Ján Hladký je akciový analytik společnosti Patria Finance, spadající pod skupinu ČSOB. Specializuje se na americký a západoevropský trh, přičemž pokrývá primárně takzvané blue chips – tituly s vysokou tržní kapitalizací.
V médiích se v poslední době často skloňuje nedostatek čipových komponentů pro automobily, který je tak akutní, že některé automobilky kvůli němu musely zastavit výrobu. Globální dopad na prodeje automobilů by mohl v tomto roce čítat ztrátu až šedesát miliard amerických dolarů.
Světové výrobní kapacity čipů jsou jednoduše plně rezervované na několik měsíců dopředu a pro potřeby automobilek již není místo. Jejich pozice je zhoršena i tím, že jakkoli podíl elektronických komponentů na celkové hodnotě vozidla během posledních let vzrostl, automobilky pořád tvoří jen asi patnáct procent kompletní poptávky po čipech.
To v překladu znamená, že stojí vždy až na konci fronty a jejich objednávky jsou odbavovány jako poslední.
S nedostatkem výrobních kapacit se momentálně potýká celé odvětví čipů neboli polovodičů. Proč tomu tak je?
Přibližně 75 procent veškeré globální produkce je situováno v regionu východní a jihovýchodní Asie. Tchajwanská společnost TSMC je v této chvíli špičkou v oboru a v těsném závěsu ji následuje jihokorejský Samsung s trochu jiným zaměřením.
Spolu s příchodem lockdownů se velká část globální aktivity musela přesunout do digitální sféry, což samozřejmě znamenalo masivní skok v poptávce po čipech: stačí se podívat na vývoj polovodičového indexu Philadelphia Semiconductor Index, sdružujícího hlavní hráče tohoto sektoru obchodované na americkém trhu.
V této chvíli je jeho hodnota o padesát procent výš, než byla před krizí, a o padesát procent by měly tomto roce agregovaně vzrůst i zisky jeho členů. Veškerá poptávka se ale kvůli zmíněné koncentraci výroby nahrnula do náruče několika výrobců, kteří sice chvatně zvedli investice do výroby, nicméně navýšení kapacit pár měsíců zabere.
Přehnaná závislost na jednom nebo dvou špičkových dodavatelích se prostě někdy nevyplácí. Do tohoto libového koktejlu se pak ještě přimíchaly geopolitické třenice mezi USA a Čínou, omezující byznys s čínskými firmami, které by normálně extra poptávku vstřebaly.
A aby toho nebylo málo, kryptoměny jsou opět na historických maximech a jejich těžaři z trhu stahují každou grafickou kartu, která se na něm objeví – tedy další černá díra, kam čipy mizí.
Jak se k tomu může postavit investor hledající expozici na toto odvětví? První, co může udělat, je nakoupit akcie výrobců produkčních linek, ze kterých „sjíždějí“ samotné čipy.
To jsou především nizozemské ASML a americké Applied Materials a Lam Research. Ty jsou první v řadě, kdo pocítí další navýšení investic do výroby. Zároveň jsou to však dost cyklické tituly, což znamená, že investici je lepší rozdělit v čase, abychom netrefili vrchol a na první zisky nečekali zbytečně dlouho.
Druhou linii expozice tvoří samotní výrobci. Paměťové čipy navrhuje a vyrábí americká Micron Technology, zmiňovaný tchajwanský výrobce TSMC je pak obchodován také na přístupnějším americkém trhu.
Koupit se tam dá i jihokorejský Samsung, nicméně ten je jako konglomerát rozkročen do dalších odvětví, a není to tedy čistá polovodičová hra. Pro první dva jmenované také platí výstraha o cykličnosti.
Pokud se jí chce investor vyhnout, je tady třetí linie, kterou představují samotní prodejci finálních produktů. Mezi ně řadíme AMD (grafické karty a procesory), Nvidii (grafické karty) a Intel (procesory).
Tady se předně hraje na dlouhodobé strukturální trendy a cykličnost ustupuje do pozadí, zároveň jsou však tyto tituly valuačně nejvíc napálené, což může některé investory odradit – tedy až na Intel, který má svoje vlastní specifické problémy.
Tímto samozřejmě výčet možných investic rozhodně nekončí, protože odvětví je tak široké, jak je složité, a my jsme si sotva představili jeho největší jména. Šikovní investoři si jen musí rozmyslet, kdy a kudy se do něj nejlépe dostat.
Autor je analytik společnosti Patria Finance.
