Kde se ve čtrnáctiletém klukovi vezme nápad, vůle a odvaha rozjet byznys, který mu už rok před dosažením plnoletosti přinese první milion? Patrik Jokl, tehdejší žák sedmé třídy a dnes 25letý podnikatel, odpovídá lakonicky: „Když mi rodiče koupili první notebook na splátky, zatoužil jsem si vydělat peníze sám.“ Jeho firma vyrostla na opravách a přeprodeji použitého zboží,
teď šplhá k půlmilardovému obratu.
Zatímco se jeho spolužáci častovali pubertálními hláškami, Patrik o školních přestávkách objevoval eBay a na něm led žárovky a led osvětlení. „To byl hit,“ usmívá se při vzpomínkách na pionýrské začátky pozdějšího fenoménu – dropshipingu.
„Na nákup zboží jsem neměl peníze. Nejprve jsem ledky vystavil na Aukru a když mi lidi zaplatili, objednal jsem zboží přes eBay. Doma jsem ho přebalil a poslal zákazníkovi,“ vysvětluje, jak si přeprodáváním vydělal první kapitál.
Podnikatelský punk v paneláku
V distribučním řetězci se zorientoval překvapivě rychle. Bylo mu 15 let, když dal nejznámější americké internetové aukční síni vale a zboží začal objednávat přímo od čínských výrobců, byť zatím jen po krabicích. Těšil se z vyšší marže, peněžní toky však příliš neřešil.
„Byl to punk,“ přiznává. „O účetnictví jsem nic nevěděl. Netušil jsem, že existuje živnostenský list, termíny jako cash flow, náklady, tržby či výnosy“.
Plynulost objednávek nenarušily ani školní výlety, při nichž zaskočila maminka, která zboží balila po nocích a zrána odvážela na poštu. Mladý podnikatel je matce Emílii za podporu dodnes vděčný, mimochodem jeden ze svých současných e-shopů pojmenoval po ní.
Rozjetý punk byznys na chvíli přerušil až nevrlý zákazník. „Jednoho dne mi volal zákazník, já jsem telefon zvedl ve škole. Pak si stěžoval, že mu telefon zvedlo nějaké děcko a Aukro mi zablokovalo účet.“ Jednal rychle. Přemluvil maminku, aby si založila živnost a sám požádal o zplnoletnění.
To už se blížila příležitost, která definitivně převrátila jeho podnikání na core byznys s vratkovým zbožím a spolupráci s největšími e-shopy a obchodními řetězci Česka i Evropy.
Odvážný risk s použitým zbožím
Patrik Jokl přitom tuhle šanci původně odmítal. Měl tehdy dodavatele v Evropě, od kterého nakupoval adaptéry k led páskům, a ten mu neustále nabízel repasované čtečky knih. „Jenže já jsem tomu nerozuměl a přišlo mi divné prodávat použitou věc. Říkal jsem si, proč by to někdo koupil.
Jednu čtečku mi nakonec poslal zadarmo, ať si to vyzkouším,“ popisuje nabídku, která akcelerovala přerod z kluka prodávajícího zboží po kusech v seriózního podnikatele řešícího logistiku, sklady, první zaměstnance i servisní oddělení.
První čtečku totiž prodal tentýž večer a s ní i dalších deset. Rozhodl se zariskovat a na další čtečky padly všechny úspory. Vyšlo to, prodal je za několik dní. „Začal jsem byznysu s použitým, vratkovým, rozbaleným nebo i poškozeným zbožím věřit,“ vzpomíná na jeden z největších zlomů na cestě k vlastní firmě.
„Objednal jsem větší množství použitého zboží z výstav. Bydleli jsme s rodiči a bratry v panelákovém bytě a najednou k nám přijel kamion s 25 paletami televizí a audiotechniky. Vynášeli jsme vše do čtvrtého patra bez výtahu až do noci. Rodina mě proklínala. Televize byly i v koupelně.“
V 17 letech se rozhodl najmout brigádníky a pronajmout první sklad. Jeho důvěru v byznys s použitým zbožím definitivně potvrdila další nabídka z Německa na 12 tisíc tabletů s vadnými USB konektory. Čerstvě plnoletý podnikatel požádal o první úvěr ve výši pár set tisíc korun a znovu zariskoval. „Musel jsem rychle pronajmout větší sklady, vybudovat
poměrně velký servis, najmout lidi, nakoupit zařízení.“
Bezedná díra na trhu
Znovu to klaplo a z Patrika Jokla se na rok stal top prodejce elektroniky na Aukru s péčí tří account manažerů. Přesto se rozhodl „osamostatnit“, zaměřit se na B2B byznys, založit firmu Iprice Recare a postavit vlastní e-shop.
„Zjistil jsem, že ani velké e-shopy a obchodní řetězce neumí řešit vrácené zboží, nevědí, co s ním mají dělat. Nejsem extra ekolog, ale přišlo mi líto, že se de facto nové nebo lehce použité produkty vyhazují, likvidují nebo pálí,“ vysvětluje cestu k partnerství s největšími hráči v on-line byznysu v Česku i Evropě. Ve vratkovém byznysu objevil bezednou díru na trhu. Teď na něj má Iprice Recare minimálně v Česku a na Slovensku de facto monopol.
V principu jde vždy o vrácené zboží, neprodané sezónní zboží, s poškozenými obaly, nové, ale i částečně nefunkční věci. Ročně Joklova firma zpracuje 25 tisíc velkých spotřebičů, jako jsou ledničky pračky nebo myčky, přes 2 miliony kusů elektroniky a 10 milionů kusů oblečení, které stovky kamionů sváží od prodejců z celé Evropy do Zlína.
„Zboží přetřídíme, pečlivě překontrolujeme týmem specializovaných pracovníků, vyzkoušíme všechny funkce, vyčistíme, případně opravíme a dodáváme ho zpátky na trh v outletové verzi. Se spoustou firem máme podepsanou smlouvu o brand protection, že nesmíme zboží prodávat v Evropě, abychom nekanibalizovali jejich prodeje.
Proto jsou našimi častými zákazníky Rusko, Ukrajina, Dubaj a podstatný objem zboží expedujeme do Afriky, prodáváme i do Konga,“ popisuje dnes o 11 let starší Patrik, kterého těší, že alespoň částečně ulevuje životnímu prostředí.
Ze Zlína míří k miliardovým tržbám
„Po letech sbírání zkušeností a tvrdé práce jsme si před pár týdny připsali další úspěch,“ pochvaluje si Jokl, jehož firma Iprice Recare se stala exkluzivním partnerem Amazonu na zpracování vráceného zboží v Česku.
„Naposílají nám zboží, my ho zkontrolujeme a dál ho prodáváme našim obchodním partnerům, firmám, menším obchodníkům či bazaristům.
Spousta konkurenčních firem podvádí tím, že zboží vytřídí a ty dražší, hezké věci prodávají na svých e-shopech. Do oběhu dají jen to rozbité, nefunkční, či poškozené, tyto palety následně označují, jako netříděné, což samozřejmě není pravda. Takhle se my nechováme.“
Stejné služby poskytuje pro největší evropské e-shopy i tři velké evropské obchodní řetězce. „Například pro velké supermarkety třídíme zboží z filiálek, rozdělujeme ho na palety, na kategorie a pak jim to posíláme zpátky. Díky tomu je možné uvést část zboží zpět do prodeje. Pro jiné vyřizujeme kompletní reklamační proces,“ přibližuje mladý šéf.
Ve skladech s kapacitou 15 tisíc palet točí zboží v hodnotě 100 milionů. Kromě aut a industriálních strojů vrací do oběhu veškerý sortiment. To vše firma zvládá ze Zlína, v 50 lidech. Letos Patrik Jokl očekává obrat přes 350 milionů korun, což je téměř dvojnásobek proti minulému roku. „Do 5 let se chceme dostat na miliardu,“ netají se velkými ambicemi.
Před dvěma lety se rozhodl zužitkovat znalosti z vratkového byznysu po svém. Ve Zlíně dva roky vyvíjeli, navrhovali, designovali a nedávno přivedli na trh vlastní značku elektrospotřebičů Patricca. „Čerpali jsme ze znalostí z reverzní logistiky, věděli jsme, jaké zboží se vrací, proč se vrací a co je vadné,“ vysvětluje, proč mu u spotřebičů záleželo nejen na kvalitě, ale i na opravitelnosti a dostupnosti náhradních dílů.
Spotřebičů má v portfoliu prozatím pět. Mezi nimi vyčnívá multifunkční kuchyňský robot, který prý v prodejích aktuálně dotahuje nejznámější značky na trhu. „Nabízíme neskutečný poměr kvality i ceny, za poloviční cenu oproti konkurenci,“ chlubí se Patrik Jokl.
Úspěch vlastní značky ho popohání v dalších ambiciózních plánech. „Do konce letošního roku rozšíříme portfolio o další tři výrobky a už příští rok se chceme pokusit přesunout výrobu do Evropy. Část týkající se kuchyňských robotů dokonce do Česka.“ Dlouhodobá meta je obsadit stabilní pozici mezi top pěti značkami domácích spotřebičů na tuzemském trhu.
Nedávno se mladý podnikatel vrhnul i do neprozkoumaných vod prodeje nového zboží, nádobí a malých spotřebičů. Vzniklo to de facto náhodou. „Oslovila nás značka Royalty Line, zdali nechceme prodávat jejich sortiment. Zpočátku jsme se bránili, nebyl to náš byznys.
Nakonec jsme to zkusili a během několika měsíců jsme měli mnohonásobně vyšší prodeje než oficiální distributor značky za celý předchozí rok.“ Patrik Jokl tak získal výhradní distribuci a během několika měsíců se přidaly další značky. Dnes e–shop EmaHome pojmenovaný po mamince roste o stovky procent, vstoupil na Slovensko a plánuje expandovat.
„Tento rok jsme získali výhradní distribuci Bergner, MasterPro a United Colors of Benetton Home a už příští rok plánujeme otevírat po Česku kamenné prodejny s produkty do domácnosti,“ líčí s nadšením zlínský podnikatel.
A těch 25 palet zboží v jejich panelákové bytě kdysi je dnes pro Emílii už jen výborná historka, kterou vypráví s patřičnou hrdostí na to, co syn dokázal.
