Kdo by to byl řekl, že dobré vychování může přijít tak draho? Společnost OpenAI, jejímž šéfem je Sam Altman, zjišťuje, že zdvořilost uživatelů vůči nejznámějšímu chatbotu ChatGPT na světě ji stojí nemalé peníze. Sám CEO OpenAI Altman nedávno potvrdil, že ono zdvořilé „prosím“ a „děkuji“ v promptech přidává k ročním účtům za elektřinu desítky milionů dolarů. Ale podle něj jsou to „dobře utracené“ peníze. Proč si OpenAI myslí, že slušnost za ten účet stojí?
Zdvořilé chování k umělé inteligenci působí nevinně. Vždyť co je špatného na tom říct si o odpověď „hezky“? Pro supervýkonné servery běžící za ChatGPT to ale není žádná maličkost.
Každé slůvko navíc znamená více dat ke zpracování a delší konverzaci, což se rovná vyšší výpočetní zátěži. V konečném důsledku tedy tato slůvka navíc prodlužují běh algoritmů a spotřebují více elektřiny.
Foto Profimedia
V masivních cloudových datacentrech, kde ChatGPT běží, je dopad citelný. ChatGPT a jemu podobné modely využívají obrovskou infrastrukturu s tisíci výkonných GPU procesorů a dalšího hardwaru, který při chodu hltá obří množství energie.
Pro představu, vygenerování jediné odpovědi AI může spotřebovat až čtrnáct setin kWh elektrické energie. To odpovídá zhruba tomu, jako byste nechali čtrnáct LED žárovek svítit celou hodinu. Jeden zdvořilostní e-mail přes chatbot tak „spálí“ tolik elektřiny, co malý byt spotřebuje za stejný čas.
Není divu, že datová centra pro AI už nyní ukrajují asi dvě procenta veškeré spotřeby elektřiny na světě. A s pokračujícím vývojem AI má toto číslo ještě růst.
Většina je slušná
Přes to všechno se lidé zdvořilosti, přestože AI představuje neživý algoritmus, nechtějí vzdát. Průzkum z konce roku 2024 totiž ukázal, že dvě třetiny Američanů mluví se svými AI asistenty slušně, jako by to byli lidé. Proč to dělají? Většina z nich říká, že je to prostě správná věc.
Necelá osmina dotázaných však přiznala, že „prosí a děkuje“ ze strachu z AI vzpoury. Zkrátka si chtějí naklonit algoritmus k sobě, kdyby náhodou jednou povstal proti lidstvu. Úsměvné? Možná, ale i tahle čísla vysvětlují, proč se Altman na síti X k tématu zdvořilosti trochu ironicky vyjádřil onou poznámkou „člověk nikdy neví“.
Zdvořilost se vyplatí
Zajímavé je, že i přes ekologický „prohřešek“ má zdvořilost při práci s AI své zastánce. Společnost Microsoft například zjistila, že když jsou uživatelé k AI zdvořilí, dostávají od ní zdvořilejší a kvalitnější reakce.
Designér Microsoftu Kurtis Beavers, který se podílí na vývoji asistenta Copilot, v rozhovoru pro firemní magazín WorkLab vysvětlil, že zdvořilý tón uživatele nastolí zdvořilý tón modelu.
„Používání slušných výrazů nastaví tón odpovědi,“ říká Beavers. Jazykové modely se učí z lidských konverzací. Jednoduše řečeno: AI vám oplatí stejnou mincí – budete-li na ni milí, bude milá i ona.
Být zdvořilý, nebo šetřit?
Vyvstává tak trochu dilema: Máme být na chatboty hodní, nebo raději šetřit elektřinou? Altmanův komentář naznačuje, že OpenAI je ochotna tučné účty za elektřinu tolerovat, protože nic jiného jí za prvé nezbývá, a podle něj pokud to znamená, že se lidé budou s její AI cítit dobře a v bezpečí, nazval ty miliony za zdvořilost „dobře utracenými“.
Někteří experti navrhují zlatou střední cestu. Uvědomovat si dopady a zbytečně „neplýtvat slovy“ tam, kde nejsou potřeba, ale zároveň si zachovat lidský přístup tam, kde nám to pomáhá.
Pokud nám ale jednoduché „prosím“ zlepší spolupráci s ní, možná to za těch pár wattů navíc stojí. Jak řekl Sam Altman: člověk nikdy neví.
