Hned na první pohled budí pozornost. Rozlehlá vila zaujme cihlovým obložením, ale i obrovským nápisem Sampi. Obklopena zelení, na níž se pasou koně, a protékající říčkou představuje oázu klidu. Jen co se ale otevřou dveře, z jejích útrob se vyřine ruch a emoce bublající u klávesnic. Vítejte v prvním českém gaming housu, tedy domu pro profesionální hráče počítačových her.

Tuto budovu o obytné ploše 538 metrů čtverečních na okraji Tuchoměřic nedaleko Prahy vlastní profesionální český fotbalista Jakub Jankto. Loni ji koupil, aby v ní vybudoval špičkové zázemí pro svůj esportový tým Sampi. Nyní dovnitř po několika měsících rekonstrukce a příprav konečně vpustil své svěřence.

„Řekli jsme si, že jestli se chceme posunout na vyšší úroveň a z hráčů udělat skutečné profesionály, musíme jít po vzoru největších týmů v zahraničí,“ přibližuje reprezentační záložník, věnující se hrám na denní bázi od svých 13 let, motivaci k vybudování herního domu.

„Nezasvěceným to může přijít úsměvné, ale je obrovský rozdíl, když hrají společně, než když si jen povídají přes sluchátka a nevidí se. Musí trávit čas spolu, aby se znali a navzájem si ve hře věřili, když si udílejí pokyny,“ doplňuje Jakub Faul, výkonný ředitel Sampi, který má chod domu na starosti společně s projektovou manažerkou Klárou Ottomanskou.

info Foto Michael Tomeš

Původně byl gaming house zamýšlen jako dům, v němž bude vybraná desítka hráčů trvale bydlet a trénovat, nakonec se ale zástupci Sampi, podobně jako týmy v zahraničí, rozhodli pro takzvaný bootcamp. Ve vile se střídají v týdenních intervalech, přičemž pobyt v Tuchoměřicích představuje jakési soustředění spojené s teambuildingem.

Den s přísným režimem začíná vždy budíčkem v osm hodin. Počítačoví nadšenci pak mají dvě hodiny na to, aby se probrali a připravili na videorozbor z předchozího dne. Posléze je čeká první krátký trénink před obědem. Po něm následuje osm hodin hraní, které na dvě stejně dlouhé části dělí hodinová pauza. „Pracovní“ den končí zhruba v deset večer, i když někteří si trénink ještě ochotně protahují.

info Foto Michael Tomeš

„O půlnoci je ovšem povinná večerka. Vyžadujeme, aby hráči spali alespoň sedm až osm hodin denně, protože si uvědomujeme, že spánek a kvalitní strava jsou pro fungování sportovců to nejdůležitější,“ popisuje Jakub Faul.

Dvoupatrový dům za Prahou vybrali Jankto a spol. mimo jiné proto, že je ideálně řešený: horní patro poskytuje zázemí pro odpočinek a spánek, spodek slouží pro trénink, regeneraci a případně zábavu. Obě patra propojuje dřevěné schodiště lemované desítkami fotbalových dresů, které Jankto sesbíral za dobu svého působení na Apeninském poloostrově.

info Foto Michael Tomeš

„Mohlo by jich být mnohem více, ale držím se v tomto směru zkrátka. Přijde mi hloupé o ně škemrat. Někteří hráči si jejich výměnu domlouvají už v průběhu zápasu, to já se raději snažím plně soustředit na hru,“ říká fotbalista Sampdorie Janov a mimo jiné člen letošního výběru Forbes 30 pod 30 před zdí s trikoty hráčů jako Džeko, Hamšík, Schick, Dybala či Buffon.

V přízemí objektu je navíc ještě jedna malá místnost, která dost možná ukrývá poklad. Působí v ní „stážisté“, mladé hráčské naděje do věku kolem deseti let, kteří byli vybráni, aby si vyzkoušeli, jaké to je, být součástí esportového týmu. A kdo ví, třeba z nich časem vyrostou nové tváře Sampi.

Někteří si trénink ochotně protahují.

Momentálně dres s logem organizace obléká 17 hráčů, kteří tým reprezentují v hrách Counter-Strike, League of Legends, FIFA a čistě mobilní Brawl Stars. V Tuchoměřicích mají prvotřídní servis, aby se soustředili výhradně na zlepšování svých dovedností.

Nechybí výkonné počítače a posílený internet se záložním generátorem, díky němuž mohou při výpadku elektřiny hrát minimálně další tři hodiny. Spolehnout se mohou na pravidelný přísun zdravé stravy a k dispozici je jim rovněž stolní tenis, vířivka nebo posilovna s několika stroji a běžeckými pásy.

info Foto Michael Tomeš

Jednou týdně za hráči dokonce dochází kondiční trenér, kterého by v budoucnu měl doplnit ještě kouč mentální, trénující jejich schopnost zvládnout turnajovou tíhu.

„Nedávno jsme třeba v Sazka eLeague skončili na turnaji v Counter-Strike v základní části na třetím místě a už jsme se viděli ve finále. Nicméně jsme vypadli hned v prvním kole play-off. Právě s tím by měl mentální kouč hráčům pomoci, aby se ve vypjatých situacích lépe popasovali se stresem a nepanikařili, pokud se nedaří,“ líčí Faul.

Nad rámec těchto služeb Sampi své esportovce navíc platí. Z reprezentantů v Counter-Strike dokonce učinil ryzí profesionály, kteří pobírají plat na úrovni průměrné mzdy v Česku plus samozřejmě podíl z vydělaných prize money.

Tým za to všechno na oplátku vyžaduje dvě věci: výkony a disciplínu. Hráči mají zakázáno kouření i pití alkoholu. Proto prý nehrozí, že by parta mladíků, jejíž věk se pohybuje od 16 do 24 let, pořádala na okraji tisícové vesnice bujaré večírky. Ostatně i reakce místních na projekt jsou zatím veskrze pozitivní.

info Foto Michael Tomeš

Dosud Jakub Jankto vložil do projektu celkem 30 milionů korun. Jak sám říká, jde o osobní investici. „Kdybych to měl udělat čistě pro Sampi, asi bych do toho nešel. Kdyby se ale nedejbože něco stalo a tenhle projekt nevyšel, dům zůstane mně a pořád ho mohu výhodně zpeněžit,“ tvrdí čtyřiadvacetiletý rodák z hlavního města, který v metropoli vlastní také několik bytů nebo restauraci.

Jankto však věří, že k takovému scénáři nedojde. Cíle Sampi jsou totiž velké: stát se tváří esportu v Česku a jedním z nejlepších týmů v Evropě.