Ještě loni zaujímaly ženy ve vedení evropských firem v průměru okolo třiceti procent. Zatímco však v zemích jako Francie, Švédsko nebo Německo se podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů jejich zastoupení pohybovalo nad průměrem – ve Francii dokonce dosahovalo 45,3 procenta – v Maďarsku, Estonsku nebo na Kypru najdeme ženu ve vedení společností jen stěží.

U nás se podle stejné statistiky pohybuje zastoupení žen na zmíněných pozicích okolo dvaceti procent. Po letech vypjatých diskusí se proto orgány Evropské unie shodly na návrhu směrnice, jejíž cíl zní jednoznačně: alespoň čtyřicet procent manažerů v nevýkonných orgánech by měly být ženy.

„Směrnici Women on Boards ještě musí formálně schválit Evropský parlament a členové Rady EU. Až pak vstoupí směrnice v účinnost a členské státy budou mít dva roky na její implementaci, tedy zavedení do své legislativy,“ vysvětluje seniorní advokátka Veronika Kinclová z advokátní kanceláře Clifford Chance.

O tom, co bude směrnice znamenat pro české firmy, píše specialistka na korporátní a pracovní právo ve svém komentáři.  

Rada Evropské unie a Evropský parlament vedly roky trvající diskusi, zda problematiku genderové nevyváženosti ve vedoucích pozicích řešit na úrovni celé unie, nebo nechat svým členským zemím volnou ruku. Letos v červnu se nakonec shodly na návrhu směrnice, který cílí primárně na zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích evropských firem.

Směrnice bude regulovat obsazení pozic v dozorčích radách, případně na nevýkonných pozicích ve správních radách společností se sídlem v některém z evropských členských států, které jsou navíc v těchto zemích veřejně obchodovatelné. Jinými slovy, český zákon, který bude ze směrnice vycházet, by neměl dopadat na všechny společnosti založené v Česku, ale jen na ty, které najdeme na burze – včetně burzy pražské.

Proč pouze tyto firmy? Díky jejich významu, viditelnosti a obvykle i vysokému vlivu a prestiži, si unie slibuje nastartování pozitivního trendu zvyšování zastoupení žen u ostatních společností. Směrnice si navíc dala za cíl souběžné zvyšování počtu žen i na jiných vyšších postech.

Ženy, které do firmy nastoupí, tak uvidí vzory, díky kterým budou chtít samy kariérně růst, a zároveň budou na vyšší pozice od začátku kariéry připravovány. Do konce června roku 2026 tak bude muset být v nevýkonných orgánech zmíněných společností minimálně čtyřicet procent žen – nebo alternativně alespoň třiatřicet procent ve výkonných i dozorčích orgánech.

Kvóty se primárně zaměřují na nevýkonné orgány společností proto, aby nezasáhly do vnitřního chodu společnosti až příliš. U výkonných funkcí návrh naopak předpokládá, že si společnosti samy zavedou závazky, aby vyrovnaného zastoupení obou pohlaví dosáhly.

Jak chce unie rovnějšího zastoupení dosáhnout?

Směrnice zavádí princip, podle kterého budou muset zmíněné společnosti v případě, že budou kandidáti stejně kvalifikovaní, upřednostnit při výběru členů dozorčích orgánů ženu. Případná neúspěšná kandidátka pak bude mít právo požadovat po společnosti informace o tom, jaká kritéria či důvody rozhodly ve prospěch mužského kandidáta.

Společnosti navíc budou muset jednou ročně předkládat příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech společně se zprávou o tom, co pro dosažení kvót udělaly. Tyto informace navíc musí zveřejnit na svých webových stránkách.

O jaký orgán půjde, není zatím jasné – každý stát si podle směrnice může sám zvolit, jaká instituce bude dodržování kvót dozorovat. V Itálii je to dnes například úřad, který vykonává dohled nad kapitálovým trhem, jinde bude muset k těmto účelům vzniknout orgán úplně nový.

Co bude firmám hrozit za nedodržení kvót?

To si členské státy určí samy. Návrh směrnice uvádí jako příklad správní pokuty, ale i prohlášení jmenování či volby členů dozorčích orgánů za neplatné. Mužským kandidátům takto neprávem přijatým do funkce by tedy hrozilo, že o funkci přijdou.

Zároveň by tato neplatnost měla vliv i na akty, které daný člen v rámci orgánu přijal. Společnosti, potažmo soudy, by proto musely řešit, zda bude akt, o kterém zčásti rozhodl i člověk, který byl ve své funkci neprávem, platný.

Předplatné Forbesu Forbes Woman 2022

Návrh směrnice počítá s omezenou dobou její platnosti, a to do roku 2038. Členské státy budou Evropské komisi pravidelně předkládat zprávy o plnění směrnice a ta bude přezkoumávat, jak se jim cíle daří plnit.

Pokud Komise uzná, že došlo k pokroku a směrnice již není třeba, přestane ke stanovenému datu platit. V opačném případě může Komise rozhodnout o prodloužení platnosti.

Při pohledu na nejlikvidnější veřejně obchodovatelné společnosti na pražské burze se sídlem v Česku nebo jiné evropské zemi je zřejmé, že většina z nich by v současné době požadavky návrhu směrnice nesplnila.

Dá se tedy předpokládat, že směrnice bude mít v Česku zásadní dopad. Je jen otázkou, jak a kdy se na ni firmy v praxi začnou připravovat.