Nová pravidla takzvaného kurzarbeitu, podle nichž zaměstnanci budou moci být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše ale rok, platí. Prezident Miloš Zeman podepsal novelu, která to zavádí. Zaměstnavatelé zaplatí pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně osmdesát procent jejich výdělku. Stát firmám poskytne čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. O prezidentově podpisu novely o  zaměstnanosti dnes informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Výslednou podobu zákona podpořili zaměstnavatelé i odbory. Podle podkladů se podpora bude vyřizovat stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu ale firma nebude dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel bude moci nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy.

Nárok na podporu budou moci podniky dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Výpadek práce se bude posuzovat za celou firmu nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Přechod na zkrácenou práci má podnik elektronicky oznámit úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu doby, po kterou člověk dostával příspěvek při zkrácené práci.

Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.

Kurzarbeit bude moci spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po  projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V  nařízení by kabinet stanovil, na jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala.

Určil by také ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku, prodloužený by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.