Dalo by se s nadsázkou konstatovat, že nad naší planetou je v posledních dnech rušno. Ve čtvrtek společnost Blue Origin vyslala pět vesmírných turistů na desetiminutový suborbitální výlet raketou New Shepard. O den dříve, ve středu ráno našeho času, se z daleko delšího „výletu“ vrátili dlouhodobí obyvatelé Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Byli jimi americký astronaut Mark Vande Hei a ruský kosmonaut Pjotr Dubrov. Společně strávili na stanici celých 355 dní, čímž překonali dosavadní rekord astronauta Scotta Kellyho, který se z 340 dní dlouhé mise vrátil v roce 2016. Absolutním rekordmanem zůstává Valerij Poljakov, který v letech 1994–1995 strávil nepřetržitě 437 dní na kosmické stanici Mir.
Společně s dvojicí Vande Hei – Dubrov se v lodi Sojuz vrátil i kosmonaut Anton Škaplerov, který na ISS strávil půl roku. Vande Hei svůj návrat na Zemi po necelém roce ve vesmíru komentoval jako hořkosladký: manželce údajně slíbil, že byl v kosmu naposledy, a tak pro něj touto misí jeho vesmírná kariéra končí.
Dlouhodobý pobyt Scotta Kellyho z roku 2016 byl v oboru přelomový. NASA tehdy ostře sledovala Scotta i jeho jednovaječné dvojče Marka, rovněž astronauta, který během bratrova pobytu podstupoval na Zemi různá zdravotní vyšetření. Účelem bylo porovnat jeho výsledky s těmi Scottovými proto, abychom se dozvěděli více o změnách, kterých se na lidském těle dlouhodobý pobyt ve vesmíru dopouští.
Například stav beztíže ochabuje lidské svalstvo a kostru, uvyklé pozemské gravitaci. I proto se na ISS nachází speciální posilovna, ve které si každý její obyvatel musí odcvičit své dle připraveného plánu.
Když se Scott Kelly po 340 dnech vrátil, byl údajně až o pět centimetrů vyšší – zemská gravitace přirozeně „táhne“ naše obratle k zemi, zatímco ve vesmíru na kosti žádná vnější síla nepůsobí. Beztížný stav ale není jediná výzva, se kterou se vesmírní výletníci potýkají. Do jejich těl pronikají částice kosmického záření i přesto, že je stanice od těchto vlivů částečně stíněna.
Kosmické záření je jedním z problémů zhruba sedmiměsíční cesty na Mars, během které by byla posádka vystavena extrémním podmínkám mimo ochranný obal zemského magnetického pole. Právě potenciální marsovská mise je jedním z důvodů, proč astronauti dlouhé pobyty na ISS podstupují.
Co obyvatelům během tak dlouhých pobytů ve vesmíru chybí nejvíce? Kromě jejich blízkých je to prý sprcha. Na stanici pochopitelně není vody nazbyt. Díky propracovanému filtračnímu systému je proto jako pitná voda do oběhu vracena i moč astronautů. Údajně se vesmírnou stanicí nelinou zrovna příjemné vůně.
Žádný luxus, říkáte si? Výhled na matičku Zemi z proslulé pozorovací kopule tyto nedostatky jistě nahrazuje. O tom jsou nejspíš přesvědčeni i Larry Conor, Eytan Stibbe a Mark Pathy – tři podnikatelé a filantropové, kteří společně s bývalým astronautem a velitelem mise Michaelem Lopézem-Alegríou příští středu odstartují na desetidenní pobyt na ISS.
Půjde o první turistický let k ISS ve vesmírné lodi Dragon od společnosti SpaceX. Za účast na misi Axiom 1 zaplatil každý ze tří mužů údajných 55 milionů dolarů a společnost Axiom Space od začátku plánování mise prohlašuje, že se nejedná čistě o turistický let. Turisté navážou ze stanice vědeckou spolupráci s několika startupy, univerzitami i nemocnicemi.
Rozhodně nepůjde o první turistickou návštěvu ISS. Už loni na stanici strávil dva týdny japonský miliardář Júsaku Maezawa podnikající v módě. V říjnu pak spolu s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem odletěli herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko, aby pořídili záběry do filmu, odehrávajícího se ve vesmíru.
Letos se v druhé polovině dubna dočkáme ještě dalšího startu vesmírné lodi Dragon směrem k Mezinárodní vesmírné stanici.
Mise Crew-4 je čtyřčlennou půlroční expedicí a její členkou bude italská astronautka Evropské vesmírné agentury Samantha Cristoforettiová, kterou proslavil její předchozí pobyt na stanici.
