Kvantové počítače, výroba energie z půdy či takzvaný task mining. Do startupů se zaměřením, kterému běžní investoři příliš nerozumějíí a kolikrát ani nechtějí, posílá trojice z deeptechového fondu Tensor Ventures stamiliony korun. A jde jí to natolik, že už vyhlíží první jednorožce a peníze jí ochotně svěřují i lidé z vrchní pater Forbes žebříčku nejbohatších Čechů.
„Technologie nás neuvěřitelně baví. Čím víc deeptech, tím lepší,“ hlásí nadšeně Martin Drdúl, který spolu s Romanem Smolou a Petrem Ulvrem fond založili a řídí.
Výrazem deeptech má na mysli oblast startupů, které vyžadují mnohem více porozumění, citu, flexibility a času na růst, neboť často vycházejí z vědeckých poznatků a tím trochu předbíhají dobu. Nicméně mnohdy narážejí na skutečnost, že je běžné venture kapitálové fondy odmítají podporovat, neboť pro ně nemají pochopení.
Technologičtí entuziasti z Tensoru se proto zaměřují právě na to, aby revolučním myšlenkám takovýchto začínajících firem dokázali porozumět a mohli je v rané fázi podpořit.
„S vědomím toho, že deeptechové startupy nikdo systematicky nepodporoval a kolem nás bylo velké množství lidí, kteří chtěli své prostředky smysluplně investovat, jsme cítili velkou příležitost uspět,“ říká Roman Smola.
Tensor Ventures byl ostatně před třemi lety mezi prvními, kdo uvěřil potenciálu brněnského Tatumu Jiřího Kobelky. Drdúl, Smola a Ulvr tehdy do startupu poskytujícího platformu pro rychlý vývoj aplikací postavených na blockchainu poslali 200 tisíc eur, tedy zhruba pět milionů korun, za které ve firmě získali jedenáctiprocentní podíl.
Dneska se hodnota firmy Tatum odhaduje na 240 milionů dolarů, tedy přes pět a půl miliardy korun, a očekává se, že v následujícím roce si dojde pro status jednorožce, tedy firmy s hodnotou nad jednu miliardu dolarů.
„Jedna věc je mít investora, který vám dá peníze, a druhá věc je mít ve firmě parťáky v dobrém i ve zlém,“ komentuje spolupráci spoluzakladatel a CEO Tatumu Jiří Kobelka. „Když jdete nahoru, investovat do vás chce každý. Dobrý investor se pozná, až když nejdou věci podle plánu, a v tom je Tensor Ventures za mě super,“ dodává a zároveň vyzdvihuje, že fond plně rozumí tomu, do čeho vkládá finance.
Jiří Kobelka, spoluzakladatel a CEO startupu Tatum
Brněnská blokchainová společnost přitom nemusí být jeho jedinou trefou do černého. V Tensoru věří, že ve své stáji mají potenciální jednorožce minimálně ještě dva: americký startup QC82, zabývající se kvantovými technologiemi, a britskou platformu Antiverse, která na základě umělé inteligence objevuje nové protilátky a jejíž služby už využívá několik velkých farmaceutických firem.
„Asi svou práci děláme dobře, když i ostatní, větší fondy investující do deeptechových startupů často vyčkávají, až si projekty proklepneme, a teprve když se rozhodneme do nich investovat, jdou do toho také,“ konstatuje Petr Ulvr.
Úzce profilovaný fond Tensor Ventures vznikl v roce 2018. Jeho základy se ovšem rodily podstatně dříve, zhruba o sedm let. Petr s Martinem tou dobou pracovali v české pobočce Intelu, kde prvně přišli do styku s venture kapitálem.
Zatímco Martin pro procesorového giganta, do kterého oba nastoupili koncem devadesátých let mezi vůbec prvními zaměstnanci, vyhledával inovativní produkty, Petr měl na starosti vztah s koncovými zákazníky a implementaci technologií. Třetí do party, Roman, tehdy rozjížděl technologický startup, k jehož dalšímu rozvoji mu měl pomoci právě i Intel.
V roce 2014 Roman s Martinem spustili společný projekt, když na české a slovenské území přivedli oděvní e-shop Answear. Budovat online obchod s oblečením je nicméně dlouho nebavilo. Cítili, že je to táhne zpět k technologiím. Po dvou letech tak e-shop prodali, přibrali k sobě Petra a založili uzavřený investiční vehikl zaměřený právě na ně.
„Tím, že jsme měli rozsáhlý mezinárodněbyznysový network a dostávali se k nám zajímavé projekty, jsme si uvědomili, že bychom jim byli schopni pomoci po byznysové stránce, urychlit jejich rozvoj, dodat jim sebevědomí,“ přibližuje Petr Ulvr. „Zjednodušeně řečeno, nyní jen aplikujeme to, co jsme se dříve naučili,“ dodává Martin Drdúl.
V současnosti tvoří portfolio Tensor Ventures sedmnáct startupů, které se rodí nejen na území někdejšího Československa, ale také v USA, Velké Británii, Izraeli či ve Španělsku. Jejich zakladatele vedle skutečnosti, že jde o našlapané mozky s doktorskými tituly, pojí mimo jiné ambice uspět v globálním měřítku.
„Prvně nás zakladatelé musejí nadchnout tím, co dělají, a svým přístupem,“ přibližují partneři fondu, podle čeho vybírají projekty, do nichž investují. Následně je dle nich klíčová velikost problému, který daný startup řeší, neboť určuje potenciál jeho komerčního uplatnění.
Tím, že Tensor Ventures vstupuje do firem v počátečních fázích, kdy v některých případech nevykazují žádné nebo jen minimální příjmy, je nicméně toto poměrně těžké předpovídat. „Do jisté míry je to tak rovněž o víře, že naše rozhodnutí bude správné,“ připouští Roman Smola.
„Myslím, že díky našim předchozím zkušenostem máme odborné znalosti, a když si náhodou nevíme rady, obrátíme se na ještě větší experty, třeba na profesory z univerzit. Due diligence u nás probíhá velmi podrobně,“ podotýká vzápětí. „Snažíme se peníze rozinvestovat smysluplně. Nás nezajímá objem. Chceme, aby každá investice byla superúspěšná,“ doplňuje ho Martin Drdúl.
Dosud Tensor Ventures, jehož investice se zpravidla pohybuje od 500 tisíc do jednoho milionu dolarů a cílí na minoritní podíl kolem deseti až patnácti procent, proinvestoval celkem deset milionů eur. Z toho zhruba tři procenta představují peníze zakladatelů fondu, zbytek jsou prostředky tří desítek investorů. Konkrétně úspěšných byznysmenů, dalších fondů nebo evropských family office.
„Našimi investory jsou převážně lidé, kteří mají finance, chtějí je dlouhodobě zhodnocovat, ale často jsou příliš zaměstnaní, tudíž nemají čas sledovat inovace,“ přibližuje Drdúl.
Tensor Ventures například jako vůbec jeden z prvních fondů investoval do kvantových technologií, o nichž se se léta hovoří jako o prostředku k revolučním změnám, které si lze momentálně jen stěží představit.
Do již zmíněného amerického startupu QC82, jenž vzešel z několikaletého výzkumu University of Virginia, jedné z nejlepší veřejných univerzit ve Spojených státech, na jaře poslal milion dolarů, tedy téměř 23 milionů korun. Přesvědčila ho technologie založená na využití fotonů, která by měla umožnit produkci výkonných kvantových procesů a počítačů, jež si nežádají speciální podmínky a jež je běžně provozovat při pokojové teplotě.
„Čím dál více sledujeme, že jsou technologie pokročilejší a dochází k jejich kombinaci,“ říkají zakladatelé fondu. Budoucnost podle nich není jen v umělé inteligenci nebo pouze v blockchainu, ale v úspěšné kombinaci mnoha oborů. „Úspěšné startupy tak budou v budoucnu častěji stát na technologiích, které jsou komplexní, a proto chceme být u toho,“ dodávají.
