Largo z Novosvětské zpívá o jeho nesmrtelnosti. Co víc, Antonín Dvořák je poslem budoucnosti. Za jeho pomoci do ní lze nahlédnout a díky tomu pochopit byznys třetího nejbohatšího Čecha Karla Komárka.
Záležitost, do níž Karel Komárek investuje velké peníze a kvůli které minulý měsíc přicestoval do Washingtonu, se dotýká současnosti a ještě více budoucnosti. Navzdory tomu se ve specifickém, a přesto velmi výstižném smyslu podobá Waldseemüllerově mapě světa z roku 1507.
Nikoli vzhledem, nýbrž duchem souzní s kartografickým unikátem, příhodně označovaným za rodný list Ameriky a visícím v závratně dekorované Velké síni Knihovny Kongresu v budově Thomase Jeffersona v těsné blízkosti Kapitolu.
Thomase Jeffersona dělí od Johna Fitzgeralda Kennedyho více než sto padesát let a zároveň necelá hodinka: od paláce pojmenovaného po prezidentovi z předminulého století je to k budově JFK pár desítek minut volné chůze středem města, plenérem pamětihodností a monumentů, skrze něž prosakuje velkolepá historie země vonící svobodou.
Třetí nejbohatší Čech ovšem neměl na procházku kdy. Vystoupil z tmavého SUV a po pár krocích se ocitl na rozlehlém prostranství mezi starým a novým objektem Kennedyho centra.
O několik chvil později tam na americké půdě poprvé představil výjimečné dílo vzniklé za podpory rodinné nadace, kterou spravuje s manželkou Štěpánkou, a společnosti Allwyn, spadající do jeho skupiny KKCG.
Dílo Dvořák Dreams od esa jedné z nejmodernějších forem současného umění Refika Anadola. Na deset krát deset metrů velké obrazovce se odvíjí šestnáctiminutová a hudbou podkreslená vizuální smyčka pracující s motivy ze života a tvorby geniálního skladatele.