Přichází revoluce v tom, jakým způsobem pracujeme. Mění se pracovní doba, ale i to, jak se posunujeme v kariéře. Ve svém článku o tom píše spolupracovník Forbesu Jacob Morgan. Je autorem několika knih, přednáší po celém světě – a to o jediném tématu: budoucnost práce. Jeho články budete nacházet i na Forbes.cz.
Klasický model práce, jak ho známe, je pryč. To, jakým způsobem pracujeme, se mění a změní revolučním způsobem. Ve své nové knize tomu říkám evoluce zaměstnance. Pochopení těchto změn je zásadní pro management a rozvoj firem.
Zásadní věc, která se mění, je tato: Na rozdíl od minulosti, kdy zaměstnavatelé zaměstnance vnímali jako nevyhnutelný výrobní náklad, jsou dnes to nejcennější, co podniky mají. A tady jsou další klíčové věci, které se v našem pracovním životě mění – anebo se brzy změní.
Maximální flexibilita práce
Tedy možnost pracovat kdykoli a odkudkoli. Už nezáleží na tom, kolik hodin si zaměstnanci v práci odsedí, ale co vyprodukují. Není potřeba, aby dojížděli někam do kanceláře nebo pracovali každý den od devíti do pěti. Tímto směrem se jasně ubírá řada firem, např. Unilever, který nabídl svým 175 000 zaměstnancům z celého světa program, jenž sám nazývá „agile work“. Dalšími společnostmi, které jdou touto cestou, jsou Aetna či American Express. V budoucnu to bude běžné.
Vlastní počítač
Telefonům a počítačům, jejichž použití musí firmy schválit, už definitivně odzvonilo. Je to vidět s nastupujícím trendem BYOD (Bring your own device – přineste si svá vlastní zařízení). Bude to přesně naopak než dosud: zaměstnanci budou moci pracovní úkoly plnit na jakémkoli zařízení, které si vyberou. Takto to funguje například ve Fordu, IBM nebo Intelu, kteří razí tuto cestu.
Dobu „šplhání vzhůru“ střídá éra „práce na přání“
Když nastoupíte do nějaké firmy, obvykle začínáte na dně kariérního žebříčku. Jinými slovy, začnete jako obchodní koordinátor, potom se dostanete na pozici obchodního manažera, vypracujete se na hlavního obchodního manažera, pak je z vás ředitel obchodního oddělení a tak dále. Musíte šplhat po pracovním žebříčku několik let a doufat, že jednoho krásného dne dosáhnete své vysněné pozice. Ale ve světě byznysu založeného na živnostnících, takzvaných kolaboračních platformách (to jsoutakové ty virtuální úložiště, kam vidí každý a každý může udělat svůj update, třeba Google Docs) a nových přístupech k řízení firem si dnes zaměstnanci sami určují svou kariérní cestu a způsob práce. Společnosti, jako je Deloitte, nabízejí tzv. program výběru kariéry. Díky němu si mohou jeho zaměstnanci dvakrát za rok rozmyslet, co vlastně chtějí dělat. Mohou tedy nejen šplhat nahoru, ale udělat i krok stranou nebo si můžou vybrat, kolik času budou trávit na cestách. Jiné firmy, jako je Valve nebo Treehouse, dávají zaměstnancům možnost vybrat si projekty, na nichž budou pracovat nebo s kým budou pracovat!
Dělte se jako bratr s bratrem
Dříve zaměstnanci sbírali informace a schraňovali si je pro sebe. Nikdo je nenutil, aby si znalosti předávali, neexistoval žádný postup, jak je sdílet. Informace jsou ale cenné, a pokud si je pracovníci syslí pro sebe, jsou ve výhodě. Doposud nemuseli nic sdílet ani myslet kreativně. Jejich úkolem bylo se jen ukázat v práci a splnit, co měli zadáno, to bylo vše! V budoucnu to bude přesně naopak. Kolaborační platformy (jako Google Docs) usnadnily zaměstnancům, aby informace sdíleli, a firmy se to snaží podporovat. Společnosti přestávají jako hlavní komunikační prostředek používat email a odsouvají ho na vedlejší kolej.
Díky tomu může prakticky kterýkoli zaměstnanec přijít s nápadem, z něhož se vyklube nový produkt, služba nebo nějaká výhoda. Mezi těmito společnostmi, které přestávají informace shromažďovat a motivují své zaměstnance ke sdílení, je Shell se svým programem GameChanger nebo Whirlpool s programem “Winning Workplace”.
Z nuly lídrem
Jak už jsem zmiňoval, zaměstnanci byli dříve vnímáni spíš jako postradatelná přítěž a ve firmách neměli žádné slovo. I tady však budou hrát ony kolaborační technologie typu Google Docs zásadní roli. Díky nim se totiž může stát lídrem kdokoli, stačí jen sdílet nápady, myšlenky, koncepce atd. Kdokoli, kdo zaujme obsahem, který se ve firmě sdílí a šíří, se tak může okamžitě vyšvihnout do čela; To se dřív nestávalo, aspoň ne v takovém měřítku, v jakém to dnes umožňují kolaborační platformy. Podívejte se, kolik lidí se stalo lídry díky sociálním sítím jako Twitter, Instagram, nebo Facebook! Teď přichází chvíle, kdy se to samé bude dít i ve firmách.
Vědět versus umět
Znalosti dnes nejsou ničím jiným než komoditou. Abyste byli nejchytřejší ze všech, stačí vytáhnout z kapsy telefon a máte odpověď na všechny otázky světa. Jinými slovy přestává být důležité, co zaměstnanec zná, ale spíš záleží na tom, jestli se umí učit novým věcem a aplikovat tyto poznatky na nové situace a scénáře, které nastanou. Zkrátka jestli ví, jak se učit a jestli se umí neustále přizpůsobovat. To bude mnohem důležitější a hodnotnější než „znalosti“.
Učitelem a žákem v jedné osobě
Pokud se dnes chcete něco naučit, zapíšete se ve většině firem do kurzu, který absolvujete za několik dní nebo týdnů. Do budoucna (zase díky různým kolaboračním platformám ve stylu Google Docs) bude stačit, když kterýkoli zaměstnanec vezme do ruky telefon a k čemukoli jednoduše nahraje krátkou instrukci, od nastavení modemu až po programování v Excelu. Zkrátka díky propojování zaměstnanců se lidi učí od sebe navzájem, což dřív vůbec nebylo možné. Díky stránkám, jako jsou Udemy, Coursera či Khan Academy, se můžeme učit cokoli, co chceme, a učit ostatní to, k čemu jsme nadaní a můžeme druhým nabídnout.
Přeložila Ivana Hrubá ze společnosti Belisha Beacon, Mastering Languages, která se zaměřuje na odborné jazykové vzdělání pro právníky, překladatele a tlumočníky.
