Statečnost má různé podoby. Pro někoho znamená nasadit vlastní život kvůli jinému, pro jiného překonání vlastních fóbií. A pro někoho třeba „jen“ vůli vzdát se svých zažitých návyků. Právě o to se pokusil mladý německý designér Tobias van Schneider, který žije v New Yorku a spolupracuje se společnostmi jako Red Bull, BMW, Sony či Google.
Tobias se dokázal vzdát kávy a alkoholu na 15 měsíců, díky čemuž prohlédnul, co tyhle dvě věci pro nás ve skutečnosti znamenají. Na popud svých přátel pak sepsal pro server Medium své zkušenosti, protože během své totální abstinence zaznamenal pár „vedlejších účinků“.
Úspora až 1000 dolarů
Už za dva měsíce si třeba všimnul, že má na účtu o tisíc dolarů víc než obvykle. Pokud byste měli utratit měsíčně za alkohol tisíc dolarů (zhruba 25 tisíc korun), vychází to asi na 33 dolarů (800 korun) každý den. Za předpokladu, že si dá člověk obden dva až tři koktejly, které se lehce mohou vyšplhat až na 10 dolarů (250 korun) za kus (bez spropitného), a zároveň si každý měsíc koupí domů pár lahví vína, tisíc dolarů je pryč jako nic.
Někdo by mohl takový styl pokládat za těžký alkoholismus, sám Tobias ale říká, že dát si jeden až dva drinky obden je pro typického Newyorčana normální. Pokud člověk vyráží na drink častěji, musí počítat také s výdaji za jídlo či pochutiny, které si dá k pití.
V Česku bychom se pravděpodobně pohybovali (mimo Prahu) v trochu nižších cenových relacích, už proto, že pivo je u nás často levnější než voda a chodit obden na dva drinky není tak běžné jako v New Yorku. Nicméně v případě jídla se to prodraží stejně.
Méně pomluv a klepů
Jedna z prvních věcí, kterých si Tobias všimnul, byla mnohem nižší frekvence sociálních kontaktů. Co to pro něj znamenalo a jak se to stalo? Je to vlastně úplně jednoduché. Prakticky přestal chodit večer ven. Bylo únavné pořád dokola vysvětlovat, proč nepije, a odmítat nabídky typu „no tak, jeden drink ti přeci neublíží“.
Když se ho někdy skupinka přátel zeptala, zda se k nim nepřidá na pár drinků, většinou odpověděl ne – prostě proto, že za střízliva nechtěl poslouchat jejich klepy a pomluvy ostatních. A pokud s nimi už vyrazil, tak nejvýš na jednu hodinu. Jen po tuhle dobu se totiž dalo mezi přiopilými lidmi za střízliva vydržet.
Tobias nikdy nebyl tvrdým vymetačem večírků, ale úplné vypuštění alkoholu mu zredukovalo i to málo, kam dosud chodil. Svým způsobem ho prý fascinovalo sledovat, jak mu ze života mizí tahle „popíjecí kultura“, a uvědomil si, kolik z jeho přátelství stálo ve skutečnosti hlavně na hospodských návycích.
Fráze „Zajdem na jedno?“ je totiž pro nás tak běžná, že otázka „Hele, co kdybychom se potkali jako střízliví lidé a prostě si povídali?“ by zřejmě většině lidí zněla jak z Marsu.
Lépe se mu spalo
Vypuštění alkoholu také výrazně zlepšilo kvalitu jeho spánku. Není tím myšleno usínání, ale samotný spánek. Po jedné až dvou sklenicích vína se vám možná usne snadněji, ale skutečná kvalita spánku někdy trpí. Tobias spal bez alkoholu lépe a budil se rozhodně víc odpočatý.
Zero kafe – žádná panika a méně stresu
Další zkušenost možná není univerzální, Tobiase ale zřeknutí se kávy dostalo do větší pohody. Dokud ho pil, byl náchylnější ke stresu a úzkostem a zpravidla měl přitom zažívací problémy. Když vypustil kofein, byl prý najednou ve větší pohodě v životě i na toaletě.
Protože ale vůni a chuť kávy miloval, občas si dal kávu bez kofeinu. Jinak v létě popíjel ledový a v zimě normální čaj. A podobně jako u alkoholu mu brzy došlo, že nevinné „Nezajdeme na kafe?“ se v naší společnosti dávno proměnilo v sociální rituál a s opravdovou chutí na kávu už nemá moc společného. Zachovat rituál jde přitom snadno – stačí kafe nahradit čajem.
„Celkově jsem se svým rozhodnutím spokojený a nemám vůbec žádnou touhu s pitím zase začínat,“ říká Tobias, který ale nechce tvrdit, že to je jediná správná cesta i pro ostatní. „Já své zvyky změnil a mám radost z toho, jak to dopadlo. A než se zeptáte – nekouřím cigarety ani marihuanu a neberu žádné drogy. Jedna závislost mi úplně stačí – internet.“
