Ken Griffin zamyšleně hledí z okna v desátém patře kancelářské budovy na Manhattanu, jednoho ze tří newyorských sídel jeho 47miliardového hedgeového fondu Citadel. Je začátek března, postup Vladimira Putina ve válečném tažení na Ukrajině se zasekl a ruský prezident zrovna vynáší neurčité hrozby ohledně nukleárního útoku.
V Griffinově výhledu se žádný nukleární mrak zatím neobjevil, ale ta možnost finančníka silně znepokojuje. „Vyrostl jsem v době, kdy byly výhrůžky vzájemnou destrukcí na denním pořádku,“ říká třiapadesátiletý Griffin. „Slýchali jsme: ,Zalezte pod stůl a připravte se na jaderný výbuch.‘ Že je ta doba znovu tady, je hrozný krok zpět.“
Index S&P 500 klesl za poslední rok o dvanáct procent. Evropské burzy a index Nasdaq spadly téměř o osmnáct procent. Ceny ropy letí vzhůru. Záplava špatných zpráv přichází po velmi úspěšném roce, kdy společnost Citadel vyrostla o 26 procent a Griffinův osobní majetek se rozrostl o 2,5 miliardy dolarů.
V současnosti má jeho jmění hodnotu 27,2 miliardy dolarů, ale Griffin má na starosti jiné věci než počítat své dolary. „Pokračování téhle katastrofy na Ukrajině je obrovská nevynucená chyba lidstva,“ říká. Při zpětném pohledu to možná pro Ukrajinu nebyl zas tak skvělý nápad, poslechnout v devadesátých letech doporučení Spojených států a vrátit své nukleární zbraně po rozpadu Sovětského svazu Rusku.
S tím, jak se země NATO probudily tváří v tvář ruské hrozbě, Griffin poznamenává, že jsou tu odvětví, která na situaci jednoznačně vydělávají, jako jsou obrana nebo energetika – akcie firem obou oborů jdou od vypuknutí konfliktu strmě vzhůru. To je však krátkodobý pohled na věc. V delším časovém období vidí Griffin na obzoru spíše černá mračna.
Předpovídá, že závažnost a charakter sankcí, které Západ uvalil na Rusko, budou mít dlouhotrvající dopad na globální finanční systém, který je postaven na dolaru. Bezprecedentní rozhodnutí Západu odstřihnout Rusko od kapitálových trhů dělá z dolaru bojový nástroj, říká Griffin. A následky budou vážné, jelikož Rusko, Čína a další země v podstatě nevidí jinou možnost než diverzifikovat, aby se závislosti na americké měně zbavily.
Dedolarizace obchodního bloku Čína–Rusko–Írán–Brazílie by mohla snadno vést až k vyloučení amerických firem a investorů z těchto rychle rostoucích trhů. „Položili jsme základy pro konec americké éry technologické nadřazenosti?“ ptá se finančník. Poslouchat Griffina se vyplatí. Dokáže vidět věci v širokých souvislostech a na Wall Street se mu vyrovná málokdo.
Za posledních 31 let měl pouhé dva špatné roky, svým investorům přináší ročně v průměru devatenáctiprocentní růst. Klíčem k jeho úspěchům je podrobné sledování makroekonomických trendů a jeho jedinečná pozice v newyorském centru světového finančního systému. Citadel Securities, Griffinova druhá firma, je jedním z největších tvůrců trhu v Americe.
Pokud jde o akcie, na firmu připadá více než čtvrtina všech obchodů v USA, čtyřicet procent individuálních obchodů a více než třicet procent celkového objemu akciových opcí. Griffin zaměstnává chytré matematiky a vědce, kteří využívají nejnovější technologie – prediktivní analýzy, strojové učení a umělou inteligenci – a analyzují ohromné množství dat v reálném čase.
Výsledkem je, že Citadel Securities úspěšně expanduje na nové trhy a roste rychleji než Griffinův hedgeový fond. A ačkoli má na každém obchodovaném podílu zisk pouhých pár drobných, dokázala společnost Citadel Securities v roce 2021 dosáhnout na příjmy ve výši sedmi miliard dolarů. Griffin se také poprvé uvolil podělit se o vlastnictví svého impéria s outsidery a prodal podíl ve výši pěti procent dvěma kapitálovým společnostem, firmě Sequoia a společnosti Paradigm.
