skip to main content

Zavřel a propustil lidi. Zvládnu to nejvýš tři měsíce, hlásí hoteliér ze Špindlerova Mlýna

3 minuty

Ještě před pár týdny stál před hotelem Savoy ve Špindlerově Mlýně, nad hlavou mu zářil silvestrovský ohňostroj za desítky tisíc korun a s hosty si spokojeně připíjel šampaňským.

„Svět byl tehdy ještě zalitý sluncem,“ říká s nadsázkou Jiří Gajdošík a smutně vezme za kliku zamčených dveří luxusního krkonošského hotelu, který spolu se třemi dalšími hotely v Praze provozuje skupina Asten Hotels, jejímž je Gajdošík spoluzakladatelem.

Sníh v Krkonoších ještě ani neroztál a už je všechno jinak. Všechny čtyři hotely jsou od pondělí definitivně zavřené a zhruba pět desítek zaměstnanců od kuchařů po pokojské je bez práce. „Je to stejné, jako když jedete v autě a bez varování narazíte do zdi,“ přiznává Gajdošík.

Reklama

Stejný příběh teď kvůli koronavirové epidemii a karanténě prožívají tisíce podnikatelů, jejichž byznys stál na službách, které musely prakticky ze dne na den zavřít. Právě hotely a restaurace patří k nejpostiženějším podnikům. A Gajdošíkův příklad nabízí inspiraci, jak krizi přežít.

„Tušili jsme, že se blíží nějaká rána, už dávno předtím, než stát začal zpřísňovat opatření. V pražských hotelích nám nechodily rezervace už tři až čtyři týdny, ve Špindlu se rušily firemní akce, ale alespoň zůstávaly individuální pobyty. Čekalo se jen na tu ránu,“ popisuje hoteliér.

Hotely v Praze nakonec zavřel už v sobotu, Savoy ve Špindlerově Mlýně fungoval dál, ale postupně také osekával provoz. Nejprve nesměli hosté večer do baru, druhý den se zrušily i společné snídaně. Od pondělí už ale zůstal úplně uzavřený i Savoy. 

Pětihvězdičkový Savoy ve Špindlerově Mlýně patří k nejluxusnějším hotelům v Česku.

A v té chvíli nastal boj o čas. „Ze dne na den nám spadly příjmy na nulu, ale náklady zůstaly pořád stejné. V našich hotelích zaměstnáváme 55 lidí, takže jsem musel jednat rychle. Bylo potřeba snížit náklady na minimum, a to ihned, jinak bychom to neustáli,“ říká Gajdošík. 

Aby snížil náklady, chystá se jednat s majiteli hotelů o odkladu nebo zrušení nájemného a se všemi zaměstnanci se dohodl na okamžitém ukončení nebo přerušení pracovního poměru. Se všemi se zároveň dohodl, že až krize pomine, znovu je přijme.

„Udělal jsem takové dohody, abychom to ustáli. Nikoho jsem nehodil přes palubu, musíme si věřit, protože všechny ty lidi chci zase zpátky. To, o co mezitím přijdou, jim chci alespoň z 50 až 60 procent po návratu doplatit. Můžu to ale udělat jen proto, že mi teď oni pomohli,“ říká.

Reklama

Podle něj dokáže bez příjmu firmu udržet maximálně tři měsíce. „Když to bude trvat déle, budu bez práce taky,“ přiznává Gajdošík, ale v jeho hlase je už cítit směs vyrovnanosti a optimismu.

„Zažil jsem jako ředitel pětihvězdičkového hotelu Le Palais v Praze krizi v roce 2008, ale tehdy to bylo jiné. Krize se vkrádala pomalu, pořád jsme si dělali naději, že se to zlepší, ale teď to přišlo strašně rychle a jako by ani žádná naděje nebyla. Ale možná je to lepší. Všichni museli zareagovat strašně rychle, byla to rána, ale návrat bude podle mě díky tomu rychlejší,“ věří Gajdošík.

Související vydání
Kiwinner
Forbes 3/2020

Podle něj bude delší dobu trpět cestovní ruch v Praze, protože mezinárodní cestování bude zřejmě obnoveno později než to lokální. Naopak věří, že až karanténa skončí a Češi budou smět cestovat zase alespoň v tuzemsku, opět se hotely v Česku rychle zaplní.

„Necháváme zatím prodej pobytů od konce března, ale osobně tomu moc nevěřím, zavřeno nebudeme mít jen 10 dní, podle mě neotevřeme dřív než 10. dubna, dokdy byl vyhlášen nouzový stav,“ přemýšlí Gajdošík a dodává, že kompenzace od státu zatím řešit nebude.

„Právně bych na to asi nárok měl, myslím, že by o něčem takovém měl stát uvažovat, ale nejsem naivní, tohle bude bolet obě strany. Pro mě je teď klíčové, abych se postaral o svoje zaměstnance, ale všechno ostatní odkládám. DPH, sociální a zdravotní pojištění. Udělal jsem si ze státu svého věřitele a beru to tak, že je to jediná šance, jak tohle ustát,“ dodává Gajdošík.

Reklama
Reklama