Námořní cestou širokou několik kilometrů už přes dva týdny neplují lodě, o tisíce kilometrů dál, v Česku, mohou kvůli tomu zdražit smažená jídla. Ale aspoň se tu stále budou připravovat. Jinde si v reakci na konflikt na Blízkém východě dávají od fritování pauzu nebo zavádí mimořádné volné dny.
Vše spustily útoky Američanů a Izraele na Írán koncem února. Islámská republika na oplátku dostala pod tlak všechny ostatní. Trumfem Teheránu je totiž kontrola nad Hormuzským průlivem, kritickým místem globálního obchodu, přes nějž běžně míří ropa a plyn ze zemí Perského zálivu do celého světa. Teď je tato tepna přiškrcená. Žádná loď nechce riskovat útok ze strany teokratického státu.
Írán navíc volí jinou strategii, než když na něj loni zaútočily Spojené státy s Izraelem. Tehdy sice také opětoval palbu, ale v zásadě střídmě, snad aby se neřeklo. Teď ale s ostřelováním ostatních států v Perském zálivu a blokováním Hormuzského průlivu nehodlá jen tak skončit. Podle odborníků proto, aby Američany do budoucna odradil od dalších výpadů.
Dopady současného souboje nervů lze tak vidět také v Česku. Očividné je to na totemech u čerpacích stanic, kde rostou ceny. Nafta zdražila od začátku války v průměru o více než devět korun na 42,12 koruny za litr. Benzin o poloviční částku a pohybuje se kolem 38 korun.
Pocítit konflikt na Blízkém východě však mohou i lidé, kteří neřídí. „Dění v Íránu má na nás okamžitý a obrovský dopad,“ říká Rostislav Hrbáček, jenž s otcem vede rodinnou firmu Avena vyrábějící rostlinné oleje, které prodávají primárně do gastro podniků.
V jejich případě na ně má vliv právě zdražení paliv, které do svých cen promítají ti, kdo k nim dováží suroviny. A zároveň to pociťují i na nákladech souvisejících s rozvozem jejich olejů, jelikož pravidelně kupují celou cisternu nafty.
„Přímý dopad za březen je 27 tisíc litrů nafty s rozdílnou cenou o osm devět korun na litr,“ líčí Hrbáček. V jejich případě je to téměř čtvrt milionu korun. „To se propíše do ceny až další měsíce. Reálně ale nikdy nedokážeme promítnout vše, takže musím říci, že toto jsou situace, kdy vždy naše firma prodělává, protože zdražit hned prostě nejde,“ popisuje.
O kolik by mohli své oleje zdražit, není zatím jasné. Ročně zde zpracují 45 tisíc tun zabaleného oleje, což je zhruba 1700 cisteren. Drtivá většina tekutého zboží míří do gastronomických provozů. Může se to tak v blízké době podepsat v hospodách na cenách populárních jídel jako smažený sýr nebo řízek.
„Záleží na tom, jak dlouho může krize kolem Íránu trvat a jaký bude mít průběh,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. „Je však logické, že když se začnou zdražovat pohonné hmoty, což vidíme, že se děje, tak to dlouhodobě může mít zásadní vliv na zvyšování cen. Což platí nejen pro restaurace.“
Asiaté se musejí uskromnit
Mnohem citelněji pociťují íránskou blokádu asijské státy, kam míří většina ropy a plynu ze zemí Perského zálivu. Zatímco v Česku je problémem hlavně cena nafty, v Asii jde o fyzickou nedostupnost paliva.
Kupříkladu v Indii kvůli nedostatku plynu restaurace a pouliční stánky smažit jídla často úplně přestaly. Tamní národní asociace restaurací totiž doporučila podnikům, aby zvážily zkrácení provozní doby, přestaly nabízet pokrmy vyžadující dlouhé vaření a smažení a při vaření používaly poklice, aby šetřily energii.
V Indii nebo na Srí Lance je kritickým bodem LPG (zkapalněný ropný plyn). Ten se vyrábí buď při rafinaci ropy, nebo při zpracování zemního plynu. Pokud je Hormuzský průliv blokován, fyzicky se zastaví přísun plynových lahví, do kterých je natlakován.
A pouliční stánek se smaženými „pakoras“ spotřebuje takovou lahev za pár hodin. Smažení je teď zkrátka luxus, kterou si v krizi nemohou dovolit. Jak deníku Financial Times sdělil Vijender Naik, manažer bombajského fastfoodu Amrut Sagar, plynové lahve jsou už na černém trhu k dostání za dvojnásobek obvyklé ceny, která činí přibližně 1800 rupií (necelých 400 korun).
Problém mají i tamní krematoria. „Nedostatek plynu nás opravdu tvrdě zasáhl,“ uvedla Manisha Shekatkar, která má na starosti městská krematoria v indické Púně. Aby se jim nehromadila těla, tak je pálí v elektrických pecích.
V některých státech jsou pak dopady energetické krize naopak až trochu komické. Thajská vláda například naléhá na obyvatele, aby obleky nechali doma a do práce chodili v tričkách s krátkými rukávy, aby klimatizace v kancelářích mohly jet na nižší výkon.
V Myanmaru pak mohou auta jezdit pouze obden. Kdy se můžete vydat za volantem do ulic, závisí na čísle vaší poznávací značky. Aby udržela lidi doma a šetřila paliva, vyhlásila Srí Lanka každou středu za státní svátek. Den volna vyhlásil i Pákistán, zatímco Vietnam jen apeluje na své obyvatele, aby pracovali z domova.
