Tvrdá data mají tu nevýhodu, že nezmizí, ani když zavřeme oči. Po celé republice prudce rostou případy nákazy covidem-19 a křivka růstu jasně ukazuje, že míříme do situace kritické pro celý zdravotnický systém. Nemocných je ve chvíli publikování článku více než 77 000 spoluobčanů a z toho je přes 2600 z nich hospitalizováno v nemocnicích.
Propagátor ochranných opatření v časech pandemie a také člen Forbes žebříčku nejvlivnějších lidí českých sociálních sítí Petr Ludwig dal v reakci na kritický vývoj situace dohromady vědce a influencery ve snaze vybudit vládu i veřejnost k větší zodpovědnosti.
„Exponenciálně roste počet nemocných, ale i kritických případů. Zároveň významně přibývá nakažených lékařů a sester. Podle našich datových modelů brzy dojde ke kolapsu českých nemocnic – u těch malých v horizontu dnů, u větších v řádů týdnů,“ konstatuje Ludwig, který vystudoval datové a informační vědy a covid-19 již sám prodělal.
Společně s vědeckými kapacitami, jako je epidemiolog Petr Smejkal, biochemik Jan Konvalinka, rektor ČVUT Vojtěch Petráček či jaderná inženýrka Dana Drábová, proto sestavili výzvu #ZachraňmeČesko, ve které varují, že bez dramatické změny chování do konce roku zemře v Česku až 15 000 lidí nad rámec dlouhodobého průměru.
Ve výzvě apelují na veřejnost, aby pokud možno zůstala doma. A když už lidé musejí ven, aby všude kromě volné přírody nosili roušky.
„V první vlně jsme zavedli plošné nošení roušek jako jedna z prvních zemí. I díky tomu jsme ji zvládli dobře. Opatření jsme ale rozvolnili příliš rychle a byli jsme pomalí při jejich opětovném zavádění. Prognózy už v létě ukazovaly, že druhá vlna přijde, a my se na ni vůbec nepřipravili,“ říká Ludwig.
Současná situace je podle něj natolik kritická, že nestačí aktuální vládní opatření, ale je potřeba plošná karanténa. „Lidé se toho bojí, ale pravda je, že čím je lockdown tvrdší, tím je kratší. A tím méně zasáhne ekonomiku,“ uvádí Ludwig.
Česku podle něj hrozí italský scénář, kdy se lékaři budou muset rozhodovat, koho ještě má cenu ošetřovat a koho už ne. „Jsem teď v Itálii a ta je na tom aktuálně paradoxně mnohem lépe než Česko. Roušky jsou tu povinné všude a lidé je bez odmlouvání nosí i venku,“ popisuje Ludwig.
Problémem u nás je podle něj skutečnost, že po úspěšně zvládnuté první vlně opadl respekt z koronaviru. „Částečně k tomu vedlo šíření konspiračních teorií. Přispěli k tomu ale i lékaři z jiných oborů, kteří covid-19 zlehčovali. Lidé ztratili obezřetnost, a je tak dnes mnohem náročnější zavést tvrdá opatření, i když jsme na tom násobně hůř než na jaře,“ shrnuje dosavadní vývoj.
Přesvědčit veřejnost, že jde skutečně do tuhého, se tak snaží i ve spolupráci se známými osobnostmi. K výzvě vědců už se připojilo kolem třiceti influencerů, kteří mají dohromady dosah asi na čtyři miliony lidí. Patří mezi ně Johan Mádr, Iva Pazderková, Hana Vagnerová či Anna Kadeřávková nebo také youtubeři Kovy či Anna Šulcová a popularizátor vědy Jan Lukačevič. Na projektu dále pracuje stovka dobrovolníků.
„Já sám tomu věnuji denně kolem 14 hodin. Vím, že v porovnání s úsilím lékařů a sester je to zanedbatelné. Čím víc toho ale budeme dělat jako jednotlivci, tím víc lidem v první linii můžeme pomoci. Dlouhodobě ve své osobní vizi mám, že aby zlo zvítězilo, stačí když slušní lidé nic nedělají. A to jen potvrzuje, že lhostejnost zabíjí,“ podotýká Ludwig.
Už na jaře spustil společně s vědci z Akademie věd a ČVUT kampaň Masks4All na podporu nošení roušek, která se virálně rozšířila do celého světa. Objevila se ve zprávách americké CNN i britské BBC a zapojily se do ní přední světové celebrity i několik kandidátů na amerického prezidenta.
Stejně jako Masks4All i současná kampaň Zachraňme Česko vytěžuje Ludwiga natolik, že řízení svého hlavního byznysu – firmy GrowJOB Institute – předal kolegům. „Mám ve vedení schopné lidi, kteří to poslední půlrok bez problému zvládají beze mě,“ říká Ludwig.
O osvětu se snaží i prostřednictvím podcastu Covid a kritické myšlení, který natáčí s hlavním epidemiologem IKEM a signatářem výzvy vědců Petrem Smejkalem. Touto formou chce veřejnosti jednoduše a srozumitelně prezentovat informace o koronaviru z vědeckých studií a světového odborného tisku a vyvracet tak šířící se dezinformace.
