Stejně rychle, jako se po tratích prohánějí monoposty, roste celá říše formule 1. Nablýskané královně motosportu docházel ještě nedávno dech, volantem ale dokázala otočit o 180 stupňů a od té doby její cena letí vzhůru.
Lesk měla formule 1 vždy, avšak před více než deseti lety už pomalu slábl. Sledovanost klesala, publikum stárlo a tehdejší šéf formule 1 Bernie Ecclestone odmítal speciálně cílit na mladé diváky.
Ostatně nějaké nakouknutí do pozadí padoku skrze sociální sítě zakazoval. „Nezajímá mě tweetování, Facebook a další ty nesmysly. A ani F1 nepotřebuje sociální sítě. Proč? Protože mladí lidé, co to sledují, stejně nemají na to, aby kupovali věci od našich partnerů,“ prohlásil.
K tomu, že dnes značka opět jasně září, pomohla společnost Liberty Media. Ta F1 na počátku roku 2017 koupila za 4,4 miliardy dolarů a vydala se opačnou cestou, než kterou prosazoval Ecclestone. Noví američtí majitelé sociální sítě naopak vítali a platilo, že čím víc obsahu na nich bylo, tím lépe. Jen ať se formule 1 dostane k co nejvíce lidem. A největší zlom nastal v roce 2019 díky Netflixu.
Streamingový obr před začátkem sezony v roce 2019 uvedl dokumentární seriál Drive to Survive, jenž si získal i srdce lidí, které jinak kroužení monopostů nechávalo chladnými. Štáb Netflixu měl totiž možnost ukázat zákulisí tohoto motosportu, a hlavně přinesl příběhy, které zaujaly i formulové analfabety.
Jak dříve uvedl průzkum společnosti Nielsen Sports, čtvrtina diváků seriálu se stala i fanoušky F1. Zhruba třetinu z nich dílo Netflixu přesvědčilo, aby si závody pustili v televizi.
Právě seriál má zásluhu na tom, že v roce 2019 zaznamenala formule 1 rekordní televizní sledovanost. Ta pak sice další rok kvůli pandemii covidu-19, kdy bylo méně závodů, klesla, postupně však zase rostla a loni už se dostala na někdejší úroveň.
Zatímco v televizi F1 roste sledovanost, v případě Drive to Survive v posledních letech klesá. Byť si stále drží slušná čísla. Za první pololetí nasbírají nové série pravidelně přes deset milionů zhlédnutí. Alespoň v případě páté až sedmé série. Osmá měla premiéru teprve na začátku měsíce a data o starších sériích Netflix nikdy nezveřejnil.
I tak si zástupci štábu a F1 společnou symbiózu pochvalují. Loni vedle seriálu zabodoval v kinech také film F1 s Bradem Pittem, z něhož se stal kasovní trhák. Obojí pomáhá F1 růst na lukrativním americkém trhu, kde se dříve špatně prosazovala v konkurenci NASCAR a Indycar. O změně poměrů svědčí i fakt, že loni měla formule 1 na kdysi nepříznivé půdě hned tři zastávky: v Austinu, Miami a Las Vegas.
Vědoma si toho je i společnost Apple, která uzavřela pětiletou smlouvu na vysílací práva pro USA, za což ročně zaplatí 160 milionů dolarů (3,33 miliardy korun). Aby pomohla růstu, dohodla se s Netflixem, že na své Apple TV uvede poslední řadu Drive to Survive, zatímco Netflix odvysílá Velkou cenu Kanady.
Vše svědčí o tom, jak se s růstem popularity zvedá také množství peněz kolem F1. Jen příjmy od sponzorů každoročně stanovují novou rekordní hranici. To má vliv i na hodnotu značky formule 1. Ta se od roku 2017, kdy ji přebrala společnost Liberty Media, zvedla trojnásobně: z osmi miliard dolarů na asi 27 miliard, v přepočtu půl bilionu korun.
Ještě více vzrostla za stejnou dobu hodnota všech závodních stájí. V případě těch, které jinak končí na spodku tabulky, například Haas nebo Sauber (v této sezoně Audi), jde o růst o více než tisíc procent.
Malým týmům pomohlo i zavedení rozpočtového stropu na vývoj nových strojů, který začal platit v roce 2021. Nyní činí 215 milionů dolarů, v přepočtu zhruba pět miliard korun. Do toho ale nespadají mzdy jezdců, náklady na marketing, cestování a investice do infrastruktury.
Že už F1 není brána jen jako podnik, kde se pálí peníze, pomohlo k tomu, že od letošní sezony se bude na okruzích prohánět jedenáct týmů. Americký Cadillac za vstup zaplatil 450 milionů dolarů, tedy přes deset miliard korun.
Více se o penězích kolem F1 dozvíte v grafech níže.
Grafika: Pavel Novák
Grafika: Pavel Novák
Grafika: Pavel Novák
Grafika: Pavel Novák
Grafika: Pavel Novák
Grafika: Pavel Novák
Grafika: Pavel Novák