Když Elon Musk před pár dny jako hostující moderátor populární show Saturday Night Live prozradil, že má Aspergerův syndrom, vyvolalo to pozdvižení. Šéf automobilky Tesla a zakladatel vesmírné společnosti SpaceX přitom není zdaleka jediný extrémně úspěšný člověk s touto lehkou poruchou autistického spektra.
Diagnostikovanou ji má například režisér Tim Burton nebo třeba zpěvačka Susan Boyle. Projevy Aspergerova syndromu vykazoval i umělec Andy Warhol, fyzik Albert Einstein nebo vynálezce Nikola Tesla, podle něhož Elon Musk pojmenoval svou firmu. U historických osobností jde ale pouze o domněnky, jelikož přesná diagnóza v té době ještě neexistovala.
„Aspergerův syndrom se skutečně vyskytuje poměrně často u osob s vysokým intelektem nebo geniálními schopnostmi. Častěji se ale objevuje u lidí, kteří žádné nadprůměrné schopnosti nemají,“ říká psycholožka a metodická ředitelka Národního ústavu pro autismus Kateřina Thorová.
Jde o vrozenou odchylku ve vývoji mozku, která způsobuje problémy v osvojování si sociálních a komunikačních dovedností. To má negativní dopad na fungování mezi lidmi a vytváření vztahů.
„Lidé s Aspergerovým syndromem se pak hůře orientují v sociálních situacích a jednají v nich často nestandardně. Dělá jim obtíže správně vyhodnocovat chování druhých a sami jsou pro ostatní hůře čitelní. V určitých situacích mohou reagovat velmi rigidně či přecitlivěle,“ popisuje Thorová.
Na druhou stranu řada z nich díky tendenci enormně se zaměřit na určitou oblast získá nadprůměrné znalosti. Jiný úhel vnímání a myšlení jim může navíc přinášet i schopnost přicházet s velmi unikátními a kreativními řešeními.
I proto tyto znaky poměrně často vykazují výjimečné osobnosti. „Ultravysoký intelekt či geniální schopnosti svědčí pro určitou odchylku ve vývoji struktury mozku. Ten se vyvíjí v takovém případě obvykle značně nerovnoměrně a odtud je už jen krůček k oslabení v oblastech a spojích, které tvoří takzvaný sociální mozek,“ vysvětluje psycholožka.
Je potřeba dodat, že současně platí, že většina lidí na autistickém spektru „genialitou“ neoplývá. Nezřídka se však bohužel potkávají s tím, že od nich okolí nějaké mimořádné schopnosti očekává, což jejich situaci vůbec nezlehčuje.
Do značné míry se na tom podepisují i populární snímky jako například Rain man, které zobrazují lidi s takzvaným syndromem učence (v anličtině savant syndrom). Jde o vzácně se vyskytující stav, kdy člověk s mentálním postižením zároveň v určitých oblastech vykazuje schopnosti, které dalece překračují normu u běžné populace.
„Syndrom učence je však relativně vzácný. Rain man dokázal ve společnosti otevřít debatu o autismu, která do té doby prakticky neprobíhala. To je naprosto skvělé. Problém je však v tom, že si kvůli němu lidé často myslí, že pokud jste na autistickém spektru, máte automaticky superschopnosti. A tak tomu není,“ řekl pro GQ psychiatr Eric Bender.
Posílám lidi na Mars, jak můžu být normální?
Elon Musk ve svém vystoupení jako některé projevy Aspergerova syndromu zmínil například oční kontakt, excentrické chování, nedostatečnou intonaci, vlastní smysl pro humor nebo výroky, které jiným připadají zvláštní nebo dokonce urážlivé.
„Všem, které jsem kdy urazil, chci říct, že jsem přišel s novou verzí elektroaut a vysílám lidi na Mars ve vesmírné raketě. To jste si mysleli, že budu normální, pohodový chlápek?“ vtipkoval na svůj účet jeden z nejbohatších lidí světa.
Že má lehkou formu autismu, prozradil hned v úvodním monologu. „Moje vystoupení přepisuje historii. Poprvé tento pořad moderuje někdo s Aspergerovým syndromem,“ řekl Musk na úvod Saturday Night Show. Tohle prvenství mu ale ve skutečnosti už nejspíš sebral Dan Aykroyd, komik, herec a scenárista, který show moderoval v 80. letech a veřejně uvedl, že trpí touto lehkou formou autismu.
Možná vás zaujalo, že ve výčtu známých osobností s Aspergerovým syndromem převažují muži. Autismus se totiž skutečně vyskytuje častěji u tohoto pohlaví stejně jako třeba poruchy intelektu nebo poruchy aktivity. Naopak úzkosti či deprese mívají častěji ženy. Proč tomu tak je, se přesně neví, do hry vstupují faktory biologické, psychologické i sociální.
„Hlavní biologický faktor patrně spočívá v rozdílnosti pohlavních chromozomů X a Y. Roli hraje i větší snaha dívek zapadnout do společnosti a nevyčnívat. V současné době udávaný poměr jedna dívka na čtyři chlapce s autismem je tak patrně zkreslený. Nevyčnívající, pasivnější, sociálně konformní a maskující se dívky totiž nejsou diagnostikovány,“ upozorňuje Thorová.
Žít s autismem, byť jeho lehkou formou, bývá náročné. Lidská společnost je založená na kooperaci a být oslabený v komunikaci a vztazích je velký hendikep.
„Stanovit prognózu dítěte s Aspergerovým syndromem je jako řešit matematickou rovnici, v níž máme mnoho neznámých. A u těch známých víme jen přibližné hodnoty. Za první krůček považuji, aby rodina a dítě vědělo, co je důvodem, že vnímá, myslí a chová se jinak než většina jeho vrstevníků,“ říká Thorová.
Důležité je podle ní také, aby se dítě cítilo přijímané, úspěšné a milované i přes mnohé obtíže, se kterými se potýká. „Devastaci psychiky, která autismus, a to i ten mírný, ve vývoji velmi často provází, se dá vhodným přístupem předcházet. Měli bychom také přestat v souvislosti s diagnózu autismu mluvit o nevychovaných dětech, pohodlných rodičích a módní diagnóze a zaměřit se na to, jak tyto osoby podpořit a co nejlépe připravit do života.“
A kdo ví, možná z nich pak bude další Elon Musk.
