Rozsviťte modré světlo, vezměte si modré oblečení. Dnes je den, kdy se modrá hodí. Je barvou komunikace a sebevyjádření, tedy oblastí, v nichž mají největší potíže lidé s autismem. Právě 2. duben vyhlásila OSN už v roce 2008 Mezinárodním dnem porozumění této poruše.
Lidem s poruchou autistického spektra se snaží pomáhat celá řada neziskových organizací. Jednou z nich je spolek Tady to mám rád, který navíc přišel s unikátním projektem Nový domov.
Parta rodičů, sourozenců a přátel dospělých autistů dala dohromady jedinou sociální pobytovou službu v zemi, jež se umí o klienty postarat pomocí chytrých technologií.
V rodinném domě v obci Mokrá-Horákov žije co nejběžnějším způsobem šest dospělých – dva muži a čtyři ženy s vážnou formou autismu.
„Čtyři naši klienti mají čtvrtý stupeň závislosti na péči, tedy potřebují tu nejvyšší míru podpory, sami se o sebe nedokážou postarat. Potřebují pomoci při osobní hygieně, chystání jídla, trávení volného času, protože jinak prosedí celý den na jednom místě,“ přibližuje Martina Lintnerová, vedoucí Nového domova.
Foto Tady to mám rád
Aby se klientům mohli dostatečně věnovat, pomáhá jim právě chytrá domácnost. Díky technologiím vědí, co který klient zrovna potřebuje nebo kde je.
„Je to pro nás taková opora a jistota. I když má jeden pracovník na starosti dva klienty, může se jim přesto věnovat individuálně. Každý z nich má jiné potřeby, jedna slečna třeba potřebuje velkou pozornost, a když pracovník nereaguje včas, může u ní vzniknout neklid, nervozita, což může přejít i do slovní agrese, někdy i té fyzické,“ zdůrazňuje vedoucí.
Klienty se snaží posouvat dopředu, pracovat s nimi, aby dělali pokroky. A na to je třeba hlavně čas a prostor.
„Další slečna se ráda stará o myčku, je to její důležitý úkol, mladé muže, kteří u nás bydlí, zase zapojujeme do úklidu. Jeden z nich například velmi rád uklízí lednici, je zvědavý, co v ní je, a potřebuje v ní mít určitý systém, jak tam jsou potraviny vyskládané,“ podotýká Martina Lintnerová.
Pracovníci tak hledají silné stránky svých klientů a snaží se je podpořit a zapojit do běžného chodu domácnosti.
V celém domě používají systém Loxone, který má tři aspekty výhod.
Ten první je, že zjednodušuje práci pracovníkům v přímé péči, a další, že hledá úsporná řešení. Podporuje celou řadu technologií, od žaluzií, rekuperace, fotovoltaiky po vytápění tepelným čerpadlem. V běžné domácnosti je ale na všechno nutné mít aplikaci, do toho ještě přístup do domu, vjezd do garáže.
Foto Tady to mám rád
„Na to bychom běžně potřebovali zvlášť ovladače, klíče. U nás to proto zaštítí jedna aplikace. Řídí jak samotný dům, tak i energie, navíc spolu ty technologie umějí komunikovat. To je dost zásadní. Máme například čidlo na teplotu v pokoji, které mi řekne, že tam v létě teplota rychle stoupá, a je tedy potřeba zatáhnout žaluzie. Naopak to funguje v zimě, kdy zase necháme žaluzie vytažené, abychom vnitřek sluníčkem vytápěli,“ popisuje vedoucí.
Úspory pak najde systém rovněž v případě, že klient odjede a vedoucí služby může na dálku nastavit ekologickou teplotu vytápění a zadat, kdy má zase začít vytápět s ohledem na návrat klienta. Nemusí tak úkolovat pracovníka, aby teplotu na termostatu stáhl v pokoji ručně.
Automaticky a na dálku funguje i otevírání vrat či dveří, které ovládají zaměstnanci pomocí tabletu a nemusejí tak odcházet od klientů. Kromě obsluhování domácnosti je však systém pomocníkem hlavně při asistenci u ubytovaných autistů. Klíčové je například propojení s audiosystémem.
„Máme magnety ve všech dveřích, což je běžné kvůli zabezpečení, ale my je navíc máme i ve vnitřních dveřích pokojů klientů. Pokud zaznamenají pohyb, když se klient třeba rozhodne odejít na zahradu, tak o tom dostaneme zvukové hlášení. Nebo máme asistenci v koupelně na pohyb. A nám to hned hlásí, do jakého pokoje máme jít včas pomoci.“
Podle Lintnerové jsou technologie přínosem hlavně pro důstojnost jejich klientů a pro to, aby se co nejméně vyrušovali.
„Máme například jednu slečnu, kterou rozčilují žaluzie, a byť je to pro nás ekonomicky úsporné, protože díky nim se nepřetápí pokoj, tak jí vadí, když se hýbou. Uvádí ji to do nepohody, neklidu, takže pak je z té automatizace vyjmeme. Každý pokoj je přizpůsoben individuálním potřebám klientů,“ vysvětluje vedoucí.
Využití našly i spínané zásuvky. U jedné z obyvatelek domu totiž byl problém, že nedokázala sama ukončit aktivitu na počítači a byla schopná kvůli tomu v kuse dvanáct hodin nejíst, nepít.
Domluvili se s ní proto, že nastavený audiosystém ji upozorní, kdy je čas na počítač a kdy už na jiné aktivity. A protože je u počítače dost hlučná, tak aby nerušila ostatní, zapne se až tehdy, když jsou zavřené dveře.
„A to je možné díky magnetickému kontaktu ve dveřích, kdy systém vyhodnotí, že je splněna podmínka jejich zavření, je třeba jedna hodina, takže můžu pouštět počítač. A za dvě hodiny se jí zase vypne.“ Když se to stane automaticky, nemusí docházet ke konfliktům s pracovníkem, který by přišel počítač vypnout osobně.
Experti z programátorské firmy Smarteon Systems ještě vymysleli nadstavbu systému právě na specifické asistenční funkce. Požadavek byl, aby měli klienti ve svém pokoji klidový režim. Ten zapíná noční služba. V pokojích se zatáhnou žaluzie, deaktivuje se světlo, které by jinak reagovalo na pohyb, a zároveň se aktivuje kontakt ve dveřích.
Pokud by tedy klient v noci vstal a šel na chodbu, noční služba hned dostane hlášení, ve kterém pokoji se dveře otevřely.
„Důležité je vědět, že nikdo z obyvatel domu nemá ten reproduktor u sebe. Jde nám o to, aby byli v klidu, aby je to nerušilo, ale aby systém pomohl zaměstnancům a ti mohli včas reagovat na potřeby lidí, kteří v domě bydlí.“
Foto Tady to mám rád
Cesta k domu byla dlouhá, trvala dvanáct let a spolek si na něj vzal půjčku, kterou bude po půl milionu ročně splácet až do roku 2035.
Komunitních služeb rodinného typu, jež se soustředí na poruchy autistického spektra pro dospělé v republice mnoho není. Potřebné ale jsou. V organizaci Tady to mám rád se inspirovali péčí v Irsku a ve Španělsku, kde jsou takové domy standardem.
„Dostáváme příspěvek na péči přímo z úřadu práce, obyvatelé si pak platí za ubytování a stravu, přičemž jim patnáct procent z důchodu zbývá. Máme kapacitu šest klientů, ale zájem je daleko vyšší. Pro rodiče je to kolikrát jediná možnost, jak zajistit, že o jejich děti bude postaráno, že jim nikdo nebude ubližovat a že budou žít důstojně,“ zdůrazňuje Martina Lintnerová.
Každý, kdo by chtěl spolku pomoci, může. Třeba už 19. dubna, kdy se v Brně koná benefiční gastro festival Vařím pro dobrou věc. Stánek tu bude mít zhruba dvacítka gastro podniků z regionu, a kdo si něco dobrého koupí, přispěje na splátky Nového domova.
