Cash
je king – psali jsme loni v září.
Pandemie ale urychlila zásadní změny v převodu hotovosti, kovové mince vystřídaly hygieničtější platby kartou a vedle toho přibývá cashless zón, tedy míst, kde se nedá platit hotovostí.
Mnoho z nás se zkrátka fyzických bankovek nedotklo už několik měsíců. A rekordní množství hotovosti, které jsme v reakci na krizovou situaci a nejistotu nahromadili ve svých peněženkách, dnes paradoxně přijímá čím dál méně obchodníků.
The
king is dead, nabízí se napsat.
Podle České národní banky ale obchodníci, kteří se hlásí výhradně k bezhotovostním platbám, porušují zákon. Jediná instituce v zemi, která má právo vydávat bankovky a mince, při tomhle nařčení vychází ze zákona o oběhu bankovek a mincí. Podle něj je každý až na výjimky „povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení“.
Odmítnout lze jen bankovky a mince, které jsou poškozené, neplatné nebo vypadají jako padělané. Obchodníci nemusí přijmout ani pamětní mince nebo platbu s více než padesáti mincemi najednou.
Případy, kdy prodejci vyžadují platbu kartou a nedávají zákazníkovi možnost jiné volby, centrální banka neuznává a dlouhodobě připomíná, že „občané mají legitimní očekávání, že zákonnými penězi mohou u obchodníků platit“. Pokud se proto s obchodníkem sami nedohodnou jinak, je třeba, aby jim tato možnost zůstala.
K výkladu současných pravidel však jinak přistupuje ministerstvo financí. Podle něj se obchodník může rozhodnout, že bude přijímat jenom karty. Pokud se lidé i přes tuto komplikaci rozhodnou u něj věci koupit, má se za to, že se způsobem platby souhlasí.
Je tedy jen na prodávajícím a kupujícím, jak se při platbě domluví, podle občanského zákoníku navíc věřitel, tedy prodejce, nemůže být nucen přijmout něco, o co při uzavření smlouvy nestál. Třeba právě hotovost.
O tom, který výklad má mít přednost, vedou obě instituce dlouholeté dohady. S tím, jak se problém stále častěji projevuje i v reálném světě, se otázkou začala zabývat i Rada vlády pro lidská práva, kterou začátkem června prošel podnět organizace Iuridicum Remedium.
„Povinnost hotovostní platby přijímat je přitom už teď v zákoně zavedena, nechceme tedy žádnou novou povinnost, jen chceme, aby naplnění této povinnosti bylo vynutitelné,“ vysvětluje právník a výkonný ředitel organizace Jan Vobořil.
Rada vlády pro lidská práva nakonec po ministerstvu financí vyžaduje do poloviny roku 2022 předložit návrh upravující zákon o oběhu bankovek a mincí.
Podle něj tak zřejmě bude obchodníkům za nepřijímání hotovosti hrozit pokuta. Už dnes si zákazník, od kterého prodejce odmítl přijmout fyzické peníze, může stěžovat u České národní banky. Podle mluvčí banky se tak však neděje a žádná sankce za podobné jednání zatím nepadla. A právě to by měl návrh zákona změnit.
Zbytek světa přitom směřuje opačným směrem. Po způsobech, jak zavést čistě digitální měnu se poohlíží většina národních bank, svůj záměr naposled oznámila Bank of England nebo švédská Riksbank, která takzvanou e-korunu přijme už letos.
Již dnes ostatně platí výhradně kartou přes osmdesát procent Švédů, v tomto ohledu se země řadí mezi naprostou špičku Evropy. Do března 2023 už v severském státě hotovostí nezaplatíte vůbec, a Švédsko se tak stane stoprocentně digitální ekonomikou.
Země si od kroku slibuje stimulaci hospodářského růstu. „Usnadnění platby znamená usnadnění spotřeby,“ zní z tamního kabinetu. Podniky i stát tak podle vlády navíc sníží náklady na manipulací a vydávání hotovosti.
České centrální bance, která se hotovosti tak lehce vzdát nechce, může naopak posloužit argumentace riziky hackerských útoků na digitální převody peněz či skutečnost, že především starší skupiny obyvatel si život bez hotovosti nedokážou představit.
Cash je king. A alespoň v Česku nejspíš ještě dlouho bude.
Long live the king!
