Pokud chcete investovat do drahých kovů, neměly by hrát hlavní roli krizové důvody, ale ty sběratelské, vzkazuje šéf české mincovny Michal Drtina. „Člověk by měl mít portfolio, jež se mu v klidných dobách zhodnocuje, ale které může třeba s mírnou ztrátou použít i v časech krize,“ říká. Právě takovou kombinaci umělecké a investiční hodnoty mohou nabídnout sběratelské mince.
Sám má k drahým kovům sběratelský a vášnivý vztah, ten investorský je pro něj až na druhém místě. Ředitel a místopředseda představenstva České mincovny Michal Drtina má v osobní sbírce význačné kusy zejména zlatých a stříbrných mincí. Asi nejvíc si váží těch, které se razily ke stému výročí Československé republiky a československé koruny a také kopie rekordní stokilogramové zlaté mince ve stříbře, dárku od ČNB, která je top klientem České mincovny.
Z hlediska investičního ale upřednostňuje zlato. „Je to pojistka, kterou by měl mít ve svém portfoliu každý investor,“ říká šéf firmy s téměř třicetiletou tradicí.
Zlato je trend
V Česku je letos poptávka po zlatu vysoká, což výrazně ovlivnily válečný konflikt na Ukrajině a inflace. „Ve vypjatých historických dobách, kdy se lidé potřebovali nečekaně přesunout jinam, což se, doufám, nám nestane, hodnota zlata vždy rostla. Těžko přesunete dům a peníze, fondy a papírové investice se mohou stát bezcennými,“ vysvětluje aktuální trend Drtina.
Zájem o investice do zlata ale u nás roste dlouhodobě. Přispívá k tomu i větší informovanost Čechů a jejich chuť vytvářet si diverzifikovaná portfolia. „Doháníme západní trh, ve vyspělé Evropě je standardem deset až patnáct procent majetku ve zlatě,“ poznamenává šéf České mincovny.
Burzovní spotová cena zlata v amerických dolarech sice od začátku roku o devět procent klesla, vzhledem k rostoucímu kurzu dolaru ale v českých korunách naopak narostla – v současnosti se pohybuje kolem 41 200 korun, což je o čtyři procenta více oproti letošnímu lednu.
Slitky, nebo mince?
Při investicích do fyzického zlata hrají významnou roli účel a časový horizont. Pokud bude zájemce drahý kov vnímat pouze jako pojistku rizika a nebude cílit na další zhodnocení, stačí podle Drtiny nakoupit zlaté slitky nebo spíše zlaté investiční mince. Obojí raději v menších hodnotách, které jsou lépe směnitelné.
„Obecně je nejmenší spread mezi prodejní a spotovou cenou zlata u slitků, nemají však žádnou další přidanou hodnotu, jsou jen kusem kovu s udáním hmotnosti a ryzosti garantovanými výrobcem, navíc jsou vyráběné ve statisících až milionech kusů. Jejich hodnota vždy roste a padá s burzovní cenou zlata, která v průběhu let fluktuuje,“ upozorňuje šéf České mincovny.
Pokud však člověk chce investici, která solidně pokryje riziko a zároveň umožní mnohem větší zhodnocení, měl by investovat do sběratelských mincí a budovat sbírku. „Tak, aby byla ucelená a pro trh atraktivní z hlediska motivu, autora‑umělce, kvality zpracování, ryzosti a také limitace dané emise. Raritní kusy se zhodnocují mnohem lépe. Zásadní roli hraje i uznávaný a solidní výrobce a prodejce,“ radí obchodník se zlatem, který ve svém řemesle našel životní výzvu.
Česká mincovna rozhodně k solidním výrobcům patří. Prostřednictvím distributorů působí po celém světě, přímé zahraniční zastoupení má na Slovensku a letos v únoru otevřela druhé, tentokrát v Dubaji.
Kvalita i pro šejky z Dubaje
„To je asi nejkonkurenčnější trh zlata na světě, my ale věříme, že se tam dokážeme uplatnit díky výjimečné kvalitě našich mincí, která je ve světovém měřítku naší největší konkurenční výhodou.
Nejsme levní, ale naše kvalita podporuje extrémně dobré zhodnocení a je o ni zájem,“ popisuje Drtina byznysový model. Jednou z nejvyhledávanějších mincí České mincovny je ta s motivem českého lva. Na trh byla uvedena jako bullion, tedy investiční mince. Na rozdíl od zahraničních bullionů je však vyráběna manuálně, stejným postupem jako sběratelské mince. Tím je definována její špičková kvalita. Uncová mince z ryzího zlata vyjde zhruba na 55 tisíc korun.
Od června 2020 Česká mincovna nabízí další bullion minci – Orel –, která vznikla na počestote vření prodejny na Slovensku jako první produkt designovaný pro tamní trh. A příští rok se mohou investoři těšit na novou limitovanou edici mincí, kterou Česká mincovna chystá ke třicátému výročí svého vzniku.
Veškerý svůj sortiment vyrábí Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Zlaté střižky, tedy výseky ze zlatého plechu, z nichž se razí finální produkty, dováží od dodavatelů převážně evropské provenience. Z Ruska firma podle svého ředitele nikdy surovinu neodebírala.
Kdy nakoupit a kdy prodat?
Kdy je nejlepší u mincovny nakupovat? Řada emisí je vyprodaná ještě před svým uvedením na trh a to, zda se klient ke „své“ minci dostane, závisí na tom, zda objedná včas. Investor by se měl řídit podle emisního plánu, který Česká mincovna vydává jednou ročně, letos 11. listopadu.
V tu dobu je podle Drtiny ten nejlepší čas zvolit a zamluvit si správný titul. Za pořízení sběratelských zlatých mincí zaplatí investor více než za zlaté slitky, ale v případě velké krize a prodeje pod tlakem za ně dostane peníze jen v aktuální hodnotě zlata. Naopak při běžné situaci na trhu si mince drží nesrovnatelně vyšší hodnotu.
„Dobrý titul ve sběratelské edici mincí dosáhne zhodnocení i navzdory poklesu trhu se zlatem či pohybu jeho ceny na burze. Cenu ale může negativně ovlivnit jejich špatný stav, neucelená sbírka nebo nákup od nedůvěryhodného obchodníka,“ dodává Drtina.
Při prodeji je třeba mít na paměti i to, že se výkupní marže obchodníků často zásadně liší. Česká mincovna například účtuje svým zákazníkům při zpětném odkupu vlastních výrobků jen polovinu běžné provize. V případě investičních slitků by se měl majitel rozhodovat podle aktuální situace na burze a vývoje ekonomiky. Základní zásadou při prodeji drahých kovů je, aby investor nebyl pod tlakem, podobně jako u prodeje nemovitostí.
Zájem o zpětný odkup podle Drtiny ovlivňují většinou nálady ve společnosti víc než burzovní ceny. S ohledem na vývoj ekonomiky tak šéf České mincovny očekává, že se zájem o odkupy může v příštích měsících zvýšit. Doporučil by ale zachovat klid a zásoby ve fyzickém zlatě držet, protože prodej v takové době nemusí být výhodný a fyzické zlato bez ohledu na dočasné propady už tisíce let roste.
