Digitalizace a umělá inteligence ve zdravotnictví. Slova, která se v tomto úzkém spojení objevují čím dál častěji. O realitě zdravotnických inovací si v rámci panelu Wealthy and healthy na Forbes eventu Trendsetters 2025 povídali inovátoři Kamila Dvořák a Matěj Misař.
Zdraví už dávno není jen otázkou genetiky nebo životního stylu, ale čím dál více i dat a umělé inteligence. Technologie mění nejen to, jak zdravotní péči vnímáme, ale i způsob, jakým se léčíme. A právě o tom byla na debatě řeč.
„Snažím se žít zdravě, jíst zdravě, mít víc pohybu, byla jsem k tomu od malička vedená svými rodiči a zůstalo mi to,“ řekla na úvod svého panelu Kamila Dvořák, vedoucí výzkumu a vývoje Neurona Lab. „Bez toho, abych si ráno zacvičil nebo šel ráno běhat, bych asi těžko zvládal to, co ve firmě zažíváme,“ doplnil ji zakladatel zdravotnického startupu Carebot Matěj Misař.
Jen prevence však nestačí. Základním stavebním kamenem digitalizace českého zdravotnictví jsou data, shodují se oba diskutující. „Pracujeme s umělou inteligencí a bez dat nedokážeme vůbec nic. Žádný produkt by nevznikl. Získáváme je z různých míst, s projektem Neurona Lab uzavíráme spolupráce s nemocnicemi, které nám data poskytují,“ popsala Kamila Dvořák.
Foto Martin Svoboda
„Hledíme na to, abychom měli dobré spolupráce s nemocnicemi a s lékaři, kteří nám sdílejí know-how, pomohou nám datům rozumět a řeknou nám, co potřebují a co máme kde hledat,“ doplnila Dvořák.
„Já jsem si slíbil, že ze zdravotnictví uděláme sexy téma, protože je to potřeba. Pokud chceme pohnout se stavem zdravotnictví, musíme do systému široce zavádět digitalizaci a umělou inteligenci jako Neurona Lab, Irene nebo Carebot,“ navázal Misař.
Startupové naděje
Carebot je český startup založený Matějem Misařem, který zavádí umělou inteligenci a digitalizaci do zdravotnictví, například při analýze rentgenových snímků, aby zlepšil efektivitu a dostupnost péče.
Neurona Lab se pod vedením Kamily Dvořák specializuje na využití AI pro diagnostiku a předpovídání neurodegenerativních onemocnění z dat magnetické rezonance a PET, s cílem přesnějších a objektivnějších rozhodnutí lékařů.
Podle něj jsme totiž zvyklí na to, že když se nám něco stane, jdeme do nemocnice, dobře to dopadne a za chvíli odejdeme. Ukazuje se ale, že to je z dlouhodobého hlediska neudržitelné – lékaři nebudou a populace stárne.
„Musíme dělat všechno pro to, abychom široce zaváděli AI systémy,“ dodal. Měla by se podle něj používat například v popisování rentgenových snímků. „Je to i o tom, umetat cestu ostatním, aby tady vznikl výborný zdravotnický sektor, protože na to máme,“ říká o snaze prosadit umělou inteligenci ve zdravotnictví Misař.
„Potřebujeme zabezpečit to, že když zajdete do Havířova na rentgen hrudníku, tak umělá inteligence bude ukazovat stejné výsledky, jako když jste v Londýně. Potřebujete mít správně zastoupená data a správnou populaci. Zároveň je nutné pracovat s daty z různých rentgenových přístrojů a různých přístrojů magnetické rezonance,“ dodal Misař.
Neurona se díky algoritmům snaží předvídat i vývoj neurodegenerativních poruch a onemocnění jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Chce tak pomoci v rozhodování lékařům, kteří často dostatek dat nemají, a rozhodují proto často spíše podle své vlastní zkušenosti.
Foto Martin Svoboda
„Lékař se musí rozhodnout na základě zkušeností, protože mu současné přístroje nedají žádné číslo. Výpočty jsou náročné a trvají velmi dlouho. My se to snažíme zautomatizovat a zpřesnit. Protože pak záleží, ke komu se dostanete – zda je lékař atestovaný, kolik lidí mu „prošlo“ rukama,“ komentovala Dvořák.
Dobře našlápnuto
České nemocnice a další zdravotnická zařízení si na přítomnost umělé inteligence pomalu zvykají. „Začínali jsme před čtyřmi lety a to o AI v široké veřejnosti nikdo neslyšel. Chodili jsme nemocnici po nemocnici a 64 procent českých nemocnic teď deklaruje, že už ji v nějaké formě využívá,“ zmínil Misař.
Máme podle něj výborně našlápnuto. Není to ale díky státu nebo nemocnicím, byť ty už na to „naskakují“, ale je to díky startupům.
Co se lékařů týče, liší se přístup k AI případ od případu. „Každý lékař popisuje trochu jinak, každý lékař má trochu jinou zkušenost. Je to o té velké práci a edukaci trhu,“ říká Misař.
Dvořák hned doplnila, že je edukace velmi důležitá. „Je to nové téma a lékaři moc nevědí, co s ním mají dělat, a často si myslí, že pokud použijí nějaký AI nástroj, tak je stoprocentní. Musíme je edukovat a ukazovat jim, že to není black box, a na základě čeho se neuronové sítě rozhodly. To jim pomůže rozumět danému softwaru,“ řekla.
Oba se koncem panelu shodli, že je třeba edukovat nejen odbornou společnost, ale i veřejnost, aby tomu začaly věřit víc a víc. „Je pravda, že většina lidí se asi s umělou inteligencí v nemocnicích nesetkala a asi ani nesetká, proto o tom neví. Nevíte, jestli rentgenový snímek popsala umělá inteligence nebo lékař. Je třeba edukovat lidi směrem k tomu, aby věděli, jak nám může pomoci, ne jak nás všechny zničí,“ řekla Dvořák.
Další brzdou v adaptaci moderních technologií může být vedle nedůvěry i cena: výpočetní výkon umělé inteligence zkrátka není zdarma. Misař chtěl po lidech vědět, kolik z nich by si chtělo připlatit cenu espressa, tedy pár desítek korun, za to, aby jim rentgenový snímek zkontrolovala i umělá inteligence. Ruku zvedla přibližně polovina publika.
Foto Martin Svoboda
V neposlední řadě brání rychlejšímu rozvoji také složitost celého procesu. Pro to, aby firmy svůj produkt mohly dodat do nemocnice, musejí projít robustním systémem certifikace zdravotnického prostředku. „To, co musí zvládnout výrobce magnetické rezonance nebo CT, než jde na trh, jsou dva a půl tisíce stránek technické dokumentace a pak dva roky čekání na auditora, který dá razítko,“ řekl.
Certifikace je ale podmíněná klinickými studiemi. „Tak se validuje její přesnost a do nemocnic se nenasadí software, který je certifikovaný a který není dostatečně přesný – nemá výhody pro pacienta,“ doplnila Misaře Dvořák.
Podle Misaře je klíčově důležité zaměřit se na hledání řešení. „Na českém ministerstvu zdravotnictví je ale AI výbor, který se věnuje zavádění AI do zdravotnictví. Máme mimořádnou šanci nebýt v něčem poslední, ale snad na špici,“ řekl.
Na závěr Dvořák řekla, že české startupy nejvíce dusí prvotní získání datasetu, navázání spolupráce. Vývoz už je zábava. „Další milník je certifikace, kdy se po nás chce obrovské množství dokumentace, je to finančně i časově náročné, je tam velká čekací doba. Je tam složitost s přemlouváním doktorů. Výzev a problémů je celá řada. A v rámci investic je návratnost pro investory za dlouho. Může být vidět až třeba za pět let a to ne vždycky chce investor podstupovat,“ uzavřela.
