Válka na Ukrajině je jen jednou z příčin současné energetické krize. Čeští dolaroví milionáři se v průzkumu J&T Banka Wealth Report 2022 vyslovili pro zrušení emisních povolenek a zestátnění ČEZu.
Zvyšování cen energií nastalo přibližně čtvrt roku po začátku války na Ukrajině. Přesto podle analytiků není válka primárním důvodem zdražení a krizi pouze urychlila. Mezi hlavní důvody vysokých cen energií řadí analytik J&T Banky Milan Lávička dlouhodobé zanedbávání investic do energetiky.
„Říci, že za vysoké ceny energií může válka na Ukrajině, je příliš zjednodušující. I bez války by krize přišla, protože jsme v Evropě v podstatě neinvestovali do rozvoje energetiky,“ vysvětluje. Tento problém je zřejmý jak v České republice, tak na evropské úrovni.
Podle výsledků výzkumu J&T Banka Wealth Report 2022 vnímá jako řešení energetické krize šestašedesát procent občanů s vysokým příjmem zrušení emisních povolenek. Mezi všemi obyvateli České republiky je důvěra v tento způsob řešení ale o něco nižší – za důležitý ho označila necelá polovina z nich.
„Trh s povolenkami je určitě jedním z faktorů, který cenu energií ovlivňuje, není ale nejdůležitější. Jejich zrušení by mělo jen omezený dopad na ceny energií,“ vysvětluje Lávička. Téměř každý druhý movitý Čech by také podporoval problematickou těžbu břidlicového plynu v Evropské unii – a to i za cenu, že má vážné enviromentální dopady a v časech postupující klimatické krize je zásadním hazardem.
Zatímco šestašedesát procent Čechů nachází řešení energetické krize také v zestátnění skupiny ČEZ, mezi nejbohatšími Čechy má podporu pouze u sedmatřiceti procent z nich. Zestátnění energetik přitom začíná být ve světě stále preferovanější – dochází totiž k otevírání nůžek mezi cenou potřebných investic a tržními cenami energií.
V případě zastropování cen energií se soukromým investorům nevyplatí do energetiky investovat, protože nebudou dlouhodobě výnosné. Nutnost investovat do energetiky je však všeobecně zřejmá a nutná, a proto se nabízí právě zestátnění.
Česká republika se navíc ocitá v situaci, kdy potřeby země nepokryjí obnovitelné zdroje energie a musí se zaměřit spíše na jadernou energii. Výstavba a modernizace jaderných elektráren je ale finančně náročná.
„Setkávám se s myšlenkou, že znárodněním ČEZu by stát mohl domácnostem nabídnout elektřinu za nižší cenu. To je ale velmi zjednodušená úvaha,“ tvrdí Lávička. Znárodnění by podle něj nevedlo k omezení ekonomických faktorů, které se na energetické burze v Lipsku do cen energií propisují.
„Vedlo by ale k jednoduššímu vyjednávání o investicích a inovacích, které by pomohly stabilizovat trh a v dlouhodobém horizontu ceny energií snížily. Tyto investice by však musely být proplaceny ze státního rozpočtu,“ uzavírá Lávička.
