Očekávání očkování. Tak se dá shrnout současný stav světa, který se stále nevymanil ze sevření novým koronavirem. A nevymaní se, dokud nebude k dispozici účinná vakcína, která bude muset být následně co nejrychleji uvedena na trh.
Po celé planetě se tak v tuto chvíli konají dramatické dostihy o to, kdo s vakcínou přijde jako první a stane se vítězem, k němuž budou plynout i pohádkové zisky. Agentura Bloomberg uvedla, že aktuálně probíhá více než 120 vědeckých studií, na jejichž konci by měla být očkovací látka proti covid-19.
Do tohoto počtu lze zahrnout i tuzemský pokus, který zastřešuje ministerstvo zdravotnictví. Jeho šance jsou však podle většiny expertů nepatrné, poněvadž konkurence je ve vývoji razantně napřed. Bloomberg v tomto směru označuje za nadějné výzkumy společností Merck & Co., AstraZeneca Plc nebo čínské CanSino Biologics Inc.
Jenže naděje ještě neznamená definitivní triumf. Odborníci se domnívají, že je sice víceméně jasné, že vakcína bude, klíčovou otázkou však zůstává, kdy se tak stane. A tam už se odpovědi různí.
Profesor evoluční biologie Jaroslav Flegr pro Forbes.cz vyjádřil víru, opřenou však o nynější úroveň vědy: „Nejpozději během podzimu tu budeme mít dobrou vakcínu. Je samozřejmě otázka, jestli bude rychle a v dostatečném množství distribuována, ale podle mě zasáhne již do příští chřipkové sezony.“
Nelze však přehlédnout ani skepsi. Americká společnost Vernock, sdružující lídry zdravotnického průmyslu, provedla během pandemie tři průzkumy. Zatímco v prvním a nejstarším z nich odpovědělo 45 procent oslovených kladně na dotaz, zda bude vakcína široce dostupná v roce 2021, v posledním z průzkumů klesl počet optimistů na 31 procent.
Vývoj vakcíny je totiž značně nejistým a též velmi drahým dobrodružstvím. Spolyká astronomické investice a ani ty nezaručí konečný úspěch. Jedna ze studií říká, že v posledních 20 letech měla každá z testovaných vakcín v průměru šestiprocentní šanci, že se skutečně dostane na trh.
Přitom podle odhadu společnosti The Lancet stojí jen uvedení vakcíny do fáze testování ve velkém měřítku minimálně 319 milionů dolarů. Varovným mementem v této souvislosti zůstává, že ani po 30 letech intenzivního výzkumu a 30 milionech mrtvých nemáme vakcínu na HIV.
Protilátka na koronavirus nebude podle všeho pro laboratoře stejnou „kvadraturou kruhu“, jako je už tři desetiletí trvající pátrání po vakcíně na HIV, ale globální výroba a distribuce objevené látky přijde na další miliardy dolarů. Vedle zachráněných životů se však vyplatí i ekonomicky, neboť suma za ztracenou produkci kvůli pandemii se nyní blíží třem bilionům dolarů.
Kuriózní je, že vydělat lze i na vakcíně neexistující: společnost Moderna čelí kritice za to, že v polovině května zveřejnila s největší pravděpodobností nadhodnocené výsledky svého výzkumu. „Zpráva neobsahovala žádná data, šlo v podstatě jen o názor,“ zhodnotil pro CNN výstup Moderny uznávaný expert na infekční choroby a vývoj vakcín Peter Hotez.
I po tomto „názoru“ však hladové trhy lačně skočily a cena akcií Moderny prudce stoupla z 48 dolarů až na 86 dolarů za akcii. Společnost si obchodováním s nimi přišla na 1,3 miliardy dolarů a sílí hlasy, aby byla vyšetřovaná pro úmyslnou manipulaci s trhem.
Výsledkem závodu o vývoj vakcíny může být skutečnost, že očkovacích látek bude nakonec víc. Nesporné je, že nyní by byla euforicky uvítána aspoň jedna jediná.
