Je to relativně malý spolek prominentních vrcholových manažerů, ale v angličtině už má svoje jméno – boomerang CEOs. Šéfové, kteří se chtěli posunout dál, ale firmy si je povolaly zpět. Vracejí se kvůli nečekaným krizím, špatně vyřešenému nástupnictví nebo proto, že jednoduše chtějí. Anebo se to všechno úplně vymyká naší představivosti – jako třeba v případě Open AI a Sama Altmana.
1815: Napoleon Bonaparte
Po zdánlivě nekonečné sérii vítězství na bitevním poli přichází katastrofální pokus o invazi do Ruska. A najednou má francouzský císař vojska, která ho nutí k abdikaci, přímo na předměstí Paříže.
Z muže, jenž ovládal většinu Evropy, se stává muž ovládající miniaturní ostrůvek u italského pobřeží. Napoleon vydržel ve vyhnanství na Elbě devět měsíců, než utekl, doplul zpátky do Francie a udělal ze sebe císaře ještě jednou. Tentokrát už jen na sto dní.
1997: Steve Jobs
„Chceš zbytek života prodávat sladkou vodu, nebo chceš změnit svět?“ zeptal se Steve Jobs v roce 1983 tehdejšího CEO Pepsi, když se ho pokoušel zlanařit na stejnou pozici v Applu. John Sculley mu na to kývl. Jenže jeho vize pro firmu se od Jobsovy představy značně lišila.
Když dva roky nato došlo na lámání chleba, board se přiklonil ke Sculleymu a Jobs dostal ze své vlastní společnosti padáka. Oklepal se z něj docela rychle a založil si novou firmu Next. Apple, potácející se na hraně bankrotu, ji v roce 1997 koupil za 400 milionů dolarů. Jobs se slavnostně vrátil do křesla CEO a jal se ho tahat z průšvihu.
2004: Charles R. Schwab
V roce 1998 si americký finančník Charles Schwab řekl, že si dá trochu oraz. Jím založená stejnojmenná korporace, průkopník levného online tradingu v USA, tou dobou spravuje aktiva za 200 miliard dolarů.
