Farmaceutičtí giganti a konkurenti Sanofi Pasteur a GSK spojili síly, aby společně vyvíjeli vakcínu proti covidu-19. Pokud vše dobře půjde, mohla by být k dispozici v polovině příštího roku. Nejsou sice v porovnání s ostatními firmami, které na očkovací látce pracují, nejdál, zatím se dostali do druhé fáze testů, ale jdou na to jinak než konkurence.
Jejich vakcína funguje na principu, který je již vyzkoušený na vakcíně proti papilomaviru. Laické veřejnosti je známá jako vakcína proti rakovině děložního čípku, u které se hodně ví i o nežádoucích účincích. Genetická informace viru SARS-CoV-2, respektive jeho výběžků, je vložena do produkčního viru nazývaného baculovirus.
Ten se nechá pomnožit na tkáňových kulturách a nakonec se „posbírají“ ty koronavirové výběžky a připraví se z nich očkovací látka proti covidu-19. „Jdou osvědčenou cestou, v jejímž rámci lze dobře předvídat možné nežádoucí účinky,“ říká profesor Jiří Beran, přední vakcinolog a specialista na tropické nemoci. Přestože jsou další farmaceutické společnosti ve vývoji o krok dál, nelze v tuto chvíli s jistotou říct, která z nich protrhne cílovou pásku jako první.
Běží se o účinnost látky i o možné nežádoucí účinky. Výhodu mají ti, kteří už dnes testují vakcínu na velkém množství lidí. Podle optimistických odhadů by měly výzkumy, jejichž cena se pohybuje v miliardových částkách, přinést první výsledky na začátku příštího roku.
V čele je a nejblíž k prvenství má zatím podle Berana společnost AstraZeneca, která vyvíjí spolu s univerzitou v Oxfordu vakcínu na takzvaném vektorovém principu. Jedná se o vůbec nejběžnější typ vakcín.
Vakcinolog Jiří Beran | Foto archiv Jiřího Berana
„U viru, který tělo zná, v tomto případě adenoviru číslo 5, který způsobuje běžné nachlazení, se dvakrát změní genetická informace. Nejprve se přidá genetická informace ze SARS-CoV-2, která kóduje povrchové výběžky, a poté se utlumí genetická informace, která řídí množení viru v buňce. Když se vakcína aplikuje, vypadá pro tělo jako virus SARS-CoV-2, ale je pro tělo neškodná. Imunitní systém je ale obelstěn a vytváří imunitní odpověď jako proti pravému koronaviru. V imunitní odpovědi se měří, kolik si tělo celkem vytvoří protilátek, jež jsou schopné virus neutralizovat. Také se měří, a to je nejdůležitější, zda se vytvoří cytotoxické T-lymfocyty a zda stoupají NK buňky důležité pro ochranu před virem SARS-CoV-2. Všechny tyto parametry se pak vztahují k jednoduše zjistitelnému titru protilátek,“ vysvětluje Jiří Beran.
AstraZeneca je nyní ve třetí fázi testování, kdy se jedné třetině dobrovolníků aplikuje placebo a dvěma třetinám očkovací látka. Celkem bude testováno 30 tisíc dobrovolníků.
„To se dělá nejlépe v oblastech, kde je vysoký výskyt onemocnění. V tomto případě je to v USA. Během srpna tu aplikovali první dávku, s odstupem čtyř týdnů druhou. Po dalším měsíci se dobrovolníkům bere krev a zjišťují se účinky vakcíny na imunitní systém. Pokud je efektivita dobrá, předkládá se dokumentace vakcíny Evropské lékové agentuře, americké FDA, případně stejné instituci na dalších kontinentech, která posoudí, zda se vakcína může začít používat. Zároveň se sledují vedlejší účinky. Ale ty se hodnotí i několik dalších let, tedy i v době, kdy už je vakcína běžně dostupná,“ říká Jiří Beran.
Ruská vakcína vyvinutá v Gamalejském institutu, která je principem podobná té oxfordské, se pasovala na první místo už ve chvíli, kdy výzkumníci ukončili druhou fázi testování, proto ji nelze brát jako vítěze. „Řekli si, že budou ve třetí fázi testovat zdravotníky, tedy rizikovou skupinu, a potom teprve běžnou populaci. Jako každého ale i je čekají tři standardní fáze,“ dodává ke zdánlivému prvenství Beran.
Vakcíny proti koronaviru v současné době připravuje zhruba stovka společností. Do třetí fáze se dostala například i látka čínské společnosti CanSino Biological nebo vakcína vyvíjená v USA na principu messengerové ribonukleové kyseliny (mRNA).
„Když se koronavirus dostane do buňky, chce se množit a tuto ribonukleovou kyselinu používá k tomu, aby ovládl ribozomy. To jsou, jak já říkám, takové 3D tiskárny pana Průši, které tisknou virové partikule. Tato vakcína je založená na tom, že se díky mRNA zobrazují na povrchu buňky drobné části bílkovin, jako by v ní byl koronavirus, a to spustí imunitní reakci. Výhodou této vakcíny, kterou vyvíjí společnost Moderna spolu s NIAID v USA (National Institute of Allergy and Infectious Diseases), je, že má být otestována na desítkách až stovkách tisíc dobrovolníků. S mRNA kyselinou pracuje i německá společnost BioNTech ve spolupráci s farmaceutickou firmou Pfizer. I oni jsou ve třetí fázi,“ doplňuje Beran.
Co se týče účinnosti vakcíny a rychlosti, s jakou přijde na trh, je Jiří Beran optimistou. Pesimistický je ale v tom, zda si ji lidé nechají píchnout. Budou podle něj nesmírně ostražití a počkají si, dokud nebude proočkované větší množství osob. Na otázku, zda on sám by se nechal v prvních dnech, kdy to bude možné, očkovat, se usmívá.
„Já nemusím, covidem-19 jsem onemocněl. Imunita zůstává, a to i lidem, kteří nemoc prodělali bez příznaků nebo jen s mírnými symptomy. Existuje na to velmi dobrá studie z Karolinska Institute ve Švédsku. To, že imunita záhy mizí nebo se vůbec žádná netvoří, jsou podle mě jen řeči, které mají lidi ještě více vystrašit,“ míní Beran. Sám doporučuje, aby se nechali očkovat lidé nad 65 let, hlavně ti, kteří žijí v domovech seniorů nebo LDN.
