Nový rok, nová pravidla. A také nový pohled na byznys, který by měl být letos zase o něco férovější a zelenější.
To není jen takový slovní obrat. Letos totiž začíná platit definice zeleného podnikání, přísnější pravidla pro dodavatele energií a dočkáme se snad i zákona, který ochrání whistleblowery – osoby, které upozorní na protiprávní přešlapy svých zaměstnavatelů.
Abyste se v té záplavě paragrafů neztratili, shrnuli jsme pro vás ty nejdůležitější právní novinky, které se v roce 2022 dotknou firem a podnikatelů.
Nejasná budoucnost ochrany whistleblowerů
Velkým tématem bude i v roce 2022 úprava ochrany oznamovatelů, tedy osob, nejčastěji zaměstnanců, kteří upozorní na nekalé či protizákonné praktiky svého zaměstnavatele.
Lhůta pro přijetí českého zákona provádějícího takzvanou směrnici o whistleblowingu sice uplynula už koncem loňského roku, poslanci však předpis nestihli do podzimních voleb projednat. A ačkoli návrh zákona již byl vypracován minulou vládou, podle advokáta PwC Legal Petra Glogara není jisté, zda a jakých změn dozná.
Samotná evropská směrnice, která už platí, má chránit pouze ty oznamovatele, jež upozorní na porušení práva Evropské unie. Nejčastěji tak půjde o předpisy týkající se ochrany osobních údajů, korupce, praní špinavých peněz nebo oblast hospodářské soutěže.
Návrh zatím nepřijatého českého zákona rozšiřoval věcnou působnost úpravy whistleblowingu i na situace, kdy dojde k podezření z trestného činu nebo přestupku podle českého práva. Typicky by tak šlo o situace, jako je šikana nebo sexuální obtěžování na pracovišti. Podrobná úprava whistleblowingu bude pode advokáta znamenat převrat v oblasti ochrany zaměstnanců i jiných osob, které se v rámci své činnosti dozvědí o protiprávním jednání a toto jednání ohlásí.
I přesto, že evropský předpis zatím poslanci na národní úroveň transponovat nestihli, stát již musí kvůli takzvanému přímému vertikálnímu účinku plnit povinnosti, které z něho vyplývají. „Velmi zjednodušeně to znamená, že přestože směrnice zatím nebyla implementována do českého práva, její vybraná ustanovení budou účinná vůči státu a veřejné správě,“ vysvětluje Michal Nulíček, partner v advokátní kanceláři Rowan Legal.
Lepší klima pro startupy
V roce 2022 by se měla změnit i pravidla pro udělování investičních pobídek státu za účelem podpory startupů, a to zejména těch technologických. Novela nařízení vlády nabyla účinnosti 1. ledna 2022.
„Stát bude nyní poskytovat přímou peněžní podporu až do výše dvaceti procent celkových nákladů investice v ohrožených regionech, bez ohledu na velikost investice a počet nově vytvořených míst, pokud půjde o investici do moderních technologií,“ říká advokátní koncipient advokátní kanceláře Noerr Matěj Korduliak.
Za ohrožené regiony je považováno například Karlovarsko nebo Plzeňsko. Dopad pocítí podle právníka zejména menší a střední technologické podniky, kterým je umožněno nově také žádat o investiční pobídky ve formě přímé peněžní podpory.
Novinky v oblasti telemarketingu a e-shopů
V tomto roce začíná platit také velké množství nových pravidel v oblasti elektronických komunikací, které se dotknou například telemarketingu nebo zpracovávání údajů návštěvníků webových stránek.
Nově budou firmy moci volat s marketingovými nabídkami jen lidem, kteří s tím předem výslovně souhlasili. Dosud platil opačný princip, tedy nemohli volat jen těm, kdo to vysloveně odmítli.
Další změnou je otočení přístupu ve vztahu k takzvaným cookies a obdobným nástrojům, tedy souborům, které jsou ukládány do počítače nebo jiného zařízení uživatele při prohlížení internetových stránek. Podle advokátky Lenky Sklenářové z advokátní kanceláře Noerr bude nově nutný souhlas daného uživatele s uložením takových souborů předem. Výjimku mají jen technické nástroje nezbytné pro fungování stránky.
„V praxi to znamená, že pokud na webu pracujete s cookies, bude nově zapotřebí souhlas návštěvníka webu nejen s cookies pro účely profilování a remarketingu, ale také s těmi, které jsme dodnes řadili pod analytiku – tedy takzvaný oprávněný zájem,“ vysvětluje specialistka na marketingové právo Petra Dolejšová.
Podle
advokátky Lenky Sklenářové novela zákona o elektronických komunikacích posílí
také postavení spotřebitele při uzavírání smluv s poskytovateli internetu
nebo operátory. Důvodem je širší rozsah informací, které budou muset provideři
povinně poskytovat.
Nutnost kontrolovat datové schránky
Letoškem přichází i zásadní změna v elektronické komunikaci mezi podnikateli. Podle dosavadních pravidel bylo možné zpřístupnit doručování soukromých zpráv v systému datových schránek mezi podnikateli jen na jejich žádost. Takové zprávy pak byly doručeny pouze v případě, že se adresát do své datové schránky přihlásil. Právě tento systém se teď změnil.
Nejpozději od 1. března 2022 by měl systém datových schránek umožnit zasílání a doručování dokumentů mezi podnikateli bez jakýchkoli překážek.
„Této komunikační platformě totiž podnikatel nebude moci zabránit ani tím, že se do datové schránky nepřihlásí. V takovém případě se dokument nově považuje za doručený desátým dnem od jeho dodání do datové schránky. Opomenutí pravidelné kontroly datových schránek proto může vyústit v nepříjemné překvapení i v rámci obchodních vztahů, například zmeškání včasné reakce na návrh smluvní dokumentace či prodlení s úhradou faktury,“ vysvětluje advokát PwC Legal Miloš Sochor.
Podle nové úpravy tak datové schránky přinesou do podnikatelské sféry jistotu doručení elektronicky zaslaných dokumentů. Změna je přitom relevantní nejen
pro firmy a podnikatele, kteří už datovou schránku využívají. Od ledna 2023 totiž
ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku všem OSVČ povinně a automaticky.
Konec energetických šmejdů
V reakci na rozšířené praktiky takzvaných energetických šmejdů byla přijata novela energetického zákona, která přinese větší práva spotřebitelům. Naopak nové povinnosti přibudou dodavatelům energií, a zejména energetickým zprostředkovatelům, kteří budou nově podléhat Energetickému regulačnímu úřadu.
Podle právníka z advokátní kanceláře Noerr Radima Kotlaby bude nově muset každý energetický zprostředkovatel splňovat podmínky na vzdělání, praxi i bezúhonnost a získat licenci od tohoto úřadu. Spotřebitel naopak bude například oprávněn kdykoli odstoupit od smlouvy o zprostředkování, což by mělo vyřešit problém vysokých smluvních pokut, které zprostředkovatelé běžně požadují.
Novela posiluje postavení odběratele energií i v dalších situacích, například v případě stěhování může spotřebitel smlouvu bez sankce vypovědět. Smlouva na dobu určitou navíc může podle aktuální úpravy trvat maximálně 36 měsíců, poté se změní na smlouvu na dobu neurčitou, kterou je možné snadněji a bez sankce vypovědět. Zákon navíc zpřesnil lhůty pro odmítnutí takzvané automatické prolongace nebo podmínky oznámení zvýšení ceny ze strany dodavatele.
Definice zeleného podnikání
Evropská unie si do roku 2030 vytkla dosažení cílů takzvané Zelené dohody a snížení uhlíkové stopy, aby se v roce 2050 stala klimaticky neutrální. K tomu je potřeba upravit ekonomickou aktivitu a přesměrovat investice směrem k udržitelným projektům.
Od tohoto roku proto začíná v Evropské unii, a tedy i v Česku, platit první sada takzvaných technických screeningových kritérií EU taxonomie. Jde o definice, které zjednodušeně řečeno určují, jaké podmínky musí hospodářské činnosti, aktiva či projekty splnit, aby byly evidovány jako „environmentálně udržitelné“, tedy zelené.
„Sada technických screeningových kritérií je velkým milníkem ve zvyšování transparentnosti ve vztahu k udržitelnosti a prevenci takzvaného greenwashingu (nepoctivé snahy firem i institucí přesvědčovat veřejnost, že jsou enviromentálně zodpovědné, ačkoli to není pravda, pozn. redakce). Představuje praktickou pomůcku ve formě jednotného klasifikačního systému pro finanční instituce, vlastníky a správce aktiv, podnikatele i subjekty veřejného sektoru,“ vysvětluje Petr Dovolil, expert na udržitelnost z PwC Česká republika.
Na základě těchto kritérií se bude rozhodovat o přístupu k financím, evropským fondům na roky 2021 až 2027 nebo novým finančním produktům.
