Ve věku osmdesáti šesti let zemřel italský mediální magnát a populistický politik provázený četnými skandály. Silvio Berlusconi byl zároveň nejdéle sloužícím premiérem v poválečné historii Itálie.
Bývalý státník zápasil v posledních měsících s leukémií. Podle italské agentury ANSA podlehl nemoci během pondělního dopoledne v milánské nemocnici San Raffaele. Do nemocnice se Berlusconi přitom dostavil už v pátek, aby se podrobil řadě testů, jeho stav se však ve zdravotnickém zařízení údajně rapidně zhoršil.
Až do posledního vydechnutí byl v čele své politické strany Forza Italia, jejíž kořeny sahají až do roku 1994. V tomto roce nejenže byla strana vytvořena, ale její zakladatel Silvio Berlusconi byl zvolen předsedou vlády.
Působení na politické špičce si však dlouho neužil, téhož roku totiž probíhalo korupční vyšetřování v jeho firmách. Celá situace vyeskalovala v prosinci 1994, kdy čerstvě zvolený premiér na popud hlasování o nedůvěře rezignoval.
Roku 2001 se vrátil na výsluní se středopravicovou koalicí vítězstvím v celostátních parlamentních volbách, po kterých se stal znovu premiérem. V čele italské politiky stanul milánský rodák znovu v roce 2008.
Kromě politických úspěchů doprovázela bývalého italského premiéra i řada kontroverzí. Ještě než vstoupil Berlusconi do politiky, věnoval se stavebnímu průmyslu ve svém rodném Miláně. Za výstavbou moderních obytných čtvrtí Milano 2 stojí podle jeho odpůrců řada tajných domluv s italskými levicovými stranami a blízké přátelství s tehdejším premiérem Benedettem Craxim. Žádné z nařčení však není možné dodnes potvrdit.
Případů, kdy populistický politik vyvolával vlnu nevole, je celá řada, a to i v nedávné době. Ve zvukových záznamech, které zveřejnila agentura La Presse, se nechal Berlusconi slyšet, že i přes invazi Ruska na Ukrajinu si s Vladimirem Putinem vyměňují dárky. Jeho reputaci nepřidalo ani prohlášení, ve kterém uvedl, že ukrajinský prezident vyprovokoval invazi na své území, když „ztrojnásobil útoky“ proti separatistům v Donbasu.
Berlusconiho vliv se prolínal napříč řadou odvětví, svou moc v mediální a marketingové sféře údajně využíval k politickému prospěchu, za což byl později nařčen ze střetu zájmů.
Netrvalo dlouho a k Berlusconiho problémům z profesního života se přidaly i zprávy o jeho skandálním životě mimo soudní síně a politickou scénu. Italský státník se „proslavil“ pořádáním tzv. bunga bunga večírků, kde údajně nebyla nouze o oplzlost a sex za peníze.
I to však tehdy vlivnému politikovi prošlo. Berlusconi totiž vyplatil účastníkům večírků miliony eur, aby před soudem vypovídali v jeho prospěch, nebo jednoduše o některých událostech pomlčeli. Do aféry byl zapleten i bývalý premiér Mirek Topolánek, jehož explicitní nahá fotografie z Berlusconiho vily proletěla v roce 2009 českým internetem.
Obvinění přicházela jako na běžícím páse a smyčka se okolo vlivného politika stále více utahovala. V roce 2013 byl nepravomocně poslán za mříže kvůli zveřejnění přepsaných odposlechů lídra opozice Piera Fassina. Odvolací soud nakonec Berlusconiho nástup do vězení zrušil pro uplynutí promlčecí doby.
Nejblíže měl k nástupu do kriminálu milánský rodák o rok později. V září 2014 ho totiž soud odsoudil ke třem letům vězení za daňové úniky jeho agentury Mediaset. Berlusconi však na italský justiční systém vyzrál a nástupu za katr se znovu vyhnul. Jak? Bývalý předseda vlády si nechal ještě před verdiktem schválit zákon, který pravil, že osoby starší sedmdesáti let nesmí být poslány za mříže. Trest mu byl tak zmírněn na rok prospěšných prací.
Od roku 1986 do roku 2017 vlastnil věhlasný fotbalový klub AC Milán, který později předal do rukou čínským investorům. V roce 2020 se oženil s Martou Fascinaovou, o 54 let mladší poslankyní. Jeho předchozí manželství se rozpadlo právě kvůli oplzlým večírkům. S oběma ženami měl dohromady pět dětí.
