Spolu s nejbystřejšími českými mozky v AI a digitální archeoložkou jsme se podívali na to, jak evoluce umělé inteligence ovlivní naše životy. A co by o chatbotech měl vědět opravdu každý – a hlavně vaše děti.
Jestli jste za poslední půlrok byli na sítích, seděli u počítače nebo četli zprávy, nemohly vás minout zkratky GPT-4, DALL-E, Chat-GPT a pojmy Midjourney nebo Stable Diffusion. Možná jste slyšeli i o programujícím robotovi Codex. Nebo si udělali před Vánoci svého AI avatara s Lensou.
I člověk, kterého neživí technologie, musel zaznamenat, že se na poli umělé inteligence něco děje. Něco tak velkého, že to odborníci významem přirovnávají k době nástupu internetu.
A když se kolem vás schyluje k přímo seizmické změně, chcete o tom mluvit s lidmi, kteří drží příznačný prst na tepu doby, nebo tu technologii znají zepředu dozadu jako svoje boty. Když žijete v Česku a chcete probrat umělou inteligenci, máte výhodu – Češi v tomhle oboru udělali hned několik globálních zářezů.
S Karlem Čapkem, který dobyl svět svými Rossumovými univerzálními roboty, si už nepopovídáme. Leda bychom přemluvili chatbota, aby si na něj zahrál (už jste to zkusili?). Na rozhovor jsme tak do redakce Forbesu pozvali živá esa oboru.
Vědce Tomáše Mikolova, který vyvíjel AI v Silicon Valley a všichni mu můžeme poděkovat za to, že před lety skokově zdokonalil Google překladač, který se tak konečně stal použitelným. Michala Pěchoučka, šéfa Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVUT, a technického ředitele společnosti Gen Digital, donedávna známé jako Avast.
A digitální archeoložku a antropoložku Saru Polak, která se umělé inteligenci věnuje už od dob studií na Oxfordu. Dozvíte se od nich, jak by si představovali reformu českého školství, aby vychovala děti připravené na novou éru, která povolání se mají připravit na invazi chatbotů a co děsí datové vědce, když přemýšlejí o budoucnosti.
Když OpenAI zpřístupnilo ChatGPT široké veřejnosti, šli jste to hned zkusit? Měli jste k chatbotovi přístup dřív než ostatní?
MP: Já jsem byl jeden z toho prvního milionu, který se přihlásil během prvního týdne. Neměl jsem žádný preferential treatment. A ano, byl jsem samozřejmě fascinovaný a zkoušel jsem to hned.
Na co jste se ho zeptal?
MP: Přiznávám, že jsem si dal za cíl ho nachytat hned během první otázky. Tak jsem se ho zeptal, co je to Stable Diffusion. A to mi neodpověděl.
Protože jste věděl, že pracuje s daty do září 2021, a tak nebude tehle generátor obrázků z textového zadání znát?
MP: Přesně tak, ChatGPT byl natrénovaný ještě předtím, než Stable Diffusion v umělé inteligenci něco znamenalo. Chatbot znal ten termín jen z ekonomie a začal mlžit. A když jsem se ho ptal dál, jestli může Stable Diffusion generovat deepfakes, tak se úplně ztratil. Ale celou dobu odpovídal s velkou autoritou.
To jsem si všimla, že často mluví velmi zasvěceně o věcech, kterým vůbec nerozumí.
MP: Ale víte, proč to tak je? Protože ten jazykový model se naučil odpovídat podle textů z internetu a ten je plný sebevědomých tvrzení. A těch, kde by si pisatel byl nejistý nebo vyjadřoval nějakou nejistotu, je málo. Jeho odpovědi jsou statistickým odrazem toho, jak internet vypadá, a že je plný sebevědomých lidí.
Co vy, Saro, Tomáši? Dáma má přednost….
SP: To je dobře, že to říkáte. Dáma má přednost. To je totiž genderový předsudek a je to shodou okolností přesně to, na čem já jsem si ChatGPT zkoušela. Antropolog ve mně se neudržel a snažila jsem se otázkami otestovat, jak moc je odrazem naší kulturní doby. Zkoušela jsem třeba vygenerovat vtipy na ženy, což chatbot odmítal. Ale vtipy na muže byly v pořádku, na těch se nezasekl. Nehledě na to mi ale ta technologie samotná přijde fascinující.