Česko bylo za první čtvrtletí letošního roku na pátém místě na světě v nákupech zlata. Česká národní banka ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami.
Centrální banky byly už tradičně největšími nákupčími zlata vůbec. Světová rada pro zlato (WGC) to uvedla ve svém dokumentu, který shrnuje první letošní kvartál na světovém trhu se zlatem.
Centrální banky vytvořily nový rekord, když nakoupily 290 tun zlata, loni ve stejném období to bylo 228 tun. Lídry byly Turecko, Čína, Indie, Kazachstán.
Stabilně vysoká poptávka centrálních bank a retailových investorů přináší podle rady další prostor pro nárůst ceny zlata v letošním roce.
„Rok 2024 má potenciál přinést vyšší nárůst ceny zlata, než jsme očekávali. Poptávku táhnou vzhůru centrální banky a investoři, kteří nakupují slitky a mince,“ uvedla rada v dokumentu.
„Centrální banky se na zlato v posledních dvou letech doslova vrhly a masivně jej nakupují. Motivy jsou jednoznačné. Diverzifikovat své devizové rezervy a mít v portfoliu aktivum, které bude zhodnocovat, když vzrostou geopolitická rizika, dostaví se potíže s udržitelností amerického dluhu a bude oslabovat role dolaru ve světovém finančním systému,“ řekl analytik obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Pavel Ryba.
Centrální banky si podle něj uvědomují, že zvýšená inflace potrvá velmi pravděpodobně po delší období, a to zlatu velmi prospívá.
Na začátku dubna se cena zlata vyšplhala k historickým maximům, když přesáhla 2430 dolarů za troyskou unci. Korekce ceny, která poté přišla, je podle WGC znakem zdravého vývoje a impulzem pro další nákupy.
Celosvětové investice do zlatých slitků a mincí, které bývají doménou drobných investorů, dosáhly objemu 312 tun. To znamená meziroční nárůst o tři procenta a o sedmnáct procent nad pětiletý průměr.
Chování investorů se ale změnilo. Ti západní byli historicky přitahováni rostoucí cenou a měli obvykle tendenci nakupovat během býčího trhu, zatímco na východě, který představuje zejména Indie a Čína, tradičně vyčkávají na pokles ceny.
V posledním čtvrtletí se tyto role obrátily. Investiční poptávka v Asii a na Středním východě značně vzrostla, naproti tomu investoři v USA a Evropě zvolili odlišný přístup. Řada lidí tam vybírala své zisky a odprodávala své slitky a mince zpět, upozornila rada.
ČNB v prvním čtvrtletí měla ke konci března v rezervách 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385 tisíc troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny.
Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke sto tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB.
Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos.
