skip to main content
Kryptoměny

Bitcoin pálí víc elektřiny než Argentina. Znamená to ekologickou hrozbu?

Popularita kryptoměny bitcoin roste, její cena také – a zároveň i její náročnost na elektrickou energii.

Těžení bitcoinů v současnosti spotřebuje asi 121,36 terawatthodiny ročně, což je čtyřnásobný nárůst oproti roku 2017 a více než roční spotřeba elektrické energie tak velké země, jako je Argentina.

Proč je bitcoin energeticky tolik náročný? Proč jeho spotřeba roste a kam se může jednoho dne dostat? A hrozí kvůli tomu další zásadní zhoršení ekologické situace naší planety?

Abychom dokázali na všechny otázky odpovědět, musíme se na problém podívat zevrubně.

Oteplí bitcoin Zemi?

Reklama

Kdo aspoň někdy v posledních týdnech viděl zprávy, jistě mu neuniklo, že hodnota bitcoinu roste a už překonala 50 tisíc dolarů. Zvyšující se hodnota láká k těžbě bitcoinů stále více lidí a je na ni potřeba stále více zařízení.

Těžaři získávají bitcoiny tak, že dosud nepotvrzené platební transakce, tedy převody bitcoinů z účtu na účet, seskupí do bloku. Jakmile dojde k jeho ověření, získá těžař poplatky z transakcí v rámci posledního bloku a těžařskou odměnu.

Ta se každé čtyři roky zmenšuje o polovinu – v současnosti činí 6,25 bitcoinu za deset minut, neboť tak je nastavený časový limit pro vznik nového bloku. S rostoucím množstvím zájemců se zvyšuje i obtížnost těžení bitcoinů. Využívají se k němu stále propracovanější výpočetní „farmy“, a tím roste i spotřeba elektrické energie.

Je však velmi nepravděpodobné, že by rostla donekonečna. Její cena musí odpovídat odměně za bitcoiny, jinak by se těžení nevyplácelo. Pokud tedy vezmeme, že jeden bitcoin nyní stojí zhruba milion korun, tak těžařům dává smysl pálit elektřinu v maximální ceně 6,25 milionů korun za deset minut.

Cena spotřebované energie musí odpovídat odměně.

Jelikož se každé čtyři roky odměna sníží o polovinu, musela by cena bitcoinů vzrůst za tu dobu dvojnásobně, aby se energetická náročnost zachovala. V tomto ohledu tedy poněkud pokulhává dva roky stará předpověď vědeckého časopisu Nature Climate Change.

Ta uvedla, že užívání bitcoinu způsobilo v roce 2017 vypuštění 69 milionů metrických tun oxidu uhličitého – a varovala, že v roce 2033 mohou emise způsobit oteplení planety o dva stupně Celsia.

Předplatné Forbesu
ACT!
Forbes 6/2021

„To by se ale každý bitcoin musel obchodovat za 160 milionů dolarů,“ upozorňuje Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky Creditas a autor několika knih věnujících se kryptoměnám.

„Případně bychom museli vynalézt super rychlý internet a zvětšit bitcoinové bloky 634krát a muselo by být řádově více transakcí. Komunita se přitom do krve pohádala už u zvětšení bloků na dvojnásobek. Bitcoin bloky nezvětší, ale v předpovědi s tím počítají,“ konstatuje Stroukal.

Jules Chouquet, francouzský výzkumník z University of Orléans, který se věnuje ekologii digitálních služeb, mluví o snížení energetické náročnosti skrze využívání jiných systémů, nevyžadujících tak složité matematické operace.

Reklama

„Existují už návrhy blockchainů a decentralizovaných systémů, které nejsou závislé na těžbě a mohly by být levnější. Ale možná by tím klesla motivace ověřovat transakce a ubylo by uživatelů,“ vysvětluje pro Forbes.

Metoda těžení a velký počet uživatelů, kteří se mu věnují, v sobě zkrátka nese řadu výhod i nevýhod. V očích Stroukala je právě to klíčový faktor, proč se této kryptoměně dá věřit.

„Právě rozsáhlá síť těžařů zajišťuje onu magickou nezměnitelnost čehokoli, co do bitcoinu zapíšete. Proto se to ukládá na tolik míst po celém světě. Proto běží síť nepřetržitě už osm let bez jediného výpadku.“

Rozsáhlá síť těžařů zajišťuje nezměnitelnost čehokoli, co do bitcoinu zapíšete.

S postupně klesajícími odměnami za těžbu se tak Stroukal obává, že pověst bitcoinu utrpí. „Bude pálit málo energie na to, aby byl pořád považovaný za tak nezničitelný jako dnes.“

Klíčem jsou obnovitelné zdroje

To jsou výhledy do budoucna. Ale jaká je tedy situace nyní a co se s ní dá dělat? „Bitcoin není ekologický, už z principu spotřebovává hodně energie,“ míní Jules Chouquet. „Jenže to samé se dá říct i o nejznámějších bankách,“ dodává.

Na spotřebu elektřiny spojenou s používáním bitcoinu se totiž dá nahlížet ze dvou úhlů. Z jedné strany je skutečně vysoká, stačí pár příměrů: roční energetický výdej bitcoinu by stačil na napájení všech elektrických konvic ve Velké Británii na sedmadvacet let, univerzitu v Cambridgi by zvládl pohánět sedm století a jen 30 zemí světa toho za rok spotřebuje více.

Bitcoin je trendy – a proto pod drobnohledem.

Na druhou stranu bitcoin je nyní trendy, proto je pod drobnohledem. Ale jiné finanční systémy také vyžadují mnoho energie. Těžba zlata, tisk bankovek, pohánění digitálních platforem a chod kanceláří. Řada titulků z různých studií, upozorňující na energetickou náročnost bitcoinu, je zavádějící, protože často srovnává neporovnatelné.

Viz třeba příklad ze staršího článku Telegraphu, podle něhož má jedna transakce bitcoinu stejnou uhlíkovou stopu jako 780 650 transakcí kartou Visa. Autoři tohoto tvrzení však dávají vedle sebe dost odlišné systémy: u platby kartou počítají jen elektřinu na provedení samotné transakce, nikoli náklady na chod celého systému, jež jsou významné.

Důležitým faktorem je také to, jaké zdroje elektřiny těžaři bitcoinu využívají. Odpůrci kryptoměny namítají, že většina jich pochází z Číny plné uhelných elektráren a procento elektřiny používané k těžení pocházející z obnovitelných zdrojů skutečně není závratné – podle studie z loňského října jde o 39 procent.

Zároveň však 76 procent těžařů používá obnovitelnou energii alespoň zčásti. Právě masivnější přechod na obnovitelné zdroje je podle expertů jednou z cest, jak učinit těžbu bitcoinu ekologičtější.

Britský poslanec volal po zákazu užívání bitcoinu.

I vzhledem k řadě mýtů, které se kolem těžby točí, však zůstane ekologie bitcoinu i nadále ožehavým tématem. Však také bývalý britský poslanec Nick Boles nedávno volal po tom, aby centrální banky užívání bitcoinu zakázaly.

„Na jednu stranu si myslím, že by vlády měly bitcoin regulovat, ale na druhou se domnívám, že to je zbytečné, protože bitcoin a podobné systémy se snaží uniknout vlivu centralizovaných organizací, jako jsou banky, ale i celé státy,“ domnívá se Chouquet.

„Ruce regulátorů mohou bohužel dokázat prakticky cokoli,“ uvědomuje si Stroukal, ale krajní scénář s úplným zákazem bitcoinu je podle něj nereálný. „Naštěstí bitcoin jako protokol zakázat nejde. Lze ale samozřejmě silně zasáhnout do jeho vývoje,“ shrnuje.

Reklama
Reklama