To nejlepší v člověku se nachází uvnitř. Neplatí-li to vždy, pak určitě v okamžiku, kdy mu do hrdla i duše vláčně steče doušek Old Well z jihočeské palírny Svach. V tu chvíli v sobě má dotyčný patrně nejlepší současnou českou whisky.
Studna leží v horní části areálu a skrz kovovou mříž, jíž je přiklopena, vane z jejích hlubin dech staletí. Klidný a pomalý dech, jehož starosvětský rytmus si podmaní okolí; prostoupí zdejší prostor, jako prostoupí sůl oceán, a všichni v něm se mu pokorně přizpůsobí.
Čas na Svachovce nespěchá. Spěch je tam na škodu a trpělivost ceněnou a vlastně i nutnou vlastností. „Bylo těžké tři roky vydržet,“ přiznává Lukáš Andrlík poté, co pár metrů od studny sestoupil po poctivých schodech do kamenného sklepení.
Než do něj vešel, upozornil, aby si každý dal ve snížených dveřích pozor na hlavu, kvůli mohutné postavě však musel být nejopatrnější on sám. Následně jej ze všech stran obklopily dubové sudy a z nich se linoucí vůně.
