Evropská unie se rozhodla kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zmrazit i majetek ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle dostupných odhadů Putin patří mezi nejbohatší lidi na světě, ovšem přesný rozsah jeho majetku je stále předmětem polemik, uvádí v analýze časopis Fortune.
Podle oficiálních údajů z Kremlu má ruský prezident plat 140 tisíc dolarů ročně (přes tři miliony korun), vlastní tři auta, přívěs a byt o velikosti 74 metrů čtverečních. Také používá druhý byt v Moskvě o dvojnásobné ploše. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno podotkl, že ruští státní činitelé mají zakázáno mít účty v zahraničních bankách.
Členové Putinova nejbližšího okolí jsou ovšem extrémně majetní, což naznačuje, že prezident je bohatší, než Kreml přiznává. Kauzy jako Panama či Pandora Papers, které přinesly informace o lidech ukrývajících peníze v offshorových daňových rájích, odhalily, že ruští jednotlivci s úzkými vazbami na Putina nashromáždili jmění dosahující stovek milionů dolarů.
Existuje jen málo odhadů o skutečné velikosti Putinova jmění, ovšem ty, které jsou k dispozici, řadí prezidenta mezi nejbohatší lidi planety. Ruský politický analytik a Putinův kritik Stanislav Belkovsky v roce 2012 pro The Bureau od Investigative Journalism odhadl, že Putinův majetek dosahuje 70 miliard dolarů. Opíral se o tvrzení, že ruský prezident vlastní podíl v ropných a plynárenských společnostech Gazprom a Surgutněftěgaz.
Anders Aslund, švédský ekonom a autor knihy o proměně Ruska v „kleptokracii“, přišel s ještě vyšším odhadem. Putin podle něj disponuje majetkem v celkové hodnotě mezi 100 a 150 miliardami dolarů. Aslund se k těmto číslům dobral na základě údajů o bohatství Putinových důvěrníků. Každý z přátel ruského prezidenta podle něj pro Putina drží 500 milionů až dvě miliardy.
Možná nejextrémnější odhad zazněl od finančníka a dalšího Putinova kritika Billa Browdera, který v roce 2017 v americkém Senátu vypověděl, že ruského prezidenta považuje za jednoho z nejbohatších lidí na světě. Součet jeho aktiv prý mohl dosahovat až 200 miliard dolarů. To by znamenalo, že Putin je bohatší než Jeff Bezos i Bill Gates.
Jiní pozorovatelé vyjadřují názor, že snaha dobrat se nějakému konkrétnímu číslu je bezpředmětná, a to kvůli míře Putinovy kontroly nad ruskou ekonomikou. Ruský miliardář žijící v zahraničí Sergej Pugačov například v roce 2015 situaci popsal takto: „Vše, co je součástí území Ruské federace, považuje Putin za své… Žádné pokusy vyčíslit jeho jmění neuspějí.“
Tak či tak není jasné, jak efektivní osobní sankce jsou, pokud jde o zmrazení financí jednotlivců a změny jejich chování. Sankce cílené na ruské elity „mohou být jen marginálně účinné, jestliže tito lidé s ruskými zdroji zacházejí jako s vlastní pokladničkou,“ napsali Edward Fishman z Atlantické rady a Chris Miller z Tuftsovy univerzity v komentáři pro web Politico.
Ruské elity by mohly díky pozicím v čele velkých podniků nadále profitovat z ekonomických aktivit i v situaci, kdy mají zakázaný přístup k osobním účtům na Západě.
Evropská unie, Británie či Spojené státy po ruském útoku na Ukrajinu oznámily postihy různých osobností s vazbami na ruskou vládu, po sankcích proti ruskému prezidentovi ale ihned nesáhly. Některé země možná chtěly Putina ušetřit v zájmu zachování možnosti diplomatických styků. Západní vlády také mohou chtít sankce zavádět po krůčcích, spíše než všechny najednou, ve snaze lépe reagovat na změny situace na Ukrajině.
Terčem sankcí jsou v dnešní době i někteří další světoví lídři. Platí to v případě vůdce barmské junty Min Aun Hlaina a venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, kteří jsou už více let na sankčních seznamech USA. V roce 2020 Washington uvalil sankce na šéfku vlády v Hongkongu Carrie Lamovou, která poté podle svých slov musela začít doma uchovávat „hromady bankovek“.
Co se týče Putina, ten už možná učinil kroky s cílem ochránit svůj majetek. Německá média 7. února informovala, že „superjachta“ Graceful, která údajně ruskému prezidentovi patří, rychle odplula z Hamburku před dokončením naplánované renovace.
