Prevence není luxus, ale strategická investice do budoucnosti, zvlášť u dětí. „V dětství se dá zachytit a napravit obrovské množství věcí, pokud máme dostatek času na pacienta,“ říká pediatrička Hana Rázgová z rodinné kliniky Galen Clinic na pražských Vinohradech.
Každé euro investované do veřejného zdraví přináší ekonomice dlouhodobě v průměru čtrnáctinásobný výnos, tvrdí studie britských vědců z roku 2017. A mnohé další studie či analýzy doplňují, že preventivní zdravotní péče je zásadní investicí nejen pro zdravotnické systémy – kromě budoucích úspor ve výdajích na péči prodlužuje délku života a zlepšuje jeho kvalitu.
Pediatrička Hana Rázgová z rodinné kliniky Galen Clinic
„Léčba civilizačních onemocnění stojí obrovské prostředky. Kdyby se část těchto peněz investovala do prevence, systém by byl mnohem efektivnější,“ přitakává lékařka Galen Clinic Hana Rázgová.
Prevence by podle ní měla být součástí dlouhodobé „investiční“ strategie každého jednotlivce. A začít bychom měli už u dětí – zdraví, stejně jako jakýkoli jiný kapitál, se tvoří pomalu, a kdo začne investovat až v krizi, ten už jen dohání ztrátu. „Dítě, které vyroste zdravé, fyzicky i psychicky odolné, je v dospělosti produktivnější a méně nemocné,“ podotýká Rázgová.
Upozorňuje, že klíčem ke správné prevenci je komunikace – schopnost vysvětlit, kdy léčba pomůže a kdy by mohla uškodit. „Cílem prevence není dělat všechno, ale dělat to, co má smysl,“ říká pediatrička. Jenže právě na to mnohdy nezbývá čas – český systém preventivních prohlídek je sice jedním z minima pozitivních dědictví minulého režimu, přetížení pediatři však většinou bojují s administrativou i návalem pacientů, a prostor pro rozhovor se tak ztrácí.
Roky, které rozhodují
Pražská Galen Clinic loni na nedostatky v systému zareagovala otevřením vlastního pediatrického oddělení. Výrazně tím rozšířila koncept tradičních rodinných lékařů, na kterém od začátku staví, a posílila kapacity, aby mohla poskytnout prémiovou péči i dalším rodinným příslušníkům stávajících klientů.
Právě prevence hraje v péči o nejmenší podstatnou roli. „Zásadní jsou první roky života, kdy se formují imunitní, nervový a pohybový systém, psychika a emoční odolnost. Co se pokazí v té době, má často nevratné následky. Vědecké studie ukazují, že na kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění si zakládáme v daleko nižším věku, než se předpokládalo,“ uvádí příklad Hana Rázgová.
Pravidelná prevence pomáhá odhalit problémy dřív, než přerostou v onemocnění, a tím šetří nejen stres, ale i čas a peníze spojené s náročnou budoucí léčbou. Vyplatí se ovšem chtít víc než jen to, co nabízí veřejné zdravotnictví.
„Rozlišujeme čtyři úrovně prevence – od primární, která předchází vzniku onemocnění, přes sekundární, zaměřenou na jejich včasný záchyt, a terciární, jež se snaží zabránit opakování problému či zhoršení stavu, až po nově zdůrazňovanou kvartérní, která chrání pacienty před nadbytečným vyšetřováním a léčbou,“ popisuje Rázgová s tím, že typickým příkladem je nadužívání antibiotik.
Prevence tak rozhodně není jen o měření a očkování. „Její velkou částí je i edukace rodičů – jaká je vhodná skladba jídelníčku v konkrétním věkovém období, jaké má mít dítě pohybové návyky, jak ho chránit před úrazy nebo otravami. Ale také jak ho vést k digitální hygieně,“ doplňuje pediatrička.
Pohyb a digitální hrozby
Digitální prostředí považuje za jedno z největších rizik současnosti. „Není nezvyklé, že vidíme miminka, která už sledují obrazovky. Dítě do dvou let by přitom nemělo přijít s displejem vůbec do kontaktu. Později maximálně jen na desítky minut denně a ideálně společně s rodičem,“ vzkazuje.
Podle ní přetížení digitálními podněty souvisí s nárůstem úzkostí, poruch pozornosti i příjmu potravy u starších dětí. „Po covidu sledujeme víc psychických problémů, sebepoškozování i závislostí na sociálních sítích. Děti vyrůstají ve světě permanentního porovnávání,“ vysvětluje. I proto je nedílnou součástí prevence v Galen Clinic také psychologické vyšetření.
„Zhruba mezi jedenáctým a patnáctým rokem se objevuje nejvíce psychických potíží – úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy či sebepoškozování. Děti reagují na tlak na výkon, porovnávání, někdy i na osamělost,“ dodává Hana Rázgová.
Podceňovanou součástí prevence je i pohyb – podle odborníků by se děti měly hýbat alespoň 60 minut denně, ideálně dvě až tři hodiny. „Děti ale často tráví čas u obrazovek, nebo jsou naopak jednostranně přetěžovány sportem. Ani jedno není ideální,“ upozorňuje lékařka.
V Galen Clinic proto na péči pediatra navazuje i práce fyzioterapeutů, kteří sledují správný vývoj pohybového aparátu. „Už drobné odchylky, třeba v držení těla, mohou později vést k problémům. Fyzioterapie u nás funguje jako další vrstva prevence,“ vysvětluje Rázgová.
Děti v pozdějším věku běžně absolvují preventivní prohlídku dvakrát ročně, vinohradská klinika si je zve k celkovému preventivnímu vyšetření častěji. „Když rodič něco přehlédne, existuje riziko, že problém odhalíme pozdě. Proto děti k celkovému preventivnímu vyšetření zveme minimálně jedenkrát ročně, abychom včas odhalili možné odchylky,“ uvádí Hana Rázgová.
A dodává, že největší problém prevence je prostý: „Dokud nic nebolí, lidé mají pocit, že není co řešit. Jenže právě tehdy je čas se starat.“
