Třetina světových centrálních bank hodlá v příštích dvanácti měsících zvýšit své zlaté rezervy, je to nejvíce od roku 2018. Vyplývá to z průzkumu Světové rady pro zlato (WGC) pro rok 2024. WGC průzkum prováděla od února do konce dubna letošního roku mezi sedmdesáti centrálními bankami.

Zlato je podle rady centrálními bankami nadále příznivě vnímáno jako rezervní aktivum. Loni centrální banky přidaly 1037 tun zlata, což je druhý nejvyšší roční nákup v historii, a to po rekordních 1082 tunách v roce 2022.

„V těžkém geopolitickém a finančním prostředí je správa zlatých rezerv důležitější než kdykoli předtím. Plánované nákupy jsou motivovány především snahou o obnovení rovnováhy na preferovanou strategickou úroveň držby zlata, domácí produkcí zlata a obavami z finančních trhů včetně vyšších rizik krize a rostoucí inflace,“ řekl analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.

Česko bylo v nákupech zlata v prvním čtvrtletí letošního roku na pátém místě na světě. Česká národní banka ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami.

Česká národní banka měla na konci prvního čtvrtletí v rezervách 35,58 tuny zlata, ve větší míře je začala nakupovat v roce 2022. Guvernér České národní banky Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlaté rezervy centrální banky měly postupně zvýšit ke sto tunám.

Světová poptávka po fyzickém zlatu letos meziročně vzrostla zatím o tři procenta, upozornila rada. Lze ale podle ní vidět rozdíl mezi západním trhem, kde lidé spíše vybírají zisky, a východním trhem, jako je Indie a hlavně Čína, kde lidé více nakupují.

„Mírný pokles poptávky jsme zaznamenali jen ze strany drobných investorů, a to zejména v Evropě. Nešlo o profesionálními investory, neudrželi nervy, zlato se zisky na úrovni desítek procent prodali a své zisky zamkli,“ upozornil Ryba.

Jenom proto podle něj vzrostla poptávka po zlatě pouze o tři procenta. Poptávka ze strany centrálních bank, fondů a velkých investorů se ale zvýšila velmi významně, podotkl.