Pokud jste měli společnost BlackBerry, někdejšího titána v oblasti byznysových mobilních telefonů, za dávno mrtvou značku, možná budete muset svůj názor přehodnotit. Možná už nedělá telefony a příběh jejího spektakulárního vzestupu a pádu to v roce 2023 dotáhl až na filmová plátna, ale obchodně se dnes firmě daří.
Dokazuje to i dechberoucí růst ceny akcií po čtvrtečním oznámení kvartálních finančních výsledků. Ty si meziročně polepšily o 34,5 procenta a jsou výš o více než šestnáct procent za poslední pracovní týden. Velkou zásluhu na tom má i čerstvé oznámení finančních výsledků za právě skončený kvartál. Ve čtvrtek totiž akcie společnosti prudce vzrostly poté, co firma reportovala lepší než očekávané čtvrtletní výsledky a navíc předpověděla další růst.
Akcie BlackBerry ve čtvrtek stouply o 8,2 procenta na 3,82 dolaru na akcii, na okamžik se jim ale podařilo přehoupnout až přes čtyřdolarovou hranici, což znamenalo dvouciferný procentuální růst. Na druhé straně je ale třeba dodat, že v dlouhodobém horizontu mají akcie co dohánět a pro investory v posledních letech žádné velké terno nepředstavovaly.
V pětiletém horizontu mají akcie za sebou stále propad zhruba o 56 procent a také zůstávají přibližně o 97 procent níže, než bylo jejich historické maximum 147,55 dolaru v červnu 2008. Vrchol produktové popularity společnosti se dostavil o dva roky později, pak už ale následoval jen sestup. Když se k němu přidaly patentové spory, bylo dílo zkázy dokonáno.
Společnost vykázala za čtvrtý kvartál tržby ve výši 156 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o deset procent a více, než očekával analytický konsenzus, který se ustálil na 142,6 milionu dolarů. Její upravený čistý zisk meziročně vzrostl dokonce o 92 procent.
Z celoroční perspektivy dosáhly tržby 549,1 milionu dolarů, což představuje meziroční růst o tři procenta. Firma také předpokládá, že si ve fiskálním roce 2027 sáhne na tržby 584 až 611 milionů dolarů.
Co vlastně dnes BlackBerry dělá?
Kanadská firma (původně Research in Motion), která to z řadového výrobce IoT zařízení sadou chytrých kroků dotáhla až na pozici preferované značky mobilních telefonů mezi vrcholovým a středním managementem, nyní už telefony nedělá.
Není divu. Zdání neporazitelnosti, jež vedlo k osudovému podcenění konkurence, zejména nástupu Applu s prvním iPhonem v roce 2007, bylo příčinou nezadržitelného pádu. Ten byl stejně spektakulární jako její předchozí vzestup. V roce 2013 se firma ocitla na pokraji krachu.
Příběh, který nepřestává fascinovat ani dnes, se stal v roce 2015 předlohou pro knihu Ztráta signálu: Nevyřčený příběh mimořádného vzestupu a velkolepého pádu BlackBerry a o osm let později pro hořkosladkou komedii BlackBerry. Firma, která ještě v polovině prvního desetiletí 21. století fakticky ovládala polovinu světového trhu s chytrými telefony, v roce, kdy vyšel zmiňovaný knižní titul, držela na trhu méně než jedno procento. A i to jí pomalu prokluzovalo mezi prsty.
Právě v té době firma najala honkongsko-amerického podnikatele a manažera Johna Chena, pod jehož vedením se začal odehrávat bolestivý, ale pro záchranu nutný přerod. Chen ve firmě vydržel až do roku 2023 a pod jeho vedením provedla firma obrat z hardwarové firmy na softwarovou, využila při tom svého know-how z bezpečnostní oblasti. Přeměna ještě zrychlila po jeho odchodu.
Nebyla to přímočará cesta a vyskytla se na ní spousta překážek a kritických rozcestí. Například roku 2020 dosáhla firma milníku miliardy dolarů softwarových tržeb, pozitivní provozní cash flow a velmi slušné hrubé marže. Jenže to nebylo zadarmo a růst profitability šel hodně na úkor možností dalšího růstu.
Aby firma mohla konkurovat větším hráčům, musela se odvážit jít do rizika a obětovat ziskovost výměnou za možnost (nikoli však záruku) získat větší podíl na trhu.
V letech 2022 a 2023 následně vykázala společnost ztráty, po nich ale následovaly tři po sobě jdoucí ziskové roky. V roce 2023 také padlo strategické rozhodnutí rozdělit firmu na dvě nezávislé divize, jednu zaměřenou na internet věcí (IoT) a druhou, která se bude věnovat už zmíněné kybernetické bezpečnosti.
Tato éra transformačních kroků však, zdá se, možná definitivně končí. „Už nejsme společností v transformaci,“ nechal se slyšet k aktuálním finančním výsledkům Chenův nástupce a současný generální ředitel John J. Giamatteo. „Jsme rostoucí společností s prokázanými výsledky a jsme v dobré pozici pro další cestu,“ dodává.
A co přesně tedy firma nyní dělá? První divize, jež se věnuje kybernetické bezpečnosti, v roce 2024 prodala společnosti Arctic Wolf firemní řešení Cylance pro pokročilé zabezpečení koncových bodů za pomoci umělé inteligence (samotná BlackBerry jej v roce 2019 koupila za 1,4 miliardy dolarů) a teď se zabývá hlavně komunikačními systémy pro vládní agentury.
Tu druhou dnes zaměstnává pro firmu mimořádně úspěšný „mission-critical“ operační systém QNX, který využívají roboti, autonomní automobily a další fyzická zařízení. Nyní jej naleznete například zhruba ve 275 milionech vozů. Tržby QNX vzrostly ve čtvrtém kvartálu o 20 procent na 78,7 milionu dolarů, v nevyřízených licenčních poplatcích pak firmě visí přibližně 950 milionů dolarů.
