skip to main content

Jana Soukupová

Sdílet
Věk
28 let
Práce
politička, aktivistka

Začalo to už na gymnáziu v Českých Budějovicích. Právě tam Janu Soukupovou díky poutavému přístupu zaujala politika a její vliv na naše životy. Od té doby ji bavit nepřestala a v posledních letech se snaží, aby se o politiku zajímalo co nejvíc mladých lidí. Tak vznikl projekt Youth, Speak Up!, který se loni (spolu s dalšími mladými influencery) zasloužil o to, že se volební účast mladých zvýšila víc než o pětinu.

Jana si na pár měsíců „odskočila“ z politiky do startupového světa, teď se ale vrátila zpátky a rovnou jako ředitelka kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Soustředit se chce mimo jiné hlavně na podporu mladých vědců a vědkyň, což je oblast, které se věnovala už během svého působení v poslanecké sněmovně.

Sleduj Janu:
Janin dotazník


Co děláte?

Jsem zakladatelka a CEO organizace Youth, Speak Up! a ředitelka kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace.


Co byste letos chtěla dokázat a/nebo se naučit?

Tento rok přede mnou stojí zejména dva úkoly: Chci ještě víc profesionalizovat Youth, Speak Up!, ze kterého chceme vytvořit digitální centrum informací o politice pro mladé. A pak je tady moje nová mise a tou je řízení kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Takže mě nutně čeká level up v managementu vědy, budování a řízení expertních skupin i vládní politice.


Jaké jsou vaše tři nejposlouchanější songy na Spotify za rok 2021?

Daði Freyr – Think About Things, Against the Current – Legends Never Die, Ozzy Osbourne & Travis Scott – Take What You Want (na Apple Music ;))


Který seriál vás naposledy pohltil tak, že jste se na něj dívala nonstop?

The Office.


Jaký podcast rádi posloucháte?

Masters of Scale (a každé ráno v tramvaji poslouchám audionahrávky ČRo 2 Toulky českou minulostí).


Do čeho investujete peníze?

Do týmu a rozvoje Youth, Speak Up!, do ekologičtějších řešení pro náš rodinný domek.


Vaše guilty pleasure je…

Eurovize (pátá káva před obědem, kočičí videa).


Co je víc – tradice, nebo inovace?

„Bez tradice je umění stádem ovcí, které nemají pastýře. Bez inovací je to mrtvola.“ – Winston Churchill

Myslím, že tohle je univerzální pravidlo, které se dá aplikovat téměř na všechny aspekty života.


Když chceme, aby byl svět lepší místo, co musíme jako společnost/lidstvo začít dělat hned teď? A s čím naopak musíme okamžitě přestat?

Měli bychom si uvědomit, že po nás nesmí přijít potopa. Obecně musíme razit empatičtější přístup ke společnosti, budoucím generacím a naší planetě. Jde o udržitelný lifestyle, byznys i politiku.


Koruna, nebo euro? A proč?

Euro. Protože je to cesta vpřed, a to zejména ze dvou důvodů: z makroekonomického hlediska budeme mít možnost se aktivněji zapojit do rozhodování v EU, zejména díky zastoupení v Evropské centrální bance. Dalším pozitivním aspektem je rozpočtová kázeň, která by se v rámci eurozóny měla dodržovat nehledě na přicházející/odcházející vlády. K zamyšlení je například skutečnost, že aktuálně je náš státní dluh jedním z nejvýše úročených v rámci zemí EU. Podíváme-li se na mikroekonomické důvody, kvůli absenci eura firmy tratí na transakčních nákladech a jsou vystaveny vyšším kurzovým rizikům. Každý občan by pak určitě ocenil snazší porovnávání cen.


Jak bude vypadat Česko za 10 let?

To nejcennější, co v Česku máme, jsou naše chytré hlavy. Pokud se nám nepodaří sestřelit kousek komety nebo asteroidu s nerostným bohatstvím (z filmu Don’t Look Up), právě v nich máme náš největší potenciál. Proto musíme vytvořit takové prostředí, které bude motivovat ke zvědavosti a podnikavosti. Budeme moderní a inovativní země, která se stane důležitým partnerem nejen v rámci EU při řešení globálních problémů. Pokud se nám takové prostředí podaří vybudovat, přirozeně pozitivní efekt to bude mít nejen na renomé naší země, ale i na život každého občana ČR. To, že budeme podnikat s vyšší přidanou hodnotou, by mělo přispět k pozvednutí životní úrovně všech obyvatel. Důležitými aspekty politiky v další dekádě by měly být empatie a porozumění. Nebudeme státem jen úspěšných, ale státem úspěšných a spokojených. Budeme tak vyplňovat propast mezi konfliktními liniemi ve společnosti, které mohou vést ke krizím demokracie. V neposlední řadě budeme o krok dále směrem k budování silné občanské společnosti, která je v konečném důsledku oporou funkční demokracie.


Proč žijete v Česku? A pokud nežijete, co by se muselo stát, abyste se sem vrátila?

S YSU! se snažím o nelehký úkol: ukazovat českou politiku v lepším světle a dostávat k ní a do ní mladé lidi, kteří jednou snad odpovědně povedou tento stát. A zrovna moje práce se dělá dosti nelehko ze zahraničí. Když vycestuji za hranice, pořád jsem ve střehu a koukám, co by se dalo přivézt zpátky domů – a teď nemám na mysli levné suvenýry, ale zajímavé projekty.


Se kterou aplikací trávíte nejvíc času?

Messenger. Jsem expertka na zakládání nových komunikačních vláken, kvůli kterým mě celá řada mých přátel vlastně nenávidí. :-)


Kdybyste kromě toho, co dnes děláte, mohla dosáhnout jiného snu, co by to bylo?

Kdybych nedělala politiku, možná bych byla kreslířkou lidí. Neboť lidské tělo je podle mě tím nejkrásnějším objektem umění. Anebo lešenářkou. Na střední jsem stála na rozcestí, na kterou kariérní dráhu se vydat. Měla jsem dva velké koníčky: kresbu a politiku. Nakonec politika vyhrála. Ale loni jsem se přihlásila na kurzy figurální kresby a obrovsky mě to začalo zase bavit. Jen na to mít čas. Táta ze mě chce ale dodnes mít lešenářku, abych převzala rodinný byznys. Dovolím si závěrem jmenovat svou oblíbenou bondovku: Nikdy neříkej nikdy.