Vloni v září se miliardář a pilot Jared Isaacman zapsal do historie. V rámci třídenní mise Inspiration4 tvořil spolu s dalšími třemi pasažéry vůbec první soukromou posádku složenou výhradně z amatérských astronautů, která se kdy vydala na oběžnou dráhu Země.
Po loňském úspěchu se zakladatel společnosti Shift4 Payments chystá do kosmu znovu. Ve spolupráci se SpaceX ho čeká série až tří letů v rámci programu Polaris. Alespoň první z nich chce stihnout ještě letos – a slibuje, že to opět bude stát za to.
Další milníky slibuje i Polaris, který v příštích letech vyvrcholí pilotovaným letem nové kosmické lodi Starship. První část programu, pojmenovaná Polaris Dawn, má odstartovat letos na podzim nebo začátkem zimy. Raketa Falcon 9 při ní vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Dragon se čtyřčlennou posádkou.
Vedle velitele Isaacmana se letu zúčastní tři zaměstnanci SpaceX: zkušený pilot Scott „Kidd“ Poteet, vedoucí výcviku astronautů Sarah Gillis a inženýrka Anna Menon, která má na starost komunikaci posádky s operačním střediskem.
Nepůjde zdaleka jen o turistiku nebo miliardářskou kratochvíli. Mise má hned několik výzkumných cílů a jedním z nich je vůbec první výstup do volného kosmu v rámci soukromého letu. SpaceX za tímto účelem vyvíjí speciální skafandry, které budou astronauti používat.
Kdo konkrétně se ale do prostoru mimo kosmickou loď vydá, je zatím ve hvězdách. Isaacman během pondělního setkání s novináři uvedl, že rozhodnutí padne až poté, co všichni čtyři členové absolvují výcvik, který jim pomůže určit, kdo z nich je nejvhodnějším kandidátem.
Dále proběhne testování komunikačního systému Starlink, tvořeného v tuhle chvíli více jak 1800 družicemi na operačních drahách (stovky dalších jsou na cestě). Starlink poskytuje internetové a datové služby na zemském povrchu, ale počítá se s jeho využitím i pro komunikaci v kosmu, například při cestách na Měsíc a na Mars.
Posledním úkolem bude výzkum vlivu kosmických letů na lidské zdraví. Loď se totiž dostane dál než jakákoli jiná pilotovaná mise od dob programu Apollo.
Tehdejším letům na Měsíc pochopitelně konkurovat nemůže, pravděpodobně se však dostane výš než mise Gemini 11, která v roce 1966 doletěla do výšky 1369 kilometrů a dodnes drží rekord v největší vzdálenosti od Země v rámci orbitálních letů s posádkou.
Astronauti tudíž proletí takzvanými Van Allenovými radiačními pásy a bude možné zkoumat dopady kosmického záření na jejich zdraví. Ve spolupráci s několika americkými univerzitami a vědeckými ústavy proběhnou i další medicínské výzkumy, které se budou zabývat třeba vlivem dekomprese na lidské tělo nebo adaptací zraku v kosmickém prostředí.
„Program
Polaris je důležitým krokem v dalším rozvoji poznávání
vesmíru a zároveň pomůže řešit problémy tady na Zemi použitím
inovativních technologií,“ upozornil Jared Isaacman.
V souvislosti s technickou vyspělostí mise i plánovaných experimentů připomněl, jak daleko se už soukromá kosmonautika dostala. „Myslím, že by to mělo všem otevřít oči a ukázat, čeho lze dosáhnout pomocí soukromého financování a co to do budoucna znamená pro komerční výzkumné lety do vesmíru.“
Na financování projektu se podílí Iasacman i Muskova společnost SpaceX. Obě strany si ale nechávají pro sebe, jak velkou část a v jaké celkové výši kdo z nich platí. Zároveň nelze pominout částky, které i do soukromého kosmického sektoru putují z veřejných zdrojů – odhaduje se, že od roku 2000 přispěli američtí daňoví poplatníci komerčním firmám přes sedm miliard dolarů.
