Nanotechnologie dnes tvoří globální trh multimiliardové hodnoty. Jeho velká část by přitom dost možná vůbec neexistovala, nebýt několika vědců v Liberci.
Nanotechnologie jsou velká věc. A přitom je to tak malá věc. Rozměry supermoderních technologií, které tenhle obor využívá a vytváří, se počítají na nanometry, což je zhruba tisícina tloušťky lidského vlasu.
Průměr nanovláken je menší než vlnová délka světla. Zato globální nanotechnologický trh nabírá takových rozměrů, že by měl podle odhadů dosáhnout do roku 2027 hodnoty přibližně 127 miliard dolarů.
Přitom by tento masivně akcelerující trend dnes vypadal podstatně jinak, kdyby se v roce 2002 nedostal do rukou pár chlapíkům ze severočeského Liberce jeden nenápadný polymer.
„Měli jsme dost štěstí,“ říká profesor Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci, který stál s technologií Nanospider u zrodu dnešního nanoboomu. To, co na univerzitní půdě s několika kolegy v roce 2002 vyvinul, totiž nebylo nic menšího než technologie první průmyslové výroby nanovláken.
A to vzbudilo ve světě poprask. Do té doby totiž nanovlákna vědci sice uměli vytvořit, o jejich existenci koneckonců lidstvo ví už přes 100 let, ale vyráběla se složitě a v podstatě jen v laboratoři pomocí vstřikování přes úzké jehly. Efektivní průmyslová výroba nebyla – tedy dokud se libereckým vědcům nepodařil husarský kousek.
Jiří Chvojka vede libereckou Katedru netkaných textilií a nanovlákenných materiálů.
