skip to main content

Změnili český trh s květinami. Teď chce Květinové lahůdkářství zaplavit růžemi Skandinávii

5 minut čtení

Před osmi lety působili Albert Friess a Lukáš Paderta mezi ostatními floristy jako zjevení ze starých dobrých časů. A netrvalo dlouho, než jejich Květinové lahůdkářství narušilo zažité trendy na českém trhu s květinami. Brzy po pugétech, pocházejících ze zahrady jejich domu v Újezdě u Hořovic, toužila snad každá módou a designem osvícená nevěsta.

V posledních několika letech jste ale museli mít pořádné štěstí, aby květinová výzdoba na vaší oslavě pocházela právě z jejich zahrady. Většinou jste totiž na webu Květinového lahůdkářství našli oznámení, že je už dávno na celou sezonu zamluvené.

Návrhářka Zuzana Kubíčková se svatební kyticí od Květinového lahůdkářství. Foto: archiv Květinového lahůdkářství

„Když jsme začínali, skutečně v Česku nebylo moc jiných floristů, kteří by pracovali s lokálními a sezonními květinami, co si sami vypěstují. Víme pouze o spřáteleném brněnském projektu Efemér, který si založily moje spolužačka ze zahradní architektury Lucie Králíková s architektkou Klárou Zahradníčkovou,“ vzpomíná Lukáš Paderta.

Albert Friess a Lukáš Paderta

Oba květinoví lahůdkáři jsou zahradními architekty, Albert Friess obor vystudoval v Kanadě. „Zlom přišel, když jsme udělali květinovou výzdobu na svatbu jedné kamarádky. Tehdy jsme dostali řadu objednávek, účastnili jsme se farmářských trhů na Jiřího z Poděbrad a získali řadu zakázek,“ říká Paderta.

Reklama

V českém prostředí se však vymykali nejen tím, že se o své květiny, jedlé květy i léčivé rostliny starali sami. Zvláštní bylo i to, že navzdory okamžitému úspěchu odmítali své podnikání rozšířit. „Nikdy jsme nechtěli přijmout dalšího člověka, nic delegovat a zbavit tak naši produkci osobního vkladu,“ vysvětluje Paderta.

Mezi zákazníky lahůdkářství patřily velké módní značky jako COS, H&M, ale i luxusní kosmetický gigant Gurleain, návrhář Jakub Polanka, či také výrobce nábytku TON nebo automobilka Volvo.

A když se v Pařížské konal důležitý event pro klienty, patřilo k dobrému vkusu organizátorů najmout pro květinovou výzdobu právě lahůdkáře Alberta s Lukášem.

Jenže pak přišel zlom, když na Facebooku na podzim roku 2019 uveřejnili příspěvek, ve kterém oznámili prodej statku i pozemku, kde svoje divukrásné rostliny pěstovali.

Květinoví lahůdkáři se totiž rozhodli zvednout kotvy a odstěhovat se na dánský ostrov Bornholm, jenž je častou destinací řady českých designérů, kteří se s Lukášem a Albertem přátelí.

Po dvou návštěvách u přátel měli floristé jasno: pokusí se přenést svou zahradu a podnikání sem –⁠⁠ na místo, kterému se přezdívá zapomenutý ráj v Baltském moři.

Nové sídlo a zahrada Alberta Friesse a Lukáše Paderta v Dánsku.

„Důvodů, proč jsme z Čech odešli, bylo víc. Stále více nám vadilo klima, a to nejen přírodní, ale i politické,“ shodují se. Vlna sucha, která Česko několik let za sebou postihla, už příliš ohrožovala jejich podnikání.

„Velmi často jsme se děsili, jak dokážeme uspokojit svatební poptávku. Měli jsme třeba čtyřicet zakázek, ale zároveň naše zahrada trpěla velkým suchem a vyschla nám i studna. Naštěstí se nám vždy povedlo se se snoubenci dohodnout a vyšli jsme si vzájemně vstříc,“ rekapituluje Paderta.

Reklama

Zahrada o velikosti tří tisíc metrů čtverečních jim už navíc přestávala stačit a majitelé Květinového lahůdkářství cítili i osobní stagnaci.

„Řada projektů okolo nás v té době skončila, aby dala vzniknout něčemu novému. Vzpomínám třeba na šperky Zorya. Pochopili jsme, že je čas jít zase dál. Naše zahrada pro nás ale byla jako dítě. Jsme proto rádi, že jsme dům prodali majitelce, která se o vše s láskou stará,“ prozrazuje Lukáš, který se s Albertem odstěhoval na Bornholm loni v červenci.

Ceny nemovitostí na dánském ostrově, nejčastěji jde o bývalá farmářská obydlí z druhé poloviny 19. století, se pohybují okolo pěti milionů korun.

„Náš dům je nyní menší, ale zahrada má celý hektar,“ vypočítává Albert. Na pozemku stojí také stodola, kterou teď dvojice rekonstruuje, aby se v ní daly organizovat nejrůznější události a workshopy.

Květinové lahůdkářství tak zatím v Česku skončilo, ale místo něj se zrodilo Heaven Bornholm. Název v sobě skrývá filozofii dvojice, podle které může krása zachránit svět. Odkazuje totiž nejen na pomyslnou rajskou zahradu, ale také na slovo haven, které v dánštině znamená zahrada a v angličtině přístav.

Svou produkci, jež bude zahrnovat historické růže, léčivé rostliny a jedlé květy, budou Friess s Padertem nabízet nejen obyvatelům ostrova, ale také v Kodani či nedalekém Malmö.

„Dánsko se jeví jako velmi progresivní země, která je podnikatelům nakloněná. Na druhou stranu už se málo hovoří o tom, jak strádá jejich péče o krajinu kvůli tomu, že jsou jedněmi z největších producentů vepřového masa na světě,“ popisuje dojmy z nového domova Friess.

Cílem majitelům Heaven Bornholm je proto seznámit místní s ekologickým farmařením a doslova jim předvést, že takový život může být „půvabný i udržitelný“.

I když pěstování květin na historické usedlosti v odlehlém koutu dánského ostrova působí idylicky, před Friessem s Padertem stojí několik pořádných výzev.

„Naší specializací jsou historické růže, tedy takové, které se pěstovaly před sto a více lety. Jinak voní i vypadají, připadají nám jako kouzelné. Jenže Dánové jsou založením protestanti, zvyklí na jednoduchou estetiku. Co když se jim nebudou líbit?“ přemítá Padert.

Jejich dánské podnikání mimo to samozřejmě komplikuje také pandemie. Na ostrov nejezdí žádné trajekty a obyvatelé musejí mít opravdu pádný důvod, aby vycestovali například do Kodaně. Květinová dvojice se tedy musí vybavit vytrvalostí a doufat, že v létě už bude moci na Bornholmu začít aktivně působit.

Konkurenci tu příliš nemají. Na ostrově funguje spíš samosběr květin, kdy do plechovky za nasbíranou flóru hodíte příslušný obnos, nebo ho převedete na účet.

Výhodou je, že Albert s Lukášem už vědí, že trpělivost přináší nejen růže, ale i úspěch. Svou činností v Česku přímo i nepřímo inspirovali řadu dalších květinových projektů, takže nyní si sezonní, lokálně a ekologicky vypěstované květiny můžete objednat od řady jiných floristů.

Ostatně, v určité společnosti to patří k dobrému vkusu a rozhodně byste tam s květy z chladicích boxů, dovezených z holandské burzy, neuspěli.

„Když pracujete s přírodou, nezbývá vám nic jiného než neúnavně čekat, nenechat se odradit. Nečekáme, že když jsme vysadili sad, budeme okamžitě sklízet tuny jablek,“ usmívá se Padert.

Reklama
Reklama