„Tady si vezměte plášť, zde je dezinfekce, kterou budou dezinfikovány i boty, tak si na ně když tak dejte igelitové návleky,“ dostávám pokyny od muže v bílém plášti ještě předtím, než plastovými závěsy vstoupíme do rozlehlého prostoru, v kterém dříve líně přežvykovaly krávy, dnes tu jsou ale desítky kádí s tisícovkami ryb.
Udržování sterilního prostředí má svůj důvod. Nacházíme se totiž na kraji středočeské vesničky Lážovice, kde se nachází největší funkční akvaponická farma v Česku propojující chov ryb a pěstování zeleniny a bylinek v takzvaných vertikálních farmách. Na trend, který znají zatím spíše jen ve světě a který spadá do kategorie zemědělství budoucnosti, nyní naskočil bývalý spoluzakladatel a spolumajitel sítě ovocných barů Fruitisimo Tomáš Lichtenberg.
„Vertikální farmaření a akvaponie je celosvětový boom. Obecně se očekávají velké inovace v zemědělství, které je stále hodně tradičním a zastaralým oborem,“ říká Lichtenberg v přízemí bývalého JZD, kde jsou podél stěn umístěny desítky kádí. V nich je až 30 druhů ryb, od akvarijních skalár a parmiček přes pangase, sumce až po jesetera. A přímo nad našimi hlavami v druhém patře jsou regály, v nichž pod výkonným LED osvětlením rostou saláty, chilli papričky nebo bylinky jako bazalka, libeček, petržel nebo tymián. Nevyrůstají ale z půdy, nýbrž z vody. A tady se dostáváme zpět k rybám.
Celé kouzlo akvaponie je totiž v tom, že ryby vyměšují dusík, potřebný pro růst rostlin. Propojením této fauny a flóry vzniká téměř soběstačný ekosystém, kde ryby pomocí cirkulace vody mezi jednotlivými patry dodávají rostlinám živiny, jejich kořeny vodu naopak čistí a k rybám se tak dostává zpět čistá voda. Prostě ekologické farmaření, které s sebou přináší až šestkrát rychlejší růst a vyšší nutriční kvality.
„V celém koloběhu rozděleném do jednotlivých sekcí máme ustavičně v pohybu 190 kubíků vody,“ vysvětluje mi Jan Dušek, který v Lážovicích moderní farmu s kapacitou až 100 tun ryb se svým kolegou Michalem Hráškem před dvěma lety pod názvem Aquaponia rozjel. Tomáš Lichtenberg se k nim v tichosti na začátku roku přidal a teď společnými silami rozvíjejí nově vzniklý podnik Farm Planet.
„Jsme technologové, umíme chovat ryby a pěstovat zeleninu, ale horší už to bylo s obchodem a marketingem,“ vysvětluje Dušek důvody spojení.
Bývalý spolumajitel Fruitisima Tomáš Lichtenberg (vlevo) s kolegy Michalem Hráškem (uprostřed) a Janem Duškem | Foto Jan Strouhal
To už ale jeho kolega Michal Hrášek na ukázku podběrákem z jedné kádě vyndavá zhruba čtyřkilového sumce. Je jedním z tisíce ryb, které tu prožijí celý svůj život. Pod heslem welfare je tu ale o ně dobře postaráno. „Díky technologiím jsme rybám i rostlinám schopni v uzavřeném prostředí vytvořit ideální podmínky pro každou fázi jejich růstu. LED trubice dodají potřebné spektrum pro fotosyntézu, odvětráváme, hlídáme teplotu jak v patře, kde jsou vertikální farmy, tak teplotu vody, kterou máme rozdělenu do jednotlivých sekcí. Každý druh ryby totiž potřebuje jinou teplotu,“ vysvětluje Dušek náročnost akvaponického pěstování.
Akvaponie je fenoménem posledních let. Zejména ve světě rostou uvnitř či poblíž velkých měst v opuštěných halách brownfieldů nebo starých krytech civilní obrany vertikální indoor farmy, v kterých se nepřetržitě 24/7 za každého ročního období pěstují bylinky a zelenina. V umělém prostředí bez vnějších vlivů výkyvů počasí dokážou růst až šestkrát rychleji než na poli, a navíc způsob pěstování se řadí do kolonky ekologické a udržitelné.
Vertikální farma lážovického areálu, kde se pěstuje zelenina a bylinky| Foto Farm Planet
Podobné farmy osazené moderními technologiemi totiž spotřebovávají až o 95 procent méně vody v porovnání s konvenčním pěstováním, sterilní prostředí pak eliminuje potřebu pesticidů a herbicidů. A v akvaponii není potřeba ani průmyslových hnojiv, o živiny se postarají ryby. To vše se odráží na vzhledu, kvalitě i chuti ryb a rostlin.
„Celý systém je efektivní a dokáže generovat velké úspory z rozsahu. Pro mě to celé ale má hlubší smysl. Nalezl jsem propojení v tom, dělat byznys a zároveň něco přínosného pro společnost,“ vysvětluje Lichtenberg z nové pozice šéfa firmy Farm Planet, proč se rozhodl vydat novým směrem.
„Do roka bychom chtěli mít otevřený nový prostor,“ odhaluje Honza Dušek aktuální rozvojové plány. Ten by měl vzniknout hned v sousední vesnici Osov v areálu o rozloze téměř devět tisíc metrů čtverečních, což je devítinásobek současné farmy v Lážovicích.
Pohled na lážovickou akvaponickou farmu z ptačí perspektivy | Foto Farm Planet
„Takto velká farma v Česku není, přitom zákazník dostane vše na stůl maximálně čerstvé. Naším cílem je, aby ryba, která se dostane na talíř, ještě den předtím plavala ve vodě,“ říká Jan Dušek s tím, že obor se zatím stále drží spíše jen v amatérské rovině. Samotné vertikální farmy s fungujícím byznysem ale v Česku vidět už můžeme. Vzpomenout můžeme například na moravskou hydroponickou farmu Feel Greens nebo na mělnického dodavatele mikrobylinek Svoboda Microgreens. Těm k akvaponii ale chybí podstatná část – ryby.
Trojice také plánuje vytvořit něco, čemu říká „farm as a service“, tedy síť farem, jejichž kapacitu nabídne firmám, kterým tak zajistí pravidelný přísun maximálně čerstvých ryb, bylinek, zeleniny i hub právě tehdy, kdy to potřebují. Už nyní podobnou službu po jednotlivých slotech propojujících ryby a rostliny nabízí v lážovické farmě.
„Dnes kromě prodeje do restaurací nebo Sapy dodáváme přes farmářské tržiště Scuk, ale jednáme s dalšími partnery. Výhledově nás zajímá i zahraničí, kde nejbližší podobné farmy stojí v Berlíně,“ říká k tomu Lichtenberg a přiznává, že potenciál farmy ještě není po technologické stránce zcela využit. Rezervy vidí v odvětrávání nebo i v doladění osvětlení a dalších technologií.
A aby se rostlinám a rybám dařilo opravdu co nejlépe, což se odrazí na jejich konečné kvalitě, spojila se Farm Planet například i s vědci z České zemědělské univerzity, kteří budou růst rostlin a ryb i jejich nutriční hodnoty na farmě budoucnosti zkoumat.
