Aut přibývá a ulice nejsou nafukovací. Z parkování se tak obzvláště ve velkých městech stává až neřešitelný problém, na kterém už si mnozí vylámali zuby. Architekti ze studia Chybík + Krištof však tvrdí, že znají lepší alternativu k tomu, jak parkujeme dnes.
Jejich nápad spočívá v rotačním nadzemním zakladači, který v sobě dokáže uchovat 12 automobilů, a navíc může nabrat takřka jakoukoliv podobu a dodatečné funkce, podle toho, kde bude impozantní věž umístěna.
Do vertikálního parkování, v němž se zakládají auta nad sebe, vkládají architekti nemalé naděje – mělo by podle nich podstatně změnit podobu měst tak, jak ji známe dnes.
Mají totiž pocit, že o jejich řešení bude zájem. Zejména proto, že takzvaný Ride Parking podle nich sníží obvykle velmi vysokou vstupní investici při budování parkování a nadto ušetří i ve městech tolik potřebný prostor k životu. Co víc, jejich návrh by měl nabídnout i možnost budoucího využití, jestliže se parkoviště na daném místě stane zbytečným.
„Vývoj dopravy v příštích 20 až 50 letech dnes nejde předvídat, nicméně velkokapacitní parkovací domy odlité z betonu tu budou napořád. Představa, že jednou nebudou potřeba, je v takovém případě děsivá,“ říká spolutvůrce projektu Ondřej Chybík.
Právě kvůli tomu, jak jsou dnešní parkovací domy navržené, tedy s nízkými patry a hlubokými dispozicemi bez denního světla, je podle Chybíka takřka nemožné využít je k jinému účelu než k parkování.
Naopak parkovací věže od studia Chybík + Krištof jsou navrženy z lehce demontovatelné a přemístitelné ocelové konstrukce. „Z tohoto důvodu jsou výrazně flexibilnějším řešením,“ dodává architekt Chybík.
Studio se snaží přijít s řešením šitým na míru konkrétní lokalitě – včetně obtížně zastavitelných, malých či dočasných ploch. Ušetřené místo v zástavbě může posloužit jako dětské hřiště nebo kavárna. V centru města se parkovací věž může propojit s obchodem, infopointem nebo zelení. V přírodě může nabídnout úschovu kol, prodej zmrzliny či turistické zázemí.
Velkou výhodou je i to, že si Ride Parking co do vzhledu v ničem nezadá s chameleonem. Dokáže se totiž zcela přizpůsobit okolí a maximálně s ním splynout. Ve městě se tak podoba takového parkování bude odvíjet od tradičních materiálů hrubozrnné omítky, cihly či betonu, na sídlišti na sebe vezme jednoduchou a utilitární podobu, zatímco v přírodě naváže na okolí organickou formou.
Právě „chameleonské chování“ může být výrazným plusem projektu, neboť podle názoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) bývají solitérní stavby obecně problémem a je třeba velmi citlivě volit jejich polohu. „Metropole ale podporuje rozšíření vertikálních parkovišť tam, kde to dává smysl, například u nákupních domů nebo panelových domů,“ říká Marek Vácha, mluvčí IPR.
A dodává: „Město je složitý organismus a každá jeho část má odlišné potřeby, které je nutné respektovat. Vertikální parkování má nesporně mnoho výhod, ale i nevýhod. Jako nevýhodu mohou Pražané vnímat například cenu parkovného, která bývá v podobných parkovištích vyšší.“
Pokud jde o úsporu místa na povrchu, Ride Parking samozřejmě nemůže soupeřit s podzemním parkováním, ale oproti němu je zase až dvakrát levnější a také udržitelnější. A když už pro parkovací věž nebude využití v místě, kde původně vznikla, bude ji možné jednoduše rozebrat a přesunout jinam.
Nahrává tomu i skutečnost, že je možné ji navrhnout tak, aby obsahovala libovolný počet parkovacích jednotek, které bude kdykoliv možné přizpůsobit momentální poptávce.
Nabízí se tak i možnost, že Ride Parking může jednoduše rozšířit počet parkovacích míst tam, kde stávající kapacita nestačí, ale kde už další parkování stavět nejde nebo si to nikdo nepřeje.
I proto je podle architektů systém vhodný do městské zástavby, do blízkosti obchodních center, nemocnic, letišť, nádraží i dalších logistických uzlů. Využít ho lze také v přírodě, u zimních sportovních areálů či jako výstavní výklad pro autosalon.
12. 11. 20204 min
Filip Saiver
redaktor Forbes Česko
Ve Forbesu od ledna 2020, novinářem od roku 1994. Baví jej hledat velké příběhy i tam, kde zdánlivě nejsou. Věří totiž, že velké příběhy jsou všude.