Nad budoucností Velké Británie se sice kvůli stále zamotanějšímu odchodu z Evropské unie vznáší pořádný otazník, přesto je tamní podnikatelské prostředí dál jedním z nejatraktivnějších na světě.
Důkazem je fakt, že Spojené království zůstává v čele celosvětového žebříčku nejlepších zemí pro byznys, který Forbes sestavil už potřinácté. Mimochodem, Británie jej vedla už loni.
„Spojené království má globalizovanou ekonomiku, která je otevřejnější než drtivá většina jiných, a to platí jak o obchodu, tak o investicích či o přílivu kapitálu obecně. Donedávna to platilo i o přísunu pracovních sil,“ zhodnotil stručně šéfanalytik ratingové agentury Moody’s Mark Zandi.
Londýn
Velká Británie je každopádně jedinou zemí (z celkového počtu 161), která skončila mezi prvními třiceti ve všech 15 kritériích, jež Forbes bere při sestavování žebříčku v potaz.
25 nejlepších zemí pro byznys v roce 2019
- 1. Velká Británie
- 2. Švédsko
- 3. Hongkong
- 4. Nizozemsko
- 5. Nový Zéland
- 6. Kanada
- 7. Dánsko
- 8. Singapur
- 9. Austrálie
- 10. Švýcarsko
- 11. Irsko
- 12. Tchaj-wan
- 13. Finsko
- 14. Německo
- 15. Norsko
- 16. Jižní Korea
- 17. USA
- 18. Španělsko
- 19. Japonsko
- 20. Belgie
- 21. Francie
- 22. Rakousko
- 23. Lucembursko
- 24. Izrael
- 25. Portugalsko
- 26. Island
- 27. Litva
- 28. Estonsko
- 29. Česká republika
- 30. Itálie
Celý žebříček si prohlédněte zde
A brexit? Podle každoročního Indexu ekonomické svobody konzervativního amerického think-tanku Heritage Foundation, z něhož jsme při sestavování žebříčku také částečně vycházeli, má prý i ten řadu kladů v podobě příležitostí.
„Proces vystoupení z EU poskytne vládě příležitosti zkorigovat všechny přetrvávající strukturální deficity, které zbržďují už tak velmi výkonnou ekonomiku,“ praví se ve zprávě Heritage Foundation. „Británie má jedno z nejúčinněji nastavených prostředí pro byznys a investice a brzy bude otevřená ještě širšímu záběru globálních obchodních vztahů.“
Zandi takový optimista není. Podle něj se z následků brexitu budou Britové vzpamatovávat po několik generací. „Z návrhů a vizí (premiérky) Theresy Mayové, které se nejspíš nakonec i zrealizují, vyplývá, že bude orientace na globální obchod spíš slábnout. To bude složitější jak pro investice, tak pro samotný obchod,“ říká Zandi. A dodává: „Zářivý svit slávy britského obchodu se bude scvrkávat.“
Stockholm
Při sestavování našeho žebříčku nejlepších zemí pro byznys jsme brali v potaz kritéria jako právo na soukromé vlastnictví, svobody (osobní, obchodní i měnové), inovace, daně, dostupnost technologií nebo naopak míra korupce atd. Další metrika, kterou používáme, zahrnuje pracovní sílu, velikost trhu, kvalitu života a míru risku. Každé z kritérií má stejnou poměrnou váhu.
Data získáváme z výročních zpráv organizací Freedom House, Heritage Foundation, Property Rights Alliance, OSN, Transparency International, ze zpráv Světové banky, Marsh & McLennan a Světového ekonomického fóra.
A jak vypadá pořadí na dalších místech? Druhé je Švédsko, které se v žebříčku oproti loňsku posunulo hned o dvě místa. Byznysové prostředí téhle na export orientované země bodovalo hlavně v kategoriích inovací, vlastnických práv a míry risku plus téměř mizivou korupcí. Stockholm je dnes jedním z největších líhní technologických startupů. Poměr zadlužení země vůči hrubému domácímu produktu klesl z 80 procent z roku 1995 na loňských 41 procent.
Pětku nejlepších zemí na světě, co se podmínek pro byznys týče, tvoří ještě Hongkong, Nizozemsko a Nový Zéland.
Spojené státy spadly o pět míst níž na sedmnáctou příčku, před Španělsko. S téměř 20 biliony dolarů největší ekonomika světa ztratila hlavně v kategoriích svobod – osobních, obchodních i měnových.
Hongkong
„Místo abychom svět táhli k sobě, tak jej od sebe odstrkujeme, a to je pro byznys špatně,“ říká Zandi, který za největší současný problém USA označuje striktní protipřistěhovaleckou politiku. Firmy mohou získat pracovní víza jen pro vysoce kvalifikované zaměstnance, což je nutí přesouvat se mimo USA. Paradoxně tam, to jest v cizině, zakotví pracovně častokrát i ti nejtalentovanější Američané. K dovršení všeho tam pak někteří z nich i zakládají vlastní firmy. „Dvojnásob škoda,“ konstatuje Zandi.
Freedom House, který se specializuje na lidská práva, udělil letos nejvyšší hodnocení ve svém žebříčku 33 zemím, USA mezi nimi ale chybějí. Tamní politická svoboda dostala podle Freedom Housu citelný zásah vinou „čím dál silnějších důkazů o vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016, porušování základních etických standardů novou administrativou prezidenta Trumpa a celkového snížení transparentnosti vládnutí“.
Žebříček uzavírají země z Afriky – v poslední desítce je jich hned sedm. Mezi neafrickými zeměmi je na tom, co se podmínek pro byznys týče, nejhůře Haiti. Všechny tyhle země dlouhodobě zaostávají v inovacích, svobodě obchodu a ochraně investic. Úplně nejhorší ze všech je Středoafrická republika – ve válkami často zmítané zemi vychází hrubý domácí produkt na hlavu jen na 400 dolarů.
