách, množství či ceně, neexistuje. U naprosté většiny českých dodavatelů chybí přímo smlouvy s dodavateli z Ruska.
V současnosti nakupuje přímo od Gazpromu skupina ČEZ. Podle jejího mluvčího Ladislava Kříže rublový účet v Gazprombance zatím neotevřeli. Další platba za plyn čeká ČEZ až koncem května.
Vážnost situace dokreslují nedávné zprávy o uzavření kohoutků ruského plynu pro Polsko a Bulharsko. Jen toto oznámení zvýšilo cenu plynu na německé burze o dvacet procent. „Některá ložiska plynu Rusko určitě nezavře, konkrétně ta primárně určena pro těžbu ropy, kde je plyn doprovodnou surovinou,“ komentuje situaci Gavor.
„Dále převážně starší ložiska s horší geologickou strukturou, kde by hrozilo zavodnění těžební sondy. Z ložisek, kde není jednoduché těžbu zastavit, bude nadále Gazprom těžit a produkci prodá na tuzemském či zahraničním trhu mimo Evropskou unii. Export do Evropy ve výši 150 miliard kubíků tvoří pouze čtvrtinu celkové těžby,“ vypočítává.
Energetik tvrdí, že zastavení dodávek evropským odběratelům, jako se to stalo v případě Polska či Bulharska, sice Rusko kvůli menším tržbám silně pocítí, avšak v krátkém časovém horizontu více ekonomicky zasáhne Evropu. Putin má relativně velkou motivaci požadovat a hlavně dostávat platby v rublech, protože touto cestou částečně drží nad vodou vlastní měnu – uměle o ni zvyšuje zájem.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela začátkem března oznámil, že pro obchodníky navýší povinnou úroveň zásob plynu v zásobnících a zároveň prodlouží dobu, po kterou je nutné plyn v zásobnících držet. Podle jeho slov v pořadu Otázky Václava Moravce teď zásobníky naplňujeme nejrychleji z celé Evropské unie.
Konkrétně má Česká republika komerční zásoby ve výši jedné miliardy kubíků, což je desetina naší průměrné roční spotřeby. Jak dlouho nám komerční rezerva vydrží, závisí prozaicky na tom, jak budeme topit. Podle premiéra Fialy, kalkulujícího s příchodem letních měsíců, nám zásoby vystačí na dva měsíce.
Pokud by se dostupné zásobníky naplnily zcela, vydržel by nám plyn – po zohlednění příchozího teplého počasí – přibližně na čtyři měsíce. Pokud by však ruský plyn ze dne na den z Česka zmizel? Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila by to znamenalo nucené odstávky průmyslu – a propad tuzemského HDP, který Navrátil odhaduje na šest procent.
