Zatímco u nás napjatě sledujeme rtuť teploměru a zvažujeme, jestli už přišel čas odložit zimní kabáty, na Tenerife už pomalu startuje plážová sezona. Ostatně sopečnými plážemi a průzračně čistou vodou je největší ze sedmi Kanárských ostrovů proslulý.

A to je trochu škoda, protože tak možná zapadne, čím ostrov vyniká především: krásnou přírodou, členitou sopečnou krajinou, bohatou faunou a národním parkem, který patří mezi přírodní památky světového dědictví UNESCO.

Turisté často míří na jih, kde stojí velké hotelové resorty a je tu snazší přístup k moři. Pro dobrodruhy je ale jako dělaný severozápad s malinkými vesničkami v horách a vysokými útesy nad oceánem.

Ty nejvyšší dosahují výšky až 800 metrů a tyčí se kolmo z hladiny, dostaly proto jméno Los Gigantes (Obři). Jedinou možností, jak je prozkoumat zblízka, je z lodi. Ty vyjíždějí z přilehlého přístavu a zájemce poté vezmou i dál od břehu na pozorování delfínů a velryb.

Delfíni skákaví tu žijí v celých velkých rodinách, takže je při vyjížďce takřka stoprocentně uvidíte. Velryby oblastí zase často migrují, díky tomu je možné zahlédnout kulohlavce, plejtváka tropického či vorvaně. A pokud máte štěstí, i spoustu dalších, včetně dravých kosatek.

Od obrů (kamenných i těch živých mořských) vyjeďte do vesnice Santiago del Teide a z ní se můžete vydat pěšky či autobusem do slavného pirátského úkrytu Masca, schovaného v horách. Cesta od moře není v současnosti přístupná a trasa vlastním autem se nedoporučuje – horský terén je pro nezkušené řidiče velmi náročný.

V Masce už teď sice piráty nepotkáte, ale bude tu na vás čekat několik malých kavárniček a místní prodávající čerstvě utržené pomeranče a opuncie.

Na cestu tam i zpátky byste měli být vybaveni alespoň dvěma litry vody a pevnou obuví. Pěšina vede po vrcholcích hor a nabízí úžasné výhledy na horskou krajinu, na moře i další Kanárské ostrovy vykukující z mlžného oparu.

Hlavním cílem pro všechny milovníky horských treků je ovšem národní park Teide, rozkládající se kolem vrcholku nejvyšší hory Španělska a třetí nejvyšší sopky na světě.

Do něj se dá vystoupat autem a v místním turistickém centru vám pak na mapě vyznačí všechny doporučené trasy, které můžete projít. Ty lehké zaberou třeba dvě hodiny, ale jsou tu i náročné na celý den.

Park má rozlohu téměř 200 čtverečních kilometrů a zabírá asi 10 procent ostrova. V sopečné měsíční krajině se sem tam objeví velké barevné květy a vedle sněhového polštáře se zelenají zakrslé borovice.

Těsně pod zasněženým vrcholkem vulkánu, mimochodem stále aktivního, vede kabinková lanovka, ale dál už je vstup omezen jen pro dvě stovky nejrychlejších, kteří si stihli vyřídit povolení. O to je sice možné zažádat on-line, ale místa jsou obsazená na týdny dopředu.

Pokud chcete poznat staré Tenerife, vypravte se do starých vesniček skrytých hluboko v horách. Jednou z těch vyhlášených je třeba Taganana – výhledem na ni se můžete kochat už během křivolaké cesty horami.

Milovníci architektury by pak neměli minout především dvě místa na ostrově. Jedním je bývalé hlavní město La Laguna s barevnými starými domky a honosnými šlechtickými paláci s typickým zeleným atriem plným květin a fontánek. Město je plné galerií a část z nich má vstup zdarma.

A pak je tu hlavní město Santa Cruz de Tenerife, kterému dominuje koncertní hala Auditorio de Tenerife od španělského architekta Santiaga Calatravy. Přezdívá se jí „malé Sydney“ a patří mezi nejzajímavější moderní stavby celého Španělska.

Hned po návštěvě se vydejte na jídlo. Ve Španělsku platí, že čím víc jste na jihu, tím levnější, větší a chutnější jsou porce tapas. A vzhledem k tomu, že Kanárské ostrovy patří geograficky k Africe, čekají vás tu hody.

Vynechat byste určitě neměli typické salsy mojo (pikantní červená a bylinková zelená), které se podávají ke grilovaným sýrům (queso asado), bramborům či rybám. Z těch doporučujeme vyzkoušet churros de pescado. Jde o marinovanou rybu osmaženou v těstíčku s bylinkami a pivem.

Nejen kvůli nim se vám Tenerife nebude chtít opouštět.