Poprvé v novém složení rozhodovala ve čtvrtek Česká národní banka o nastavení základních úrokových sazeb a nepřekvapivě je ponechala beze změny. Nehnuly se tak ani úroky u hypotečních úvěrů, jejichž zdražování se tak po několika měsících téměř zastavilo. Není ovšem vyloučeno, že bude pokračovat.
Podle aktuálního ukazatele Fincentrum Hypoindex, který monitoruje vývoj hypotečního trhu u nejvýznamnějších tuzemských bank, se počátkem srpna zastavila průměrná nabídková sazba u úvěrů na bydlení na hodnotě 6,28 procenta ročně. Oproti minulému měsíci tak vzrostla o 0,04 procentního bodu.
„Toto mírné zvýšení je způsobeno pozdější reakcí jedné z bank na červnové zvýšení sazeb ze strany ČNB. Nyní se dá tedy očekávat stagnace úrokových sazeb, kterou jsme předpovídali a kterou mohou vychýlit směrem dolů snad jen akční nabídky jednotlivých bank,“ komentuje Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Momentálně měsíční splátka průměrné hypotéky na 3,5 milionu korun, která je sjednána do osmdesáti procent ceny nemovitosti, se splatností 25 let a při zmíněné sazbě 6,28 procenta s tříletou fixací, činí dle Fincentrum Hypoindexu 23 151 korun. To představuje meziměsíční nárůst o „pouhých“ 77 korun, zatímco ještě o měsíc dříve vzrostla splátka během čtyř týdnů téměř o 1150 korun.
Mladí lidé do 36 let, kteří mohou žádat o úvěry s LTV nad osmdesát procent, se dokonce dočkali mírného zlevnění. Úrokové sazby u tohoto druhu hypoték totiž nepatrně klesly, a to až o pět bazických bodů na 6,23 procenta za rok (v případě fixace na pět let). V kombinaci s vysokými cenami nemovitostí i rostoucími částkami za energie však taková úroková sazba sen mnohých o vlastním bydlení nadále rozfoukává.
Vyšší měsíční splátky, zvyšované sazbami, které byly na trhu naposledy v devadesátých letech, navíc mnohem více zatěžují rodinné rozpočty, kvůli čemuž je složitější splnit limit ukazatele DSTI. Ten žadatele omezuje v tom, že měsíční splátka hypotéky se na jeho čistém měsíčním příjmu může podílet maximálně ze 45 procent, v případě mladých z padesáti.
„Ceny nemovitostí často znemožňují splnit i limit příjmového ukazatele DTI, kdy hypotéka může činit maximálně 8,5násobek, u mladých pak devítinásobek čistého ročního příjmu žadatele. Vlastní bydlení se tak postupně stává nedostupné i pro střední třídu,“ podotýká Jiří Sýkora.
I kvůli tomu si Češi v posledních týdnech chodí do finančních institucí pro menší část peněz než dříve. Jesliže loni touto dobou poptávali v průměru půjčku na osmdesát procent nemovitosti, aktuálně si říkají „jen“ o 75 procent. Zvyšuje se podíl vlastní prostředků, které plánují na koupi bytu či domu využít.
„Přibývá případů, kdy klienti neprojdou scoringem v bance, a nedosáhnou tak na úvěr, který původně chtěli. Často proto hypotéku odkládají, případně přehodnotí svůj původní záměr a žádají o hypotéku v menší části,“ potvrzuje Marek Kříž, zakladatel hypotečního tržiště Zaloto.
Ačkoli úrokové sazby u hypoték v posledních dnech stagnují, odborníci upozorňují, že to nutně nemusí znamenat, že se dotkly stropu. I nový guvernér centrální banky Aleš Michl, odpůrce předchozího zvyšování základních sazeb, od nichž se odvíjí ty hypoteční, jejich další možný růst zcela nevyloučil.
Zajímavé bude rovněž sledovat, jak se pod tlakem opadající poptávky o koupi nemovitosti budou vyvíjet jejich ceny. Je reálné, že po letech nezadržitelného růstu budou klesat.
