skip to main content

Žít dlouho a blaze. Pět zemí, kde se lidé dožívají nejvyššího věku

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se průměrná délka života celosvětově zvýšila z 66,8 let v roce 2000 na 73,4 let v roce 2019. A za nejvhodnější místo pro dosažení vysokého věku byla dlouhodobě označována japonská prefektura Okinawa a její tropické ostrovy u jižního pobřeží Japonska. Na rozdíl od globálního trendu zde ale průměrná délka života klesá.

V roce 1980 zde byla nejvyšší průměrná délka života mužů i žen. Muži se měli dožít 84 let a ženy v průměru neuvěřitelných devadesáti let. Při sčítání lidu v roce 2020 ale demografové zjistili, že okinawští muži se dožívají v průměru 80,27 let a ženy 87,44 let.

Gerontologové dlouho přisuzovali vysokou délku dožití kombinaci výživné stravy, pravidelného pohybu, trvalého smyslu pro cíl (v Japonsku známého jako koncept ikigai) a důležité podpory úzce propojených rodin a širší komunity.

Makoto Suzuki je téměř devadesátiletý klinický kardiolog na částečný úvazek a spoluzakladatel okinawského výzkumného centra pro vědy o dlouhověkosti se sídlem v Naze.

„Domníváme se, že problém spočívá v neschopnosti mladších lidí kráčet ve stopách předchozích generací. Nynější obyvatelé Okinawy byli ovlivněni stravou a životním stylem jiných společností, zejména Spojených států,“ řekl Suzuki v rozhovoru pro Deutsche Welle. Upozornil tak na jednu z negativních stránek globalizace, která jasně ukazuje dopad turismu a kulturní výměny na původní komunity.

Japonská kultura je tradičně spjata s přírodou. | Foto Basile Morin (CC BY-SA 4.0)

Pokud tedy Okinawa již není vlajkovou lodí dlouhověkosti, kde lidé žijí nejdéle? Ne tak jednoduchá odpověď zní, že záleží na tom, který zdroj použijete, protože různé výzkumy si často protiřečí. Existuje ale několik zemí a míst, které se pravidelně objevují na předních místech všech žebříčků. Takže pokud si chcete přidat pár let života navíc, možná byste měli zvážit cestu do jedné z těchto pěti zdravých lokalit.

Monako

Monacké knížectví je sice druhou nejmenší zemí na světě, ale jeho obyvatelé mají nejdelší průměrnou délku života na světě. Dožití 89,52 let podle CIA World Factbook.

Monako je proslulé svým bohatstvím, leskem, hazardními hrami s vysokými sázkami a nejslavnější Velkou cenou formule 1. Země poskytuje svým občanům také státem financovaný systém zdravotní péče, vysoce kvalitní lékaře, téměř celoroční slunce a život v přírodě, zdravou středomořskou stravu a druh života s nízkým stresem, který znamená, že budete pravděpodobně déle šťastnější. V Monaku je to však rozhodně spojeno s cenou, kterou si většina lidí nemůže dovolit.

Výhled na Monako | Foto: Diego Delso (CC-BY-SA)

Hongkong

Podle Světového přehledu populace (ve kterém ovšem není zahrnuté Monako) má nejvyšší průměrnou délku života Hongkong, osmimilionová správní oblast Číny. Ženy se zde průměrně dožívají téměř 88 let a muži 82 let, takže celkový průměr se pohybuje kolem 85 let.

Tento trend souvisí s rychlým hospodářským rozvojem města po druhé světové válce, kdy se zde rozvinula kvalitní zdravotní péče a díky tomu se podařilo dosáhnout jedné z nejnižších kojeneckých úmrtností na světě.

Když se k tomu přidají dobře zavedené programy zapojení mládeže do vzdělávání a zaměstnanosti, uvidíme mantru silných společenských vazeb spojovanou i s historickou dlouhověkostí Okinawy. Nechybí ani další zdánlivě základní předpoklad dlouhého života, příznivé subtropické podnebí. Hongkong je tak město, které je pro dlouhý život jako stvořené.

Trend rozvíjejícího se velkoměsta započal po válce.
Reklama

Japonsko

Přestože se Okinawa v žebříčku propadla, Japonsko jako celek stále patří k zemím s nejvyšší délkou dožití na našem seznamu. Japonec Džiróemon Kimura (1897–2013) dosáhl věku 116 let a 54 dní, a stal se tak nejdéle žijícím mužem, který kdy žil. Titul nejdéle žijící ženy naopak putuje do Francie k Jeanne Calmetové, které bylo 122 let a 164 dní, když v roce 1997 zemřela.

Stejné důvody, které platí pro Okinawu, vysvětlují dlouho trvající život obyvatel po celém Japonsku. Strava bohatá na zeleninu, mořské řasy a ryby, životní styl zaměřený na rodinu a komunitu a snaha o duchovní pohodu prostřednictvím cvičení, jako je taiči, jóga a dokonce karate, které mnozí popisují jako „trénink pro tělo, mysl a duši“.

Singapur

Pokud se budeme dále držet dlouhověké Asie, ocitáme se nyní ve svrchovaném ostrovním a městském státě Singapur, kde je podle CIA World Factbook průměrná délka života něco málo přes šestaosmdesát let.

Přístup k vynikající zdravotní péči a zejména úsilí věnované včasné prevenci a odhalování chronických onemocnění vedly u Singapurců k obrovskému prodloužení střední délky života. Za posledních šedesát let se zvýšila o více než dvacet let.

Singapur patří k zemím s nejnižší úmrtností na kardiovaskulární nebo chronická respirační onemocnění, stejně jako je zde minimum nemocí vzniklých vlivem nekvalitní pitné vody nebo vlivem nedostatečné hygieny.

Úmrtnost na silnicích je nízká. A vzhledem k hustotě městské zástavby je zde ve srovnání s jinými světovými velkoměsty i překvapivě nízká úroveň znečištění ovzduší.

Foto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Švýcarsko

Ačkoli s tím přehled CIA nemusí souhlasit, World Population Review i Worldometers řadí Švýcarsko mezi pět nejzdravějších zemí z hlediska průměrné délky života.

Ta činí u obou pohlaví 84,25 let a oproti stavu z přelomu devatenáctého a dvacátého století se takřka zdvojnásobila. Důvod tohoto obrovského nárůstu lze přímo přičíst rostoucímu bohatství země a s ním spojeným zdravotním přínosům.

Pokrok státu se odrazil v lepší preventivní zdravotní péči a bezproblémovém přístupu k lékařům. Vliv má zřejmě i kulturní záliba v pohybu a zdravém životním stylu nepochybně způsobeném všemi těmi horami a jezery. To vše utváří pocit všeobecné pohody.

Kontroverznější studie občas dodávají, že by se Švýcaři mohli dožít i vyššího věku, ovšem vliv na stárnutí populace má i národní hrdost v podobě nadměrné konzumace sýrů a dalších mléčných výrobků.