Pavel Podruh postavil Český soběstačný dům. Stavbu, která svou výjimečností poslední roky plnila český mediální prostor. Prostě proto, že je soběstačná a vypadá jako dům, ve kterém může rodina běžně bydlet, aniž by vadilo, že k němu nevede elektrické vedení, vodovod nebo kanalizace. Jakým směrem se po dokončení stavby Podruh ubíral a co plánuje dál?
Zapojení desítek odborníků, dobrovolníků, množství článků, rozhovorů, videí, přednášek, sem tam nějaké ocenění, v jehož názvu se objevuje slovo udržitelnost… A k tomu tisíce hodin diskusí a studování toho, jak nejlépe dům postavit. Projekt ze života osmatřicetiletého Pavla Podruha odkrojil zhruba deset let. Dům dnes už tři roky úspěšně funguje a stojí na pošumavské samotě obklopený lesem a pastvinami, jen pár kilometrů od lipenské přehrady.
V Česku není moc lidí, kteří by ohledně stavby rodinného, a především takzvaně ostrovního domu, jenž může stát prakticky kdekoli a je poháněn pouze z obnovitelných zdrojů, měli tak hluboké know-how. Pavel Podruh jej má. Tím spíš se nabízí ho využít. Sám v rozhovoru pro Forbes přiznává, že mu měsíčně volají desítky lidí, kterým se myšlenka na bydlení v částečně či úplně soběstačném domě zamlouvá stejně jako jemu. A chtějí poradit.
Taky vám v uších zní slovní spojení „byznys plán“? Ještě relativně nedávno to vypadalo, že Český soběstačný dům a další kariéra Pavla Podruha spolu zkrátka splynou. Klíčem k tomu mělo být srdce jeho domu, tedy bateriové úložiště, kam se ukládá energie získaná ze solárních panelů na střeše.
„Když jsme vymýšleli, jaké úložiště do domu dát, velmi rychle jsem zjistil, že nemáme prakticky jinou možnost než vybrat z tisíců možných nabízených řešení z Číny,“ popsal muž, pro něhož právě tohle zjištění bylo zážehovým motorem k myšlence, jestli by nestálo za to takový evropský produkt začít vyvíjet. Jak to dopadlo? To Podruh vysvětluje v rozhovoru. Řeč je i o problémech se zelenými opatřeními, o fungování samotného udržitelného domu, ale i o tom, co dnes dělá ve sklepení stoletého domu v Českém Krumlově.